Pokud si dobře vzpomínám, tak to byla skupina SKYCLAD, kdo na mezinárodním poli poprvé uspěl kombinací metalu a folku. Tihle Angličané tak navázali na ostrovní tradici keltského rocku a punku formovanou kapelami jako HORSLIPS, CLANNAD, THE POGUES a v některých případech i THIN LIZZY. Dnes je folk metal tradičním subžánrem, kterému se věnují desítky a možná i stovky kapel a keltské motivy najdeme i ve skladbách mnoha dalších interpretů. ELUVEITIE jsou pak dnes jeho zřejmě nejúspěšnějším zástupcem, velmi oblíbeným i v Česku. Jméno kapely z švýc Více

Pojďme si uvařit něco dobrého. Vezmeme jeden díl moderního indie rocku, jeden díl melodického grunge, špetku atmosférických harmonií shoegazu, zapékám do devadesátkové nálady a nakonec to celé přelijeme tím americkým feelingem, který umí jen kapely zpoza oceánu (a plzeňští DONNIE DARKO). Tady jdou všechny dietní pravidla stranou, tohohle se já nemůžu nabažit. MOMMA jsem zaregistroval v roce 2022 s jejich albem „Household Name“. A bylo to teda něco, za mě jedno z nejlepších alb roku, a to probíhal přitom extrémně silný rok. Perfektní kombinace výše zmíněn Více

Co se dříve někomu jevilo jako silná stránka zvuku GHOST, se dnes ukazuje jako výrazný symbol stagnace, unylosti a takřka neschopnosti svou tvorbu jakkoliv dál rozvíjet. Mluvím o bezproblémovém radio-friendly zvuku evokujícím přelom sedmdesátých a osmdesátých let a tehdejší vlnu stadiónového rocku a AOR. Jenže v porovnání se skutečnými titány dané doby jako BOSTON, TOTO, JOURNEY či ASIA bude působit švédská kapela Tobiase Forgeho vždy jaksi male, dětinsky, plagiátorsky a skoro až hračkově. Nemluvě o naprosto nepůvodním zvukovém nastavení. Více

Za svou více než třicetiletou kariéru se kalifornští MACHINE HEAD stali výraznou a populární značkou na poli zaoceánského metalu. Stejně jako si dokázali získat spousty fanoušků, patří i k těm kapelám, u kterých existuje rovněž široké pole zapřísáhlých odpůrců. Někteří metalový posluchači jim totiž vyčítají příchylnost k trendům, jiným vadí v jejich projevu určitá póza, přebujelé emoce a snaha být vždy v centru dění, no a konečně hodně lidí také zmińuje Flynnův mesiášský komplex. Když se to vezme z kterékoliv stránky, je třeba uznat, Více

Po třech úspěšných albech, které bylo sice každé trochu jiné, ale zároveň definovalo kapelu jako takovou, jsem byl sám zvědav, kam se PLACEBO posunou. Že se nebojí experimentovat s elektronikou, hip-hopem, nebo tanečními beaty a přitom si zachovat svojí specifickou tvář dokazovalo, že v nich pořád žije touha objevovat nová hudební území a posouvat se dál. Takže kudy se vydáme teď? Do dospělosti. V inkriminovaných letech se postupně členové kapely z dvacátníků stávali třicátníky, a posledních 7-8 let strávili v hudebním kolotoči, který si užívali naplno. Záro Více

Zajímavé, tohle funguje. Po delší době nahrávka, kterou se nebojím označit za progresivní a zároveň prudce poslouchatelnou. Tedy alespoň pro někoho, ačkoli šanci dostávají všichni. Zmíněná progrese je založena hlavně na fúzi a zajímavém zpracování známého, což vše usnadňuje. Romantiku blacku pro pěstitele růží či přímočarost deathu pro pupkáče však nečekejte:-). Posluchačsky vstřícnější momenty se ovšem najdou, vlastně mnoho takových, a současně nevšedních. Spojení jazzu, black/deathu a sedmdesátkového progu by mě bez dalšího nedostalo, jenže tady se do Více

Švédští LIK už o sobě dali vědět v případě předchozího alba, nyní jsou zpět s další velmi povedenou sadou chrastivého old-school death metalu, který jakoby v dnešní době přistál z éry, kdy podzemní dění na severu Evropy ovládaly na počátku devadesátých let smečky jako GRAVE, ENTOMBED či DISMEMBER. Deska nazvaná „Necro“ vychází z naprosto přesně daných předobrazů a tak nějak zapadá do současné módy, jež se snaží oživovat dávno zaprášené undergroundové mustry uvnitř smrťáckého kovu. Dost pravděpodobně jde o nejautentičtější jízdu, za jakou je tahle švéds Více

DEAF HEART z Prahy to od začátku nemají lehké. Někdo by možná řekl, že se jim až lepí smůla na paty. Což je obrovská škoda, protože jde o velice zajímavou kapelku, která rozhodně na české hudební scéně má svoje místo. Potvrzují to i svým třetím albem, které sice nepřekoná první dva zářezy, ale pořád se jedná o slušný matroš, který představuje další vývojové stadium kapely.Začneme hodinou dějepisu. Kapela vzniká v roce 2019 z pohrobků kapel AIRFARE (zpěvák Thomas Lichtag), A BANQUET (kytarista Michael Vácha) a do party ještě vzali dva borce z doprovodných kap Více

V roce 2000 jsme si s kamarádem na kolejích vybudovali menší závislost na PLACEBO. První dvě alba jsme točili do zblbnutí. Když se anoncovalo, že na podzim vyjde třetí album, tak jsme tajně doufali, že by jedna z koncertních zastávek turné mohla být někde poblíž. Po oznámení pražského koncertu v dubnu 2001 zněl úkol jasně – sehnat lístky, domluvit bydlení u jeho ségry a naposlouchat novinku. Všechno klaplo, koncert byl fantastický, a povedl se i třetí album. I když ne na 100%.Dvě odlišné polohy na prvním a následně druhém albu naznačovali potenciál ukr Více

Tuhle kapelu jsem svého času opravdu nesnášel, dnes ji však velmi uznávám a přitom nezačala nahrávat jinou hudbu, ani nešla bůhvíjak kvalitativně vzhůru a už vůbec nesklízí větší úspěch než kdysi. Když v roce 2003 vtrhli THE DARKNESS na scénu s debutovým albem „Permission To Land“ a jejich frontman Justin Hawkins opanoval prostor svými mercuryovskými falzety, špulil rty a různě se natřásal v přiléhavém kostýmu, bral jsem to celé jako komickou parodii na bubblegumové glam-rockové dění dávno zašlé minulosti. Britské kometě to však tenk Více