SICK OF IT ALL (dále pak jen SOIA) jsou mojí naprostou srdcovkou. Kapelou do nepohody, která ryzí energií spolehlivě rozmělňuje jakékoliv pochmurné myšlenky kvasící v mozkových komorách. Antidepresivum dostupné bez lékařského předpisu. Už tomu bude skoro dvacet let, co jsem tyhle newyorské sympaťáky zaregistroval poprvé. Tehdy vlastně náhodou, to když po chladném industriálním setu Švédů MESHUGGAH, zahřívali publikum pro titány SLAYER. Naposledy tomu bylo někdy před třinácti lety, potom co jsem se utrhl od postýlky své řvoucí novorozené dcer Více

Znovu jsem se přesvědčil, že SATYRICON dnes stále platí za velmi silný koncertní band a navíc v rámci norské scény stojící pouze za sebe a to s nezaměnitelným, léty vybroušeným projevem, jenž si není možné s kýmkoliv jiným splést. Tuhle kapelu prostě můžete jen milovat a nebo nenávidět, i když to druhé se dnes zřejmě týká už jen ortodoxních „blackers“ nepřipouštějících jinou cestu, než tu, kterou samotní SATYRICON definovali před více než dvaceti lety albovým milníkem „Nemesis Divina“ a záhy navždy opustili, toužíc po další evoluci směrem k p Více

Sobota se nakonec vyvrbila jako docela zajímavý (vystupující kapely) a příjemný (počasí, pohoda, pokec nad pivem) den a to jsem se zpočátku těšil snad pouze na americké PRONG. Počasí už bylo tak nějak akorát, rozhodně nedocházelo k přeháňkám a teplota také nerostla přes optimálních dvaadvacet stupňů, takže vlastně ideální podmínky. Pořadatelé skvěle zareagovali na vznik bahna z předchozího dne a tak návštěvník na něco podobného v sobotu už nenatrefil. Do areálu jsem přišel akorát na čas, kdy svůj program zahajovali dánští nestoři zpěvnějšíh Více

Můj páteční program hodně ovlivnilo špatné počasí, kdy ten den všechny miniaturní průtrže mračen pokračovaly v hodinových intervalech, takže prostě nebylo kam spěchat. Věděl jsem jen, že první kapelou, kterou chci zaručeně vidět a kterou nesmím za žádných okolností vynechat, jsou arizonští nestoři riffového thrashe SACRED REICH. Z mého pohledu šlo tak o úplně nejslabší den festu, kdy bylo k vidění sice několik obstojných setů, ale favorité celkově příliš nedominovali, takže vlastně onu výše zmíněnou americkou čtveřici osobně považ Více

Čtvrteční program pro mne odstartovali až vitální američtí thrashmetalisté HAVOK, neboť rekordní vedro ve východočeském regionu (a dost možná nejen tam) způsobilo, že jsem dal po dvou letech přednost před vystoupeními mnoha poledních a lehce popoledních kapel návštěvě městského nekrytého bazénu (což vás asi nemusí zajímat) a zpětně můžu říct, že to bylo hodně ku prospěchu věci, neboť hlavní večerní program byl přeplněn mnohými lákadly. Sice mě trochu mrzí obětování vystoupení INSANIE, ale vše si doufám vynahradím na jejich chystaném podzimním turné, kd Více

Letošní 22.ročník festivalu Brutal Assault je za námi a můžu akci souhrnně označit za velmi úspěšnou, a to myslím, jak ve směru k pořadatelům, jejichž práce doznala skokového vývoje správným směrem, tak i ve směru k návštěvníkům, kteří, ačkoliv v rekordním počtu, zažili čtyři dny prosté závažnějších dramaturgických a organizačních nedostatků. A přitom ta pavučina služeb a možností byla podstatně zahuštěnější než kdykoliv dříve. Chápu to tedy celé tak, že organizátoři, ve snaze posílit pozici akce na evropské mapě, pořádně šlápli do Více

Vplout do epicentra metalového vulkánu v druhé polovině akce vyžaduje připravenost, a vlastně i pevné nervy, rychlou schopnost aklimatizace a neochvějnou chuť po tvrdé muzice spojující tisíce fans napříč mnoha generacemi i společenskými skupinami. U nás zjevně největší metalový festival Masters Of Rock, který se každoročně koná ve vizovickém areálu likérky Rudolfa Jelínka, platí za onen tepající babylon, kde je možné býti svědkem lecčeho podivuhodného. Ostatně v pět hodin večer v průběhu třetího dne konání už je na mnohých návštěvnících znát Více

Na padesát tisíc fanoušků sledovalo v úterý v Praze patrně nejbombastičtější rockový koncert posledních měsíců. Do rozlehlého areálu Letňanského letiště totiž dorazili někdejší američtí titáni GUNS ´N´ROSES pod značkou své aktuální světové štace „Not In This Lifetime Tour“. Opětovné koncertní spojení Axla Rose s dvěma spoluhráči nejslavnější sestavy z přelomu osmdesátých a devadesátých let, jmenovitě s kytaristou Slashem a baskytaristou Duffem McKaganem, bylo ostatně pro mnohé tím největším lákadlem. Lidé zkrátka přišli, protože si př Více

Po sedmi letech od minulého pražského koncertu jsme se tedy znovu dočkali rockerů THE CULT, byť byl tentokrát zvolen menší sál (Roxy), kam rovněž přišlo o něco méně fanoušků než posledně (Divadlo Archa), odhadem bych řekl, že to bylo necelé pětikilo fans. Nespoutaní Britové dnes na svém evropském turné podporují poslední řadovku „Hidden City“ a set-list dělí rovnoměrně mezi novinku, ze které nakonec zazněly čtyři songy, a svou největší klasiku realizovanou v osmdesátých letech, jmenovitě jde o songy z jejich tří nejslavnějších desek „L Více

Dobu na přelomu milénia, kdy českým klubovým pódiím vládla kapela -123MINUT, si ještě velmi živě pamatuji. Ačkoliv jsem jejich vystoupení tehdy nikdy nenavštívil, neušlo mě, jak moc dobře byla trojice hodnocena. Vše jsem tedy napravil při jejich koncertním návratu na sklonku letošního června, kdy v plzeňském Zach´s Pubu kapela odehrála takřka dvě hodiny strhující kytarové hudby, která byla daleka prvoplánovosti a snadnému zařazení.     Na zreinkarnovaných -123MINUT je patrné, kterak se na pódiu svou hudbou vyloženě baví, užívají si ji a v Více