AUTOPSY jsou dnes poprávu vzývaným kultem a již dávno v jejich případě můžeme prohlásit, že jejich comeback, započatý již před dvanácti lety deskou „Macabre Eternal“ a obalený další pěticí opravdu hnusných albových balíčků, se vyvedl. Na novince nazvané prapodivně „Ashes, Organs, Blood And Crypts“ to znovu labužnicky mlaská a přes onen autentický hluboký zvuk si uvědomujeme hlavně onu krásnou prostorovou čitelnost každého nástroje. Jakoby snad Chris Reifert a jeho kumpáni ty songy nahrávali ve studiu, kde by byly stěny vypolstrovány cáry vnitřnos Více

Holandská goth-metalová stálice WITHIN TEMPTATION nikdy nepatřila k mým favoritům, nicméně se vždy nacházela poblíž sféry mého zájmu. Období sněžných královen vlastně ustála se ctí a svou tvorbu nadále rozvíjela směrem k vděčnějšímu posluchačskému prostředí, takže ze všech kapel, vykazujících se bombastickým zvukem a krásnou zpěvačkou v popředí, jsem je měl vždycky nejradši. Ani mě nepohoršovalo, že Holanďané byli vždy stejní kýčaři jako třeba Finové.   První dvě desky „Enter“ (1997) a „Mother Earth“ (2000) šly úpl Více

Pouhý rok po návštěvě fantastické „Opery“ nás němečtí EDGUY čekají s další porcí nespoutané energie a jedinečných melodií přede dveřmi „Theatre Of Salvation“, a přestože z nich mládí stříká na sto kroků, jsou zas o něco zkušenější. Zatímco před vydáním „Vain Glory Opera“ měli chlapci za sebou jen hrstku koncertů, a to pouze v rodném Německu – po odpálení operní nálože se počet jejich vystoupení téměř zdesetinásobil, a především se ukázali naživo i zvyšujícímu se počtu fanoušků ve Švédsku, Francii či Itálii. Jednoduchý, ale velkými ambic Více

Souběžně s právě vydanou novou deskou DOKKEN vychází rovněž albová novinka i LYNCH MOB, tedy americké hardrockové kapele, která se stala hlavním působištěm bývalého kytaristy právě od DOKKEN George Lynche, nemilosrdného kytarového střelce a hudebního workoholika, který se v řadách DOKKEN nenachází již od roku 1997. Dnes totiž, mimo právě LYNCH MOB (založeni 1989), dělí hudební aktivity hned mezi několik svých dalších projektů. Mám na mysli sólovou dráhu čítající okolo deseti alb, v poslední pětiletce účinkování v kapele THE END MACHINE s bývalými členy D Více

Brazilská kočka potřetí tasí drápy nablýskané „italským lakem“, drápy, kterými vám s klidem urve kus zadku a ani se u toho moc nezapotí. Protřelý harcovník Fabio Lione před pár lety vytrhl Brazilcům trn z paty, když nastoupil na místo zpěváka po Edu Falaschim. Na aktuální desce „Cycles of Pain“ spolu s ostatními uzavírá trilogii, která se stala základem zatím poslední kapitoly příběhu s názvem ANGRA.Jméno ANGRA se za poslední desetiletku tak nějak podivně ztratilo, společně s ústupem melodického metalu ze širšího povědomí, což je jednoznačně škoda. Hlavně pr Více

DOKKEN jsou pro mne kapelou hodně dávné minulosti, pro kterou byla vždy typická přímočará hymničnost, melodická stránka jejich kalifornského Hard n´Heavy, ale především pak zvuk kytary George Lynche. Ten v sestavě již čtvrtstoletí chybí a jeho současný náhradník Jon Levin se sice snaží seč mu síly stačí, ale ten náboj osmdesátých let a veškerou okázalost tehdejší tvorby nemůže nikdy dohnat. Že je novinka „Heaven Comes Down“ jejich první řadovkou po jedenácti letech ticha, dost pravděpodobně také způsobily setrvalé problémy s hlasivkami Dona Dokkena, kte Více

Éterická kráska Amalie Brunn pod uměleckým jménem MYRKUR již asi dekádu cílí na příznivce metalové hudby. Přestože svým pojetím nezapře skandinávské folklórní kořeny a do nedávna i ovlivnění tamní blackmetalovou scénou, určitou strojeností, provázející dost často její produkce, stále dráždí ne jednoho fanouška tvrdé hudby. Zkrátka a dobře, nepůsobí pro určitý okruh lidí důvěryhodně. Jedno si však ujasněme, MYRKUR nikdy netvrdila, že přísahá na extrémní metal. Navíc je bezesporu velmi výraznou interpretkou - skvělou zpěvačkou a všestrannou hudebnicí, Více

Už je to tak, THE ROLLING STONES v roce 2023 stále školí z rock´n´rollu. Dokonce lépe, než tomu bylo v posledních několika (čtyřech) dekádách. Po osmnáctileté studiové pauze vydaná deska nových autorských písní „Hackney Diamonds“ dělá jejich jménu pouze čest. Dokonce dva týdny po jejím vydání sílí hlasy, které tvrdí, že jde o vůbec nejsilnější materiál této kapely od konce sedmdesátých let. Osobně jsem zatím zdrženlivější, neboť je nová nahrávka na světě velmi krátce a k odkazu této kapely přistupuji zjevně citlivěji, ale opravdu to vyp Více

„Opravdu to nevnímám jako úplný návrat, jednoduše proto, že jsem své kořeny nikdy neopustil. Kapela se jako celek posunula, ale uvnitř jsem chtěl být vždy tam, kde jsem teď, a podniknout právě to, co bylo zaznamenáno na The Light... Jediné, co jsem udělal, je, že jsem znovu zažehl oheň, potenciál, který byl dosud přehlížen. The Light... není nic ve srovnání s tím, co se chystáme udělat. A ano, jsem s celou věcí spokojený."Zhruba tak se v dobovém rozhovoru vyjádřil Andrew Craighan, kytarista a jedna ze dvou hlavních osobností doom metalových nestorů Více

Jak pojmenovat pražské vystoupení THE WINERY DOGS před vyprodaným sálem Paláce Akropolis? Snad jen dokonalou erupcí neuvěřitelně vyspělého muzikantství a návštěvnické radosti z něho. Z prvotřídního vystoupení těchto Američanů, které jinak nazývám klubovou akcí letošního roku, totiž sálala obdivuhodná lehkost a pohoda. Bylo poznat, že se trojice Kotzen, Sheehan, Portnoy svou hudbou zkrátka jen baví. Těch devadesát minut v podání supergroup mělo všechno podstatné, co by asi tak nemělo podobným muzikantským pojmům scházet, ať už tito vystupují s Více