Kdyby tak člověk mohl tušit, že plánuje setkání s přáteli spojené s koncertním zážitkem na jeden z nejteplejších dnů v roce. No, ve výsledku bych určitě neměnil. V případě brněnského thrash/black/deathového dostaveníčka se proto podělím i o pár dojmů. Zde jsou.Podobný výjezd do jihomoravské metropole mě lákal už delší dobu. Samotnou cestu jsem pojal lehce nostalgicky. Vyrazil jsem tedy old school rychlíkem Vysočina po old school trati přes Havlíčkův Brod. Vyprávění o tom, jak jeden pejsek vyřešil mé dilema ohledně toho, zda mám konečně uklidit po Více

„Moc se mi to líbí. Úžasná vitalita, ale mohlo by to vést ke kolapsu. Mimochodem se na to dá tancovat samba.“ Reakce mojí mámy, které jsem poslal „Painkiller“ s tím, že jeden pán v jejím věku tohle každé dva dny zpívá, když objíždí svět. Narážka na sambu není náhodná. Moje devětasedmdesátiletá matka je nezmar, který chodí několikrát týdně tančit a životní vitalitou předčí mnohé o dvacet let mladší kusy. Robu Halfordovi se v tom minimálně vyrovná. Týden poté, co se v nedalekém Mönchengladbachu rozjelo téměř po roce Více

78% kapacity vyprodáno, hlásala stránka Obscure několik týdnů před návštěvou japonských divoženek LOVEBITES. Proč zrovna 78 a proč se nepočkalo s oznámením na 80%, to nevím. Ale ukazuje to, že fenomén japonského ženského metalu se uchytil i u nás. Jeho nejslavnější zástupkyně BABYMETAL letos dokonce vystupovali i na hlavním pódiu Rock For People. Na rozdíl od téhle estrádní hopsandy se třemi zpěvačkami/tanečnicemi jedoucími na playback jsou LOVEBITES opravdovou skupinou, která hraje živě a jež se také v ženském obsazením podělila i o Více

Pořadatelé tentokrát pojali program festivalu Brutal Assault (koná se od  úterý 4.srpna do soboty 8.srpna tradičně v Josefovské pevnosti poblíž východočeské Jaroměře) docela jinak, dle mého cílili dramaturgii akce na zvláštnější, ne až tak v hlavním proudu metalového extrému zbytelnělá jména, ale naopak dali šanci kapelám, reprezentujícím spíše úkroky stranou do netradičnějších oblastí. V soupisce Brutalu je tak pravděpodobně nejménně „nesporných a nezpochybnitelných headlinerů“ za mnoho posledních let, což je vkusn Více

OVERKILL jsou od své první návštěvy v roce 2000 v Česku častými hosty. Prakticky každý rok je máme možnost tu či onde vidět. Tahle neoficiální šňůra byla přerušena jen pandemií, ale jakmile zas nahodili řetěz, Tour de Czechia pokračuje. Loni se otočili na Brutalu a předloni byla pro jejich zastávku zvolena MeetFactory, tedy realtivně ambiciózní prostor, který pojme až 750 lidí. OVERKILL ho bez problémů naplnili, a tak by se jejich současný zájezd do Modré Vopice zdál nepochopitelný. Obscure ale zvolili správně. Koncert s Více

Jako u nedávného koncertu Alice Coopera se ani v případě ZZ TOP nepovažuju za pravověrného fanouška. Ale podobně jako u detroitského démona tak nějak pozoruju i tyhle texaské bluesmany celý svůj život. Rozhodně tak byl důvod se na ně konečně vypravit i live. Zajímavé je, že stejně jako hororový dědeček poctili Česko vousáči svou návštěvou dosud pouze sedmkrát, naposledy před sedmi lety. Frekvence to není valná, čekal bych víc. O to větší důvod tedy vyrazit na koncert, který může být klidně v našich vodách tím posledním. Bill Více

Vždy pro mne Alice Cooper patřil mezi podstatné umělce reprezentující historii amerického hard rocku. V éře jeho komerčně velmi úspěšných desek „Trash“ a „Hey Stoopid“ jsem mu velmi fandil a posléze si sehnal i podstatnou část jeho diskografie a byť na současných albech hvězda skoro osmasedmdesátiletého rockera až tolik nezáří, pořád vyhodnocuji svůj vztah k tomuto fenoménu jako velmi vřelý. Je to bez jedné sezóny již třicet let, co jsem zažil z první řady jeho první koncert v České republice, t Více

Snad nebude takové vedro, jaké bylo teď. To je moje jediná obava z letošního ročníku festivalu Brutal Assault. I při nižších teplotách to jsou pro mě ve stanu čtyři dny v srpnovém pekle. Těžce snáším vedro, zatímco v zimě nepotřebuju většinou topit. Jsem tak nastaven. Už brzo ráno tak nemůžu ve stanu v létě být, a člověk toho tak moc za ty čtyři dny nenaspí, když někdy ty nejlepší kapely v Jaroměři končí až ve dvě v noci. Letošní ročník bych označil za antihvězdný. Jako tři největší září na plakátech BODY COUNT, P Více

Letošní rok to mám zatím s koncerty na štíru. Ne že by do Prahy přestaly jezdit zajímavé kapely, které bych rád viděl naživo, ale prostě v Praze nejsem já. A když už jsem, tak akorát těch pár dní právě žádný koncert není. Když ale někdy z jara oznámili koncert A PERFECT CIRCLE, navíc ve Fóru Karlín, neváhal jsem ani vteřinu. No, možná vteřinu ano, protože cenová politika promotéra Live Nation se mi zamák nelíbí. Ano, máme svobodný kapitalismus, takže každý může rozhodovat vlastní peněženkou, nemá cenu si stěžovat. APC jsem ještě neviděl, chtěl jsem j Více

Osobně mne stačily necelé dva dny ze čtyř, abych shledal letošní festival ve Spáleném Poříčí fyzicky nejnáročnější hudební akcí, u jaké jsem byl kdy coby divák a posluchač přítomen. Slunce žhnulo do travnaté pláně s absencí stínu, teplota atakovala čtyřicetistupňovou hranici a vzduch na kopci nad malebným městečkem by se dal doslova krájet, nebylo tak divu, že jsem zde setrvával jen u těch vystoupení, která mne předběžně zajímala. Zůstat uvnitř areálu po celý den, bylo prakticky na metál. Osobně jsem n Více