Tenhle report by měl spíš psát Stray, který je dlouholetým znalcem téhle trojice. Ale když nemůže největší redakční fanoušek thrashe, musí zaskočit někdo jiný. Rovnou tak předesílám, že zrovna v případě těchto třech jmen nemohu být počítán mezi pravověrné, což se projeví i na reportu. Ponížené uctívání ode mě nečekejte. Samozřejmě jako metalista jsem se žádné z těchto legendárních skupin nemohl vyhnout, a i jejich nové desky si vždycky rád poslechnu. K opakovanému orgasmu při vyslovení jejich jména ale u mne nedochází. Více

Čas od času si dám dvojkoncert nějakého zahraničního interpreta. Bývá to v případech, kdy jsem opravdu zapálený fanoušek nebo když je malá pravděpodobnost, že k nám dotyčný ještě zavítá. Letos padla volba na Paula Simona, který v dubnu uspořádal hned tři koncerty v pražském Kongresovém centru. Někdejší Palác kultury alias Pakul vybudovaný k XVI. sjezdu KSČ (1981) se postupem času proměnil z komunistického neofunkcionalistického monstra v moderní funkční užitkovou budovu a populární místo kongresů a b Více

Popravdě jsem ani já nečekal, že tahle kapela kdy přijde s další nahrávkou, natož pak s takhle podařeným albem, které má potenciál měřit se s jejich úplně nejlepšími díly. Emocionálně nabušená porce na kost ohlodaného sludge/post-metalu, která sebou nese spousty špíny a živelnosti, vážně působí tak, jakoby dokázala hnout s přírodními živly. Tohle koncentrované a v určitých momentech až mantrické běsnění NEUROSIS vždy uměli, všechny ty pozvolna gradující rozjezdy, na jejichž bedrech jako by se nesla tíha autorů i celého je obklopujícího Více

Fanoušci západočeského Basinfirefestu se dočkali klíčových informací. Pořadatelé dnes oficiálně zveřejnili rozdělení kapel do jednotlivých hracích dnů pro nadcházející ročník, který proběhne od 24. do 27. června 2026. Společně s odhalením harmonogramu byl spuštěn také prodej jednodenních vstupenek, a to včetně výhodných balíčků pro dvojice.Letošní dramaturgie slibuje vyvážený mix napříč všemi tvrdými žánry. Zatímco čtvrtek se ponese v duchu heavymetalových legend, pátek bude patřit nablýskanému rocknrollu a sobota nabídne unikátní spojení vážné Více

Osmá, eponymní deska, zastihla PEARL JAM ve vynikající formě. Po smutno-vážné „Binaural“ a politické a komplikované „Riot Act“, zde kapela působí jako politá živou vodou. V rámci svých periodických změn totiž právě znovu doputovali do fáze jednoduchých a úderných songů pro radost. Mnozí jí přirovnávají k druhé fošně „Vs“ a s trochou představivosti a tolerance tomu i rozumím. Samozřejmě „Pearl Jam“ není tak syrová, útočná a nekompromisní, ale je podobně živá, přímočará a plná skvělých songů.Začněme pro změnu obalem. Na jednu stranu chápu, že jeho relativně Více

Jeden z nejlepších koncertů posledních let jsem zažil předposlední březnový den v Praze. Měl vše – vynikající hudbu, přátelskou atmosféru, dobré publikum i patřičné nasazení vystupujících. Koncert, který ukázal, že i s málem se dá zahrát velké divadlo. Stačí když to muzikanty baví. Jelikož tohle vystoupení neprodukovali Obscure Promotion, Pragokoncert ani nikdo ze známějších promotérů, tak jsem na něj narazil náhodou. Vybliknul na mě automatickým upozorněním na Bandsintown. Udělalo to radost. Tím spíš, že jsem to nečekal a že AE Více

Když se podobně zkušená kapela jako CORROSION OF CONFORMITY vrátí na scénu po osmi letech ticha, které se rozhostilo po několika ne úplně zdařilých albech, ale rovněž po úmrtí původního bubeníka Reeda Mullina a posléze i po odchodu dlouholetého basáka a zakladatele Mikea Deana, musí zbývající členové kapely cítit, že právě po letech obnovené aktivity budou stát jednoznačně za to, jinak by jejich zažehnutí jednoduše nedávalo smysl. Když tak novinku od jižanských nespoutanců opakovaně poslouchám, mám na jednu stranu velmi pozitivní pocity, Více

Na britské scéně má dlouhou tradici specifická odnož alternativního rocku, která by se zřejmě dala nejvýstižněji nazvat „pub rockem“. Krátké, melodické a úderné songy na pomezí garážového rocku a street rocku, s punkovou estetikou. Žádné velké umění, jde hlavně o zábavu. Nic posh, tohle je muzika pracující třídy, vysloveně dělaná do malých zaplivaných klubů. Za posledních 20 let mi do této škatulky nejvíc pasují THE FRATELLIS, ale v některých momentech sem nemají daleko ani THE LIBERTINES, THE ZUTONS nebo KAISER CHIEFS.Letošním objevem je pak sourozene Více

Pokolikáté už? Kdyby nebyl tak dobrý a nevydával proklatě dobrá alba, tak bych se s ním tolik nepáral. Jenže on je a jeho desky jsou prostě perfektní, „Truchlohry“ nevyjímaje. Rozhovory dělám hlavně pro sebe, ty s Necrocockem stoprocentně. Možná se už i trochu opakuji, nicméně podobné mapování cesty vedoucí od hitů k dalším, zas o něco jiným hitům jsem si neodepřel ani tentokrát. Podstatné sdělení se nemění, musíte mít dar a pak máknout. Snad se nám s Tomem obě zmíněné roviny podařilo aktualizovat a trochu rozvést.Za jak dlouho po vydání po Více

Jak už jsem zmínil u předchozí recenze, navzdory ne zrovna krátké historii této norské kapely, jsem se k hudbě GREEN CARNATION dostal až v průběhu loňského roku, v souvislosti s první částí jejich aktuálního rozsáhlého a koncepčního díla „A Dark Poem“, kde kapela prokazuje nemalou schopnost posluchače vtáhnout do svého světa plného melancholických obrazů a pozvat jej na výpravu plnou progresivního rocku i dark/gothic metalu. Zaujala mne nejen schopnost vtisknout do všech skladeb tesknou náladu, ale navzdory tomu také potřebný pakl chytlavost Více