KATATONIA - Nightmares As Extensions Of The Waking State

50%

Pokud jste fanoušky těchto Švédů, určitě už jste to zjistili sami a nebo si o tom přečetli v nějaké jiné recenzi. Melancholie náladotvůrců KATATONIA se nyní stala definitivně nudnou, k čemuž měla tahle kapela nakročeno již zhruba patnáct let. Po odchodu jednoho ze dvou donedávna stále přítomných zakládajících členů, kytaristy Anderse Nyströma, tak kapela zůstala plně v rukách Jonase Renkseho a jeho vize se dnes rozhodně vzdalují dravějšímu a rozervanějšímu metalovému pojetí. Tahle věc by ani tak nevadila, co je však horší, že se skladby pořád tak nějak unaveně plouží a osvěžujících motivů je v nich velmi málo. Tu a tam dostane prostor elektronika, automatické beaty, abstraktní vrstvy a ty v podání této kapely výsledek zmatní.

Novinka „Nightmares As Extensions Of The Waking State“ je dost možná tím nejospalejším albem, za jakým tenhle band kdy stál. Letošní série únosně dlouhých zívánek tak bezpečně trhne i předchozí, o něco živější a hitovější desku „Sky Void Of Stars“. Renkseho hlas je v podstatě stále neměnný, ať už se píše rok 2003 nebo 2025, jeho uplakaný přednes se stal za těch třicet let poznávacím znamením jeho krevního bandu a sám jeho původce asi nemá zájem se někam posouvat, takže tvrdím, že pokud něco v hudbě KATATONIE přežilo bez výrazných obměn, byl to především zpěv.

Nástrojová složka poslední roky upozaďuje kytarový sound, nebo alespoň jeho hutnější okamžiky, a do popředí se ve skladbách dostávají různé gotické tóny a moderní rockové ozvěny, ať už jsou tyto vymalovávané podpůrnými klávesami, paletou rytmů, či čistších kytarových tónů. Občasně dojde i na piano, což ve výsledku není nikdy špatné. Ačkoliv se mě album jeví spíše jednotvárně, neřekl bych, že je to deska úplně bez záchytných míst, pilotní singl „Lilac“ má určitě něco do sebe a představuje Švédy v jejich melodičtějším rockovém pojetí, to samé mohu říct o nosné „Temporal“ držící asi nejsilnější fázi desky. Na nosný maják minulého alba, jmenovitě song „Atrium“, však ani tyto věci, natož pak nějaký jiný song z novinky ani omylem nemá. Jistou dávku naděje sebou nese dramaticky pojatá „Wind Of No Change“ s mocnými vrstvami symfo aranží a pečlivě budovaným napětím. Tohle je vážně asi nejméně otřelá položka.

Aktuální album KATATONIE zůstalo výrazně za očekáváním a kromě vyložených fanatiků do jejich tvorby, dle mého, nemá naději oslovit větší počet lidí z vnějšího okruhu posluchačstva. Je paradoxní, že dění posledních let v této kapele u mne budí dojem spíše pohody, sice byli postupně v sestavě vyměněni všichni členové kromě Renkseho a ten si nyní tvorbu své grupy může režírovat dle libosti a osobních přání, ale na druhou stranu se tak děje bez protestů, bojůvek a osobních nesrovnalostí. Dalo by se říct, že KATATONIA je stále nudnější a Jonas Renkse zažívá skvělé klidné časy. Vlastně vůbec nemám dojem, že by tenhle band procházel nějakým znepokojivým obdobím, natož pak krizí, nicméně na poslech jejich nové hudby už si spíše budu hospodárně dávkovat čas.

26.06.2025	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz