SCOWL - Are We All Angels

90%

Zrada. Zaprodání se komerci. Ztráta vlastní tváře. V podobném duchu reaguje undergroundová scéna na aktuální druhý řadový album kalifornských SCOWL. A já dodávám – díky bohu že to udělali! Ale začněme pěkně od začátku. Už dva roky zpět na mě na YT vyskočil jejich singl „Shot Down“ z tehdejšího EP „Psychic Dance Routine“ (2023), kde pohledná zpěvačka Kat Moss s vlasy zelenými jako dcera vodníka z Rusalky řvala a ječela jako pominutá do ostré hardcorové písničky. Někdy ale přešla do normálního melodického zpěvu, kde její silný a výrazný hlas najednou zněl krásně a sebevědomě. Tahle schizofrenie mě, jakožto citlivého vyznavače jemných a melodických hudebních produkcí, samozřejmě k smrti vyděsila, a kapelu jsem zavrhl. Nuže, chyba to byla, přiznávám. Kdybych totiž dal šanci zmiňovanému EP, zjistil bych, že kapela je už v pokročilé fázy metamorfózy. Pětice začínala chvíli před covidem na undergroundové hardcore punkové scéně a první řadovku po několika EP vydala v roce 2021 pod názvem „How Flowers Grow“. Je to nálož rychlých, nemelodických, uřvaných 1,5 minutových skladeb, které sice perfektně pasují zvukově i stylově do mantinelů scény, ale pro citlivého vyznavače jemných a melodických hudebních produkcí nenabízejí ani potěšení, ani žádné záchytné body. Zřejmě ale kapela měla ambice hrát i pro širší publikum, proto na výše zmíněném EP udělala razantní krok vpřed. Trošičku ubrali z tempa, pročistili zvuk a přidali melodie. Sice tam pořád ještě zůstaly nějaké ty skřeky, ale už to zní jako moderní melodický hardcore. A letošní druhá řadovka „Are We All Angels“ pak transformaci ukončuje a přináší materiál, který si dokáže parádně užít i citlivý vyznavač… a tak dále.

Album se mi líbí ze tří hlavních důvodů. Zpěv, zvuk, melodika. Všechno to je v příkrém kontrastu s ranou tvorbou, na druhou stranu se ale rozhodně nejedná o žádný mainstreamový poprock. Pořád je to poctivý nezávislý rock, akorát se slušným zvukem a v „normálnější“ písničkové formě. Pojďme ale postupně. Zpěv. Kat Moss je v první řadě výborná zpěvačka. Přes svůj mladý věk má velice pevný, hutný a vyzrálý hlas, s kterým dokáže bravurně pracovat. Líbí se mi zejména poloha, kterou si na novince oblíbila, a kterou bych popsal jako znuděný, nezúčastněný zpěv. Dokáže ale i zatlačit na pilu a být ostrá, nebo naopak přejít až do „pipinkově“ afektovaného štěbetání. Asi nebudu přehánět při tvrzení, že je jasným poznávacím znakem kapely. Kromě toho je i vizuálně velice výrazná, takže na koncertech zřejmě spousta fanoušků ani nebude vnímat, že kolem ní je ještě i kapela. Zvuk. Pod producentskou taktovkou Will Yipa, který pracoval třeba i s TURNSTILE, získala kapela velice kvalitní, velký a plnotučný zvuk. Opustila striktně hardcorové mantinely a nebála se čerpat inspiraci v různých jiných stylech alternativní scény. Díky tomu tam zaslechneme třeba moderní hardcore, post-grungové ozvěny, alternativně rockové vsuvky, punkové reminiscence, metalové koketování, ale i téměř power-popové nadstavby. Různě se tyto prvky kombinují a výsledkem je příjemně pestrý a zejména svěží zvuk. Jak je pro americké kapely typické, songy táhne mohutná rytmika s tučnou basou a dunivými bicími. Kytary hrají spíše větší souvislé plochy než klasické riffování, a díky tomu to hezky „klouže“ a spolupracuje s rytmikou na výsledném driveu.

Když se vrátím k lamentování ze začátku recenze – žádné zaprodání se komerci se samozřejmě nekoná. Pořád je to ostrá, alternativní a nezávislá rocková deska s výborným drivem, špičkovou produkcí a zejména skvělými písničkami. Melodika. Ano, máme zde písničky, které mají sloky a refrény, mezihry, intra. A jsou sakra dobré! V melodice se kloubí punková hravost, rocková dravost a popová přímočarost. Když se na album podívám skutečně jen perspektivou melodiky, tak je to ve finále popová deska. Kdyby se vypnuly efekty na kytarách, bicí více utopily v mixu a možná přidaly jemné klávesy, může to celé jít do mainstreamových hitparád. Já to říkám vždy, melodie se není potřeba bát, melodie je kamarád.

Už od prvních taktů mohutných bicích v otvíráku „Special“, kde přece jen trochu screamu ještě zazní, je nám jasné, že tohle bude vysoce poslouchatelné album. Potkává se tady typicky ženský vokální projev devadesátek od HOLE nebo L7 s moderním přístupem kapel jako GOUGE AWAY. I následující „B.A.B.E“ je vystavěná na protikladech. Chvíli agresivní hardcore, pak zase lehce přesládlý power-pop. Kapela zkouší, co všechno si může dovolit, kam až může posunout hranice a za mě to funguje na jedničku. Mít o pár let (no možná ještě o trochu víc) méně a zažít tohle v nějakém menším klubu naživo, to by bylo něco. Více k alternativnímu rocku s grungeovým odérem tíhne „Fantasy“. Ono to vlastně nemá daleko ani k aktuální poloze PIXIES. Songy mají zároveň rozumnou délku obvykle mezi 2,5 a 3,5 minutami, takže to výborně odsýpá. Naléhavá „Not Hell, Not Heaven“ je relativně přímočará vypalovačka, která se s tím moc nepáře. Rychlost, jasná melodická linka a valíme. Vážnější polohu pak reprezentuje „Tonight (I´m Afraid)“, rozvláčnější a masivnější skladba v alternativně rockovém duchu, která se v druhé polovině rozjede na vyšší rychlost s parádní kytarovou vyhrávkou a zajímavým groovem bicích. Hutnější „Fleshed Out“ svojí dramaturgií odkazuje k L7, když i její refrén je typicky grungeově líně roztahaný. Punkrockově hravá „Let You Down“ opět nakopne album na správnou rychlost, ve které pokračuje i následující „Cellophane“. Fantastická je pak „Suffer The Fool“, připomínající mi svojí melodikou THE PRETTY RECKLESS. Míchá se zde syrový alternativní rock a super melodický powerpop v neodolatelném koktajlu. Mohutná „Haunted“ kolem nás postaví kytarovou stěnu, před kterou není úniku. Závěrečná titulní „Are We All Angels“ je pak zřejmě nejsyrovější a nejagresivnější položkou kolekce a má nejblíže k hardcoreovým kořenům kapely.

A je to za námi. 32 minut uteče jako voda. Hluchá místa nejsou, jede se na jeden zátah. Obrovská změna, kterou si kapela prošla, jí maximálně prospěla. Nemá se rozhodně za co stydět, naopak si myslím, že se zpřístupnila pro výrazně širší okruh posluchačů.

21.05.2025	Diskuse (5)	Tomáš