Termín space rock se objevil už v sedmdesátých letech jako označení pro delší, psychedelické skladby, které měly jako textové téma vesmír, klasicky třeba PINK FLOYD. Později tento název začali užívat ale i stoner rockové kapely jako MONSTER MAGNET anebo progresivní umělci typu MUSE a dnes pod tímto označením operují spirituálně zaměřené, zpravidla undergroundové party. Vše víceméně může být, nicméně pokud bych měl ukázat na konkrétní současnou kapelu, která mi onen termín pokrývá nejlépe, byli by to Poláci SPACESLUG, resp. jejich loňská deska „Re Více

Z kapel, jejichž comeback mě doopravdy zajímal, se vrátili poslední a hned v kompletní sestavě. Další, namátkou SABBAT (UK) nebo DARK ANGEL, se plnohodnotně už asi nepřipomenou. PSYCHOTIC WALTZ byli vždy jedineční a ve své době také progresivní. Tehdy, kolem roku 1990, jsem byl v šoku, nemohl jsem se nabažit toho, co se mi tehdy jevilo být progresí non plus ultra a zpětně jeví hlavně jako zdařilá fúze vypjatého amerického power metalu se sedmdesátkovým art rockem a jazz rockem. Díky nevšedním dispozicím všech zúčastněných si dále připočtěte nezanedbatelnou poc Více

Znatelný vývoj nabralo působení do té doby nadějných SAVATAGE na americké Hard N´Heavy scéně sklonku osmdesátých let, neboť kapela, tehdy posílená úspěchem alba „Hall Of the Mountain King“ a stále plodnější spoluprací s producentským mágem a skladatelem Paulem O´Neillem, se jala svou tvorbu vymanit z mantinelů běžných nahrávek tehdejší metalové scény, protože cítila potřebu vývoje umělečtějším směrem. Bylo to shlédnutí muzikálu Andrewa Lloyda Webbera „Phantom Of the Opera“ v jednom z torontských sálů, co přimělo zpěváka a hráče na klá Více

Cesta floridských SAVATAGE je od počátku osmdesátých let dlážděna mnoha skvělými hudebními momenty, celoživotními přátelstvími, vášněmi, karamboly, jednou velkou tragédií, či také zajímavými proměnami, ať už personálními, které se týkaly jejich pozdějších sestav, nebo stylovými, jenž naopak rozhodovaly o pojetí jejich hudební složky. Ačkoliv kapela, která nakonec během své dvacetileté existence vypustila do světa jedenáct řadových desek, nebyla posluchačskou obcí nikdy zcela doceňována, mohu o ní dnes bezpečně prohlásit, že patří mezi to nejz Více

Američané INTRONAUT startovali někdy kolem roku 2006 jako sludge / post metalová kapela, ovšem vcelku rychle tuto svou škatulku přerostli a stala se z nich, abych tak řekl, nadžánrová, progresivní záležitost pro náročnější. Jejich hudebně členité, těžko uchopitelné skladby zpravidla nefungují na první ani na druhou dobrou a najít v nich zalíbení stojí trochu úsilí. Jak to ale bývá, kdo vydrží, bývá odměněn. Letos kapele vychází šesté album s tajemným názvem „Fluid Existential Inversions“ a opět je to úctyhodná porce netypické muziky splňující Více

Uplynulo patnáct let a už jsou tady zase. Trocha ironie na začátek neuškodí. Rozumný přístup k vytěžování vzájemného potenciálu má každopádně své kouzlo. Zároveň vede k pocitu exkluzivity a ke generování příběhu, dvěma marketingově neocenitelným složkám, díky kterým dokáže spotřebitel utratit iracionální částky. V Century Media nejsou padlí na hlavu, aby uvedené nepochopili. Paralelně s prací na úspěšném zpeněžení MAYHEM tudíž zapracovali na získání práv k vydání back katalogu a třetího alba projektu DEMONS & WIZARDS. Vida, od ironie jsem sklouzl k cynis Více

S akustickými alby to většinou není snadné. Kapela, která se do něčeho podobného pustí, by si měla být vědoma úskalí, jaká sebou nese přeci jen mírnější naturel výsledné práce. Jde především o to vyhnout se nudě. Připravené skladby by tak měly být sami o sobě silné a zajímavé, ať už co se melodií týče nebo také lyriky, zastávající ve výsledné skládance o něco důležitější úlohu, než když má posluchač co do činění s nějakou rvavější formou rocku. Zde se za kilowatty hluku prakticky nedá schovat žádný prázdný nebo dokonce nepatřičný moment. S Více

Pracovat s kýčem se musí umět a že ho jsou zde hromady, to nikoho opravdu nemusí trápit. Björn Strid a jeho přátelé servírují na palubě svého letadla melodickou dobrotu na zlatých podnosech. Nadměrné množství sladkého sirupu je přímo vyžadováno a ze šlehačky jsou stavěny na vrcholcích dortů obří homole. Na pasažéra, který už třicet let marně vyhlíží, kdy znovu přijdou do módy trvalé, tahle kapela totiž přímo cílí. Vážně, miluji osmdesátá léta a proto mám velmi rád i THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA, o kterých jsem přesvědčen, že již několik let představuj Více

Řeklo by se: KVELERTAK vydávájí čtvrtou desku „Splid“ a vše je na svých místech, jenže není tomu úplně tak. Předně, od minulého počinu došlo v sestavě těchto rozervaných Norů k dvěma poměrně zásadním změnám, přičemž netvrdím, že právě tyto události měly posléze vliv na celkové vyznění aktuálního materiálu. O co tedy jde? Jednak výrazného koncertního showmana minulých období Erlenda Hjelvika nahradil u mikrofonu všestrannější Ivar Nikolaisen a za druhé dlouholetého bicmana Kjetila Gjermundroda vystřídal jistý Havard Takle Ohr. N Více

Těžko soudit, co zajímavého a originálního spatřují na tvorbě SYLOSIS jejich příznivci. Tuhle skutečnost nezmiňuji náhodou, neboť jsem se s podobným tvrzením několikrát setkal a stále nemohu přijít na nějakou, jen trochu výraznější vlastnost, která by tuhle kapelu odlišovala od zbytku nařvaného pelotonu. Britští hrdinové neprvoplánového neo-thrashingu na mnohé působí holt umělečtějším dojmem, než jiné smečky z jejich generace, ať už jde o řecké snaživce SUICIDAL ANGELS, nebo o Američany jako WARBRINGER, HAVOK, MUNICIPAL WASTE a jiné. Více