Už od letního předskakování francouzské veličině GOJIRA na jejich evropském turné jsem o těchto Angličanech věděl. Za názvem URNE se skrývá trojice ostrovních pořízků, kteří posluchačům servírují nikoliv šťavnatý steak, jak by se mohlo patrně leckomu při pohledu na frontmanův hipsterský plnovous zdát, ale ne úplně marný vzorek valivého a hutného sludge, který se však, bohudík, neutápí v monolitičnosti. Trio je naopak schopno rozevřít své výrazové nůžky do poměrně solidní šíře a nelze o nich tak říci, že jde o vyhraněné stylaře. Do svých spíše Více

Po více než dvaceti letech přichází Peter Gabriel se studiovým albem autorských písní - umělecky ambiciózním, dokonale vyzrálým, neprvoplánovým, zkrátka odhalujícím jeho aktuální rozpoložení. Snad nikdo jiný z hudebních velikánů historie rocku nepřispěl vloni s takto uceleným a aktuálně znějícím art-pop/rockem. Deska, o které jsem si nemyslel, že podobnou Gabriel ještě někdy složí, tak odhaluje více chytlavosti, než by se dalo předpokládat. Svou roli v tom zřejmě hraje muzikantovo přirozené vyrovnávání se s postupujícím věkem. N Více

Před čtrnácti lety, kdy starší verze téhle mé recenze vyšla na webu Metalopolis, jsem tvrdil, že jde o nejlepší album, na jakém kdy zpíval Steve „Zetro“ Souza. Dost možná je to pravda ještě nyní, byť si myslím, že nejnovější materiál této desce slušně zatápí a je obstojnou konkurencí. Zatímco druhá deska „Pleasures Of the Flesh“ zastihla EXODUS ve fázi mírného zaváhání a dá se říci i hledání nové formy po odchodu křiklounského Paula Baloffa, na počátku roku 1989 už byl pilíř z Bay Area plně stabilizován a při síle. Někdejší frontman kapely LEGAC Více

Kalifornští rockeři RIVAL SONS navázali hned půl roku po vydání svého alba „Darkfighter“ s pokračováním v podobě sady nazvané „Lightbringer“. Obě desky jakoby představovaly dvě strany jedné mince. Zatímco první působí spíše sevřeněji a je zacílená na bluesové riffy a úderné rytmy, druhá dodá o něco více volnosti a přesahu k jemnější strukturovanosti a artovým ambicím čtveřice. Věnujme se tedy té aktuální. Jen šest zde umístěných skladeb charakterizuje pozvolnější tempo, převážně akustické rozjezdy a celková nadýchanost vyznění. Materiál tak Více

Další z comebacků, kterému jsem už moc šancí nedával. Přestože nikdy neskončili, prošli hned několika hibernacemi. Ta poslední byla nejdelší. Když v roce 2006 vydali návratové „Out of Blood“, retro thrashová vlna se teprve vzmáhala. Dotyční se k ní v podstatě nemohli připojit a ani by se k ní nepřipojili, vždy se totiž snažili posouvat. Výsledkem byly rozporuplné recenze provázené menším zájmem, a tudíž i další pauza, jejíž ukončení stvrdilo nové studiové album vydané koncem loňského roku. Píšu o SADUS, o kapele, která svého času neměla rád Více

Druhá řadovka německých THE NIGHT ETERNAL nazvaná „Fatale“ nijak neslevuje z postojů předeslaných na dva roky starém a u miniaturní značky Ván Records vydaném debutu „Moonlit Cross“ a představuje kapelu, příslušící k momentální vlně NWOTHM, stále v dobré pohodě. Essenský kvintet není v pravém slova smyslu čistě heavymetalovou kapelou, byť se u nich dá rozeznat náklonost k IRON MAIDEN prostřednictvím nezanedbatelného množství sól a kytarových vyšívánek, nicméně je to právě ona temná aura, která jejich výraz kloní více do oblastí okultna a Více

Královéhradecká parta THE ATAVISTS přišla již před rokem se svou třetí řadovou deskou „Prettier Than You“. Nicméně jsem se k recenzi na ní dostal až dnes. Z nahrávky je poznat, že kytarový nezmar Adam Krofian a jeho spoluhráči si na výsledku dali záležet. Album reflektuje nejen garážový zůsob stylizace rocknrollové hudby, ale umocňuje v písních větší barvitost provedení.  Jde celkově o vývoj pozitivním směrem. Zacílení na americkou scénu a tamní retro kytarovky typu THE BLACK KEYS se čekalo, ale nezůstalo jen u jednotvárnosti, d Více

Tak nakonec velmi dobrá deska. Skutečnost, že kanadská dvojice CROWN LANDS sází na projev jejich slavných krajanů RUSH, je pro dlouhodobé přežití a celkovou identifikaci hudby těchto bezesporu šikovných mladíků vlastně jejich nejslabším místem. Nevím, jaký význam pro muzikanta může mít, že se jeho kapela velmi podobá nějaké starší grupě s celosvětovým statusem hvězd? Z formálního pohledu je však albová dvojka Kanaďanů nazvaná „Fearless“ zdařilou deskou, dokonce bych řekl, že i velmi zdařilou, jen si prostě myslím, že tihle šikovn Více

Po vydání legendárního debutového alba „Bonded By Blood“, jež se stalo opěvovaným milníkem rané fáze thrash metalu, se od EXODUS čekaly další ohromné věci. Bohužel se kapele již nikdy svůj debut překonat nepodařilo, jakkoliv z formálního pohledu dokázala přicházet se stále vycizelovanějšími, technicky perfekcionistickými a plně agresivními alby a držet se v popředí žánrového pelotonu. Možná dvojce „Pleasures Of the Flesh“ chybělo ono kouzlo spontánnosti, animální divokost nekoordinovaná žánrovými pravidly, s rostoucí technickou vyspělostí Více

Nějaké nahrávky právě končícího roku se nedostaly do mé závěrečné rekapitulace snad jen proto, že zkrátka byly objeveny se zpožděním, což je případ i teď v listopadu vydané třetí řadovky britského stoner-rockového bandu GREEN LUNG. Pětice z Londýna aktuálně upsaná Nuclear Blast pozitivně překvapuje. Jestli jste si už nějaký čas říkali, že se v dnešní rychlé a na efekt hrající době jen tak nevidí pořádný chlapský rockový band bytelné podstaty, tak zde je se vším všudy. Zvuk GREEN LUNG vychází jak z odkazu hardrockových velikánů sedmdesátých let jako DEE Více