Last Hardrock Outsider

AFTER RAIN - Beyond The Underground

Debutové album tuzemského projektu AFTER RAIN lze považovat za poctu doom metalové vlně, jenž se přehnala Evropou v průběhu devadesátých let, takže jde bezesporu o počin, který si neklade za cíl bořit nějaká zaběhlá pravidla a objevovat neprobádaná hájemství, ale naopak uctívá s patřičným zaujetím to období metalové historie, kdy se zádumčivost a pochmurná atmosféra stavěla bez ostychu na odiv. A z toho musíme vycházet, protože ve svém ranku jde o povedené a s rozvahou opracovávané dílo, které má šanci potěšit řadu fanoušků právě jmenovaného metalového subžánru.

 

Za projektem AFTER RAIN stojí několik osob, rekrutujících se z tuzemského metalového podhoubí a klubového undergroundu, ale je zde prostor i pro několik hostujících person známějších jmen, jako třeba Necrocock nebo Petr Blackosh Hošek. Ti přispěli rovněž i nějakým tím nápadem. Díky širšímu počtu účinkujících je zde možné vypozorovat sympatickou snahu o diferenciaci mezi jednotlivými skladbami, což je zřejmé již z faktu, že  album nebylo odzpíváno pouze jedním vokalistou (nebo tedy v tomto případě spíše vokalistkou). Ucelenost nahrávky to však nenarušuje.


 

Vše se drží striktních pravidel doom metalové éry, která byla před dvaceti lety reprezentována zejména britskými kapelami v čele s MY DYING BRIDE, tu a tam je však možné narazit i na momenty upozorňující spíše na skandinávskou dark metalovou látku, ukuchtěnou po vzoru třeba takových THEATRE OF TRAGEDY. Kromě základního nástrojového obsazení zde byla využita celá škála přídavných instrumentů, jako např. různé smyčce, flétny a samozřejmě nadýchanější klávesové podklady, které zde plní funkci zajímavých aranžérských ozvláštnění.

 

Co se týče pěveckých partů, uvítal bych širší využití spíše hrubšího mužského zpěvu na úkor jemnějšího ženského, který zde převládá, a tudíž má tendence nahrávku zahlazovat do jedné roviny, kdy si posluchač stojící svým vkusem vně tohoto stylového záběru, bude po nějaké době nutně klást otázku, zdali už se nějakou minutu nepotýká s nudou. Zkrátka a dobře, to že ženský vokál převládá, považuji za věc, která „Beyond The Underground“ neprospěla. Desce by slušelo více života, dravosti a dekadence, na úkor nějakého zasněného opěvování padlé nevinnosti. Ale to jen tak na okraj, protože tento pohled budiž sdělován od někoho, kdo rovněž není příznivcem smutečních žalmů v metalovém hájemství.

 

Dle mého názoru se jedná o album nahrané se znalostí stylového terénu, a jak už jsem výše zmínil, neklade si za cíl nic jiného, než jen uctít odkaz dávné doom metalové vlny a to se mu dobře daří. Osobně kvituji zejména některé pravěké kytarové riffy, které upozorňují dokonce na odkaz švýcarských satanášů z CELTIC FROST. I taková věc se zde dá vysledovat.


11.04.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz