Máte pocit, že klasického heavy metalu není nikdy dost? Pak jste zde správně, zvláště pak v případě mladé kapely TAILGUNNER, jež díky svému novému albu drží praporec síly a melodie zatraceně vysoko. Ačkoliv se tihle Britové zaštiťují odkazy na hnutí NWOBHM, neřekl bych, že jejich hudba s šestačtyřicet let starým hnutím na Ostrovech, dost pravděpodobně zažehnutým generací jejich dědečků, zvlášť souvisí, spíše mne jejich písně připomínají zpěvnější formu heavy metalu, oblíbenou díky HELLOWEEN nejen v Německu, ale také díky určitému návratu žánru na výsl Více

SUDS jsou modelovým příkladem, jak stimuluji svojí neutuchající chuť po nové muzice. A jak mě to z času na čas dokáže překvapit. Někde na mě koncem loňského rocku vyskočilo jejich jméno s tím, že žánrově by to měl být indie rock. Ok, většinou pokračuji na YT, kde nahlédnu do pár klipů a když mi na první dobrou padnou do ucha (nebo spíš mě neodradí, za ty roky se už trochu znám a vím co mám rád), tak přidávám album do svého archivu. Přesně takhle to šlo i teď. Vyděržaj pioněr, už se blížíme i k tomu překvapení. Pouštím si desku, je to sluš Více

Přejděme dnes tedy k novému albu jedné docela slavné americké kapely, která by se dle papírových předpokladů mohla nacházet mezi mými favority, jenže se tak nikdy nestalo. Proč? Protože nejen fotbal, ale rovněž i hardrocková, potažmo metalová hudba nemá (především v rámci posluchačského přístupu mnohých) logiku. I o tom je následující text.Američané ALTER BRIDGE již v prvním týdnu letošního roku realizovali svou osmou řadovou desku, která u mne znovu nezvedá tep, ale jinak jde pro tuhle kapelu o zcela typickou nahrávku, která spousty jejich pří Více

Hamletovská otázka „je to nu-metal, nebo to není nu-metal“ provází DEFTONES po celou jejich kariéru. Můžu vám dát deset argumentů „pro“, ale stejně dalších deset „proti“. Namísto škatulkování se radši podívejme na tvorbu jedné z nejvlivnějších a nejlegendárnějších tvrdě rockově-metalových kapel z širší perspektivy. A nezapomínejme, že i po třiceti letech od debutu je jejich tvorba navýsost aktuální a relevantní. Loňská deska „Private Music“ je toho jasným důkazem. Sacramento, Kalifornie, konec osmdesátých let. Mládež je z MTV a rádií bombardo Více

Kdysi byl symfonický metal opravdu symfonický. Zakladatelé či ranní propagátoři THERION a NIGHTWISH měli velké ambice, experimentovali a posunovali a možná stále posunují hranice tohoto subžánru. Dnes se tímto úslovím míní ale styl, který nemá s klasickou hudbou a symfoniemi moc společného. Bavíme se o pop-metalu, kde je hodně kláves a za mikrofonem ideálně nějaká schopná, ale zároveň také hezká a sebevědomě působící zpěvačka. V osmdesátkách v metalu klestily tyhle pozice prvosenky Doro Pesch a Lita Ford, dnes je v tomto subžánru vokalistka t Více

1987, rok zrození techno-thrashe! Samozřejmě můžeme zohlednit o pět let delší existenci kanadských vizionářů VOIVOD a nebo mít v paměti floridské progresivce WATCHTOWER, kterým vyšla debutová deska o rok dříve než westfálskému kvintetu, ale pokud existuje nějaká kapela, která poutavým způsobem dala vzniknout stylu, krátce na to všeobecně nazývanému jako technický thrash metal, pak to byli určitě němečtí MEKONG DELTA. Ti na svém prvním bezejmenném albu sice započali v bourání konvencí a jejich skladby Více

Bylo by velmi jednoduché podle prvního songu alba „Get Weak“ odsoudit kapelu GLIMMER do žánrové škatulky shoegaze. Ano, určitě tam jednou nohou nakročeno mají, ale jejich tvorba má o mnoho více vrstev, které z ní dělají ve finále velice zajímavý produkt. Debut kvarteta z New Yorku je překvapivě příjemnou alternativní deskou, která se nebojí melodičnosti a přichází s poctivou porcí pohodové atmosféry.Už dle fotek kapely je jasné, že tohle nejsou úplní mladíčci, spíše bych je generačně tipoval na mileniály. Z toho plyne určitá dospělácká umírně Více

Kapela MEGADETH se po více než čtyřech dekádách loučí s fanoušky prostřednictvím posledního řadového alba, neboť zdravotní problémy dohnaly Davea Mustainea k přehodnocení smyslu další hudební cesty. Od jara budou následovat ještě rozlučkové koncerty a posléze se příběh této pozoruhodné kapely uzavře. Bezejmenné finální album je v jistém smyslu odlehčenější, spontánější a více přímočaré než několik předchozích prací MEGADETH. Ne nutně to však musí znamenat menší zanícení a z něho vyplývající kvalitu. Jestliže se třeba o předešlých albech „Dystopia“ n Více

Polly Jane Harvey jsme opustili 11.září 2001, když ze svého hotelového pokoje ve Washingtonu sledovala drama kolem Pentagonu a pak si ještě narychlo zavolala domů do Anglie, aby alespoň přes telefon převzala Mercury Prize za skvělou desku „Stories From The City, Stories From The Sea“. K němu samozřejmě jela světové turné, následně se podílela na nahrávkách několika kolegů, z nichž nejznámější jsou asi „The Dessert Sessions“ Josha Hommeho. Objevila se konkrétně na desce s názvem „Vol. 9&10“ z roku 2003. A samozřejmě si psala nové písničk Více

Pokud se odečte remake prvního dema „Unhuman“, trvalo slibně rozjetým NAHUM dlouhých šest let, než vydali nové album. Měli tedy dost času na to, aby přišli s kolekcí, na které zazní nejen perfektní žánrový standard, ale také dobré skladby. Podle mého se na posledních deskách něco takového povedlo třeba nestorům z VADER, tak DEICIDE, které pochopitelně nezmiňuji jen tak. Na druhou stranu, podobná pauza často signalizuje i obtíže osobního či personálního rázu. Očekávání byla navíc vysoká, protože předchozí nahrávce „Within Destruction“ nelze ani s odstupem č Více