Na úvod trochu personalistiky. Jinak bych přeci nemohl dospět k definitivnímu závěru, že mi kytarista Hamish Glencross v MY DYING BRIDE stále chybí. Jakže to dotyčný říkal v jednom z rozhovorů před vydáním víc než zdařilé desky „A Map of All Our Failures“? „Andy [Craighan] a já jsme měli velmi silnou vizi, věděli jsme, co chceme dělat. Hudbu jsme začali skládat již před dvěma lety. V našich domácích studiích se vše nahrálo již ve velmi pokročilém demo formátu. Prvotní nápady jsme rozvíjeli stále více, skladby přibývaly, až se z nich daly vybírat ty nejlepší“ Více

Veteráni grunge si tentokrát dali s novými písněmi na čas, a tak deska „Gigaton“ vychází po nejdelší pauze v historii seattleských rockerů, konkrétně sedm let od jejich předchozího počinu „Lightning Bolt“. Jejich subtilně posazený a civilní zvuk již dávno nepřipomíná časy rozervanosti, ani éru alternativně rockové revoluce devadesátých let a kapela se tak po celou dobu snaží působit s nadhledem, poplatně svým zkušenostem a tudíž co nejpřirozeněji. Nejinak tomu je letos, v případě materiálu, který nakonec produkoval Josh Evans. Když v průběhu le Více

Kdyby byla vokálně-prožitková i skladatelská stránka u Johanny Sadonis stejně neopakovatelná a dokonalá jako ta vizuální, prolétli bychom spolu během poslechu jejích skladeb pravděpodobně galaxií do maxismyslového všehomíra hard rocku a heavy metalu. Uhranutí, nazí a nepřipravení. Bohužel, neděje se tak a zůstává u prohlížení hezkých fotografií charismatické blondýny, která je údajně jednou z nejznámějších metalových promotérek u našich západních sousedů. Po hudební stránce se nám od LUCIFER opět dostane pouze solidní rockové desky, Více

Stalo se, co se dalo předpokládat a pozorným neuniklo. MYRKUR svou tvorbu výrazně naklonila směrem skandinávského folklóru a na místo klasicky rockových nástrojů doprovází její hlas celá řada pro tvrdou hudbu těch méně tradičních. Zainteresovanost Amalie Brunn do podobného muzicírování tedy na novince kulminuje a deska je tak plná zvláštní vyklidněné atmosféry a exotických zvuků. Poté co zpěvačka slavila velký úspěch s druhou řadovou deskou „Mareridt“, kde naznačila své vokální, skladatelské a stylistické možnosti, ze své tvorby v těchto dnech praktick Více

Termín space rock se objevil už v sedmdesátých letech jako označení pro delší, psychedelické skladby, které měly jako textové téma vesmír, klasicky třeba PINK FLOYD. Později tento název začali užívat ale i stoner rockové kapely jako MONSTER MAGNET anebo progresivní umělci typu MUSE a dnes pod tímto označením operují spirituálně zaměřené, zpravidla undergroundové party. Vše víceméně může být, nicméně pokud bych měl ukázat na konkrétní současnou kapelu, která mi onen termín pokrývá nejlépe, byli by to Poláci SPACESLUG, resp. jejich loňská deska „Re Více

Z kapel, jejichž comeback mě doopravdy zajímal, se vrátili poslední a hned v kompletní sestavě. Další, namátkou SABBAT (UK) nebo DARK ANGEL, se plnohodnotně už asi nepřipomenou. PSYCHOTIC WALTZ byli vždy jedineční a ve své době také progresivní. Tehdy, kolem roku 1990, jsem byl v šoku, nemohl jsem se nabažit toho, co se mi tehdy jevilo být progresí non plus ultra a zpětně jeví hlavně jako zdařilá fúze vypjatého amerického power metalu se sedmdesátkovým art rockem a jazz rockem. Díky nevšedním dispozicím všech zúčastněných si dále připočtěte nezanedbatelnou poc Více

Znatelný vývoj nabralo působení do té doby nadějných SAVATAGE na americké Hard N´Heavy scéně sklonku osmdesátých let, neboť kapela, tehdy posílená úspěchem alba „Hall Of the Mountain King“ a stále plodnější spoluprací s producentským mágem a skladatelem Paulem O´Neillem, se jala svou tvorbu vymanit z mantinelů běžných nahrávek tehdejší metalové scény, protože cítila potřebu vývoje umělečtějším směrem. Bylo to shlédnutí muzikálu Andrewa Lloyda Webbera „Phantom Of the Opera“ v jednom z torontských sálů, co přimělo zpěváka a hráče na klá Více

Cesta floridských SAVATAGE je od počátku osmdesátých let dlážděna mnoha skvělými hudebními momenty, celoživotními přátelstvími, vášněmi, karamboly, jednou velkou tragédií, či také zajímavými proměnami, ať už personálními, které se týkaly jejich pozdějších sestav, nebo stylovými, jenž naopak rozhodovaly o pojetí jejich hudební složky. Ačkoliv kapela, která nakonec během své dvacetileté existence vypustila do světa jedenáct řadových desek, nebyla posluchačskou obcí nikdy zcela doceňována, mohu o ní dnes bezpečně prohlásit, že patří mezi to nejz Více

Američané INTRONAUT startovali někdy kolem roku 2006 jako sludge / post metalová kapela, ovšem vcelku rychle tuto svou škatulku přerostli a stala se z nich, abych tak řekl, nadžánrová, progresivní záležitost pro náročnější. Jejich hudebně členité, těžko uchopitelné skladby zpravidla nefungují na první ani na druhou dobrou a najít v nich zalíbení stojí trochu úsilí. Jak to ale bývá, kdo vydrží, bývá odměněn. Letos kapele vychází šesté album s tajemným názvem „Fluid Existential Inversions“ a opět je to úctyhodná porce netypické muziky splňující Více

Uplynulo patnáct let a už jsou tady zase. Trocha ironie na začátek neuškodí. Rozumný přístup k vytěžování vzájemného potenciálu má každopádně své kouzlo. Zároveň vede k pocitu exkluzivity a ke generování příběhu, dvěma marketingově neocenitelným složkám, díky kterým dokáže spotřebitel utratit iracionální částky. V Century Media nejsou padlí na hlavu, aby uvedené nepochopili. Paralelně s prací na úspěšném zpeněžení MAYHEM tudíž zapracovali na získání práv k vydání back katalogu a třetího alba projektu DEMONS & WIZARDS. Vida, od ironie jsem sklouzl k cynis Více