Včera jsem dal prakticky na jeden zátah Studnu (prostě rýmička..). Zkrátit to ze 6 na 3 epizody, bylo by to skvělé. Trochu zbytečně rozvláčný úvod, možná se mohli více pověnovat i fázi magoření rodiny, protože to teď vypadá, že ti největší vopruzové byli právě oni a sousedi v tom byli trochu nevinně. Ale jinak slušná, kvalitně udělané, dobrá výprava, dobové reálie, pochmurnost socíku.

Dnes si dávám den se starými československými deskami. 80tkové perly - Olympic, Miro Žbirka, Marie Rottrová. Neskutečná kvalita zvuku (teď nemyslím stylově, jasně, jsou to prostě synťákové osumdesátky) - prostorovost, vzdušnost, dynamika, vybalancovanost, hřejivost. Moderní alba už takhle neznějí, jakkoliv se můžou snažit.

8/10 zo sentimentálnych dôvodov. Three Days Grace je kapela, na ktorej som vyrastal.
Nepovedal by som však, že nehrajú prvú ligu, čo sa týka popularity. Možno nie sú úplne masívni v tunajších končinách, ale na Spotify majú nejak 17 mil. poslucháčov a Megadeth má pre porovnanie nejak 5. Samozrejme, že to nie je jediná metrika a Megadeth oslovuje viac demografiu, ktorá sa pohybuje mimo streamovania, ale stále to ukazuje, že ani z diaľky nie sú nejaké Bčko.

Tohle je jednoznačně vynikající gothic-rock deska, budu se to snažit sehnat ve fyzické podobě. O tom frontmanovi mne kdysi Kay ze Sunshine řekl, že jej osobně dobře zná z pobytu v L.A. a že je to super týpek, ale to je tak dvě dekády zpátky.

Jen taková drobnost - vizuál obalu desky na první dobrou připomíná logo holandských Asphyx, a s tím názvem kapely, a po poslechu promo videa.. je to prostě jenom podobné...
Hudebně samozřejmě jinde, ale oceňuji srozumitelnost zpěvákova projevu, nechci zabředávat do textuálních orgií...

Pre mňa Babylon určite za 90.

Za me by toto album bylo perfektní, kdyby tam nebyly skladby jako Try, try ,try This time, a With every light. Za me se tam nehodí a jsou tam podle mě jen kvůli labelu, aby to bylo pristuonejsi album. Navíc vy se trochu ztratilo a ke konci by tolik nenudila. Koncept dvojalba by podle me nebyl rozumný krok. Kazdopadne se těším na letošní reedici na vinylu se Speed kills a trochu pozmenenym koncem a prý i změnou mixu zvuku. Uz mam objednáno:D

Ok, tak sorry za démonizaci ;) Holt zdroje pro wikičlanky musím najít jinde. Zajímavého obsahu je tady i tak dost.

"V tichosti" je vynikající deska, přes ní jsem právě PROUZU objevil. A přitom to už byla jejich druhá sestava. Má i krásný cover, mám ho zvětšený a zarámovaný na stěně.

Před odjezdem na "prázdniny" jsem si ještě doma znovu "V téhle době" hezky večer v klidu pustil a ta deska zraje s každým poslechem.

Aleš - ano, aktuální zpěvák má jiný projev, takový uštěkaný, rychlý a agresivnější. Je to jiné než předchozí dva borci za mikrofonem, je to samozřejmě síla zvyku u těch starších songů, když to máš za ta léta navnímané z jiné perspektivy. Ne u všech kapel jsem nového zpěváka schopný zkousnout, tady jsem si už zvykl a beru ho. Plusové body dávám právě za autenticitu - nesnaží se starší kolegy kopírovat, nesnaží se znít jak oni, jde si svojí cestou se všemi riziky s tím spojenými.

Jsem moc rád, že tady ten rozhovor je, díky Honzo. Těším se na každé jejich album, ať zní jakkoli. Jejich přístup je zárukou zážitků, jaké potřebuji.

Dirt je určite v mnohých aspektoch skvelé a zásadné album a posledná vec, čo by som chcel dosiahnuť je niekomu šahať na jeho obľúbenú hudbu.
Nie som nejak starý (ťahá mi na 30), ale prechádzam si etapou, keď hudbu prestávam súdiť len podľa toho, ako znie, ale aj podľa toho, čo si z nej ako umeleckého diela viem zobrať pre svoj život. Alice in Chains som použil ako príklad, pretože nemá príliš zmysel riešiť či sú skvelá a talentovaná kapela, pretože ich povesť je v tomto skvelá a zvyknú byť minimálne rešpektovaní aj ľudmi, ktorí moc nemusia grunge.
Je to ako napísal Tomáš, proste sa nemám potrebu vracať k typu umenia, ktoré v tomto bode nenachádzam príliš konštruktívne pre svoj život.
Load je temnota, z ktorej sa snažíť vystúpiť a texty sú plné prekvapivo hlbokej introspekcie a všeobecne sú o dosť inteligentnejšie, ako Metallica dostáva kredit.
Dirt je naproti tomu temnota, ktorá pôsobí beznádejne. Je to sebaľútosť a utúpanie sa vo vlastnej bolesti bez nejakej reálnej snahy ju prekonať. Negatívne emócie vedia byť podobne návykové ako drogy. Utápať sa v tom a večne sa ľutovať mi proste príde len trochu ľudsky nezrelá, detinské a nihilistické.
Občas treba trochu provokovať a máme z toho zaujímavú diskusiu. Určite to však nie je útok na AiC ani na Dirt, ako som už objasnil.

Ještě něco pro Gazďu, je to kolega:-): Vybral jsem si prachy.
Friedman neuvádí konkrétní částky, párkrát zmiňuje, že by si zasloužil víc kreditů za skládání, s čímž by asi logicky byly spojeny větší peníze. Na druhou stranu, jeho existenční problémy s nástupem do Megadeth evidentně skončily, rozhodně si nestěžoval, že by měl málo peněz, koupil si velký dům s koupelnou větší než jeho první pronajatý byt v Japonsku. Ve spojitosti s domlouváním koncertního comebacku pak ještě uvedl, že mu bylo nabídnuto zhruba pětkrát méně, než by si za stejné období vydělal standardně v Japonsku, pokud si dobře vybavuju. Absolutně mu to nedávalo smysl a vnímal to spíš úkorně.

spajk: Já ty autobiografický knihy teď budu zvažovat asi o něco více. Od Browna jsem přečetl Šifru. Hodně teď poslouchám audioknihy, chystám se na toto (ale půjde o dost depresivní poslech):
https://audioteka.com/cz/audiokniha/nuz-tembr/

Tak samozřejmě. Přál bych jim to. Moje preference s tím nemají co dělat.

Není to jednoduchá deska, ale má svoje specifické kouzlo. Při prvním poslechu jsem byl taky trochu překvapen, čekal jsem něco jiného, ale je to dobrá věc. Syrová, upřímná, umělecká - ale ne v tom pozérském smyslu, ale v tom naprosto civilním.