SONIC YOUTH pro generaci Z. Ano, uznávám, je to možná troufalé tvrzení, ale při poslechu mladého kvarteta z Brooklynu v New Yorku mi tyto legendy ze stejného města neustále naskakují. Není to žádné bohapusté kopírování a vykrádání, ale hudebně, zvukově i atmosférou jsou obě kapely takříkajíc „na jedné vlně“. „Love, Darla“ je už třetí deskou LAVEDA, což není špatný výsledek na zhruba 6 let existence. Dá se říct, že kapela je produktem „lockdownů“, protože sice vznikla zhruba rok před tímto šílenstvím, ale debut vydala právě v roce 2020 a byla jím silně ovlivn Více

Velkolepý návrat na scénu, nebo promarněné naděje? Pravda bude někde uprostřed. Hned druhým dechem ale dodám, že deska „Zeitgeist“ vůbec není špatná, právě naopak. I když má svoje mouchy, zkoušku časem ustála se ctí a pořád je to dobře poslouchatelná záležitost, která možná trochu zapadla a ztratila se v nánosech historie. Pocitově jí vnímám jako pokračování „Machina I“, zejména co se týče přístupnosti a nekomplikovaného pojetí alternativního rocku. Billy už v roce 2005 po vydání své sólové desky začal vypouštět prohlášení, že se mu stýsk Více

Rok a půl nazpátek jsme možnost reagovat recenzí na desku „Poisoned Mind“ od tuzemských stoner-rockerů ACID ROW prováhali a to i když posléze sklízela úspěchy doložené ziskem sošky Anděla. Možná za to mohl vcelku rutinní song umístěný do startovního klipu této nahrávky, který na mne už tehdy nepůsobil zrovna zázračně, a já od zájmu o tuhle západočeskou trojici, dnes již však pár let usídlenou v Praze, zkrátka na čas upustil. Jejich předchozí počin „Afterglow“ jsem si v době vydání oblíbil, ačkoliv šlo o osmadevadesátou variaci na t Více

Už ani nevím proč jsem debut PANA LYNXE před dvěma lety odignoroval. Ano, viděl jsem klipy k singlům, ale z nějakého důvodu mi to přišlo až moc umělecké, komplikované a tím pádem pro mě nestravitelné. Přitom starší projekt Michala Skořepu STROY se mi celkem zamlouval. Moderně pojatý grunge šmrncnutý industriálem, k tomu post apokalyptická image ve stylu Roba Zombieho, všechno správně. Když jsem si nakonec nedávno debut PANA LYNXE pustil, musel jsem sám sobě nastavit zrcadlo – téměř jsem propásl výborné album! Je potřebné si vzít ponaučení z krizového vývoje. Více

Stačilo ojedinělé setkání pár dní před tím, kdy jsem dostal nabídku zúčastnit se výjezdu na jeden stoner-rockový koncert v německém Chamu, a v pátek navečer, jen co jsem opustil osmou škodováckou bránu na Karlově, už sedím v autě, které se řítí plzeňskou průmyslovou zónou na západ. Pod projektem Music Bridge se skrývá série šesti koncertních akcí, které združují vždy jednu českou a jednu německou kapelu podobného stylového ražení. Tři z těchto akcí se konaly v plzeňském Divadle Pod Lampou, tři naopak v Německu, na střídačku v Více

Žánrově těžko zařaditelní avantgardisté PRVNÍ HOŘE patří už zhruba dvě dekády k nejpozoruhodnějším rockovým formacím u nás. Přestože určitě nejsou žádnou masovkou, své příznivce určitě mají a v klubovém prostředí patří ke stálicím, vesměs hrajícím pro fajnšmekry. Sice od vydání jejich poslední desky „Achtung, Sultan!“ uběhl již rok, ale i tak jsem cítil, že by stálo za to se na poslední etapu fungování kapely poptat u toho nejpovolanějšího. A tak vznikl tento rozhovor s Urzou, kde bylo dokonce nastíněno téma možné podoby nového materiálu. Zd Více

Bez mučení se přiznám, že s metalovou literaturou jsem na štíru a s memoáry nebo autobiografiemi obecně taktéž. Za poslední tři roky jsem z nich přečetl jen válečné vzpomínky Miroslava Vilda, jednoho z československých hrdinů z 311. peruti, a ještě útlou knížečku vzpomínek manželky Bohuslava Martinů. Vůči knihám o metalu mám pak jakýsi iracionální blok, který mizí až v poslední době a velmi pomalu. Samotného mě proto překvapilo, jak jsem skočil po nabídce zrecenzovat autobiografii kytaristy Martyho Friedmana. Když teď přemýšlím nad důvody, nenapadá mě Více

Pořádná porce kvalitního black metalu byla k mání druhé prosincové pondělí v pražském Futuru, které mi dlouhodobě přijde tímhle subžánrem načichlé, neb právě sem Obscure Promotion často černometalové spolky umisťují. Tenhle prostor se k black metalu hodí: podzemní, trochu oprýskaný, nepříliš velký, ale ne stísněný, přesto působící klaustrofobicky a celkově i trochu nepřátelsky. Už nějaký čas jsem na black metalu nebyl, a který čas je lepší než ten na konci roku, kdy v mytologiích začíná vládnout chaos a mocnosti p Více

„Machina II“ je zapeklitý případ. I já jsem s tou nahrávkou měl co dělat. V podstatě až při přípravě recenze jsem konečně rozkryl pozadí této záhadné desky, která se oficiálně počítá za další řadovku, ale okolnosti jejího vzniku a vydání jsou vše, jen ne standardní. A možná trochu symbolicky právě nedávno poprvé vyšla i oficiálně na CD a LP. Ano, čtete správně, po 25 letech si tuhle řadovku konečně můžete i fyzicky zakoupit. Hustý co? Začněme chronologicky, takže míříme ke vzniku. Už při nahrávání desky „Machina“ v roce 1999 měl Billy opět v hl Více

Pražští SLUT se před dvěma lety vrátili po dlouhé pauze na scénu. S energickou, výborně ozvučenou a vesměs pozitivně přijatou deskou „Spirit Of Brotherhood“, která působila rozhodně jinak, než jako vyčpělá věc od veteránů hardcore. Nyní se rychle připomínají s albovým následovníkem. Minulý album zaťal svoje drápky hodně hluboko a šlo ho řadit mezi ta díla, která si postupem času získala oprávněné ovace. Nešlo o materiál, který by odstřeloval na první dobrou, ale po delším čase vstřebání jste náhle věděli, že jde o sakra silnou věc, která snese ta n Více