První triko PANTERA z období Far Beyond Driven. Předtím ještě DEAD KENNEDYS, THE EXPLOITED a SEX PISTOLS, ale to jsme trochu jinde:).

Mám moc rád to album... Skvělý koncert v Praze v roce 1996, kdy Pearl Jam přijeli se "sekerou" kvůli zdržení někde v Alpách ( myslím) a přesto potom odehráli koncert, na který se nezapomíná, to jen " podtrhuje".
Hail, Hai, Off He Goes, Red Mosquito, Present Tense, Smile a další patří mezi mé nejoblíbenější skladby skupiny.

THE HELLACOPTERS není nikdy dost! Osobně mám nejvýš By the Grace Of God (2002) a High Visibility (2000), pak Payin´The Dues (1997), slušné jsou i desky Grande Rock (1999) a Rock N´Roll Is Dead (2005) nebo návratovka Eyes Of Oblivion (2022), pozoruhodnou nadílku nabízejí i ty kompilace Cream Of the Crap (2002, 2004, 2025), naopak slabší se mě jeví poslední řadovka Overdriver (2024), ale ne zas úplně slabá ... ta kapela utvořila svůj vlastní svět, prostě Nicke Andersson už něchtěl být bubeníkem v deathových/death ´n rollových ENTOMBED (odešel po desce z roku 1997), ta chrastivá kapela si prošla pak i celkem bitevním vnitrostranickým polem, a tak stanul s vlastní značkou, co reprezentuje hudbu jeho srdce, on je skvělým frontmanem a potvrzuje to stále bez zaváhání. Ve Skandinávii, Německu, Nizozemsku maj úplně jinej status než tady, doma maj Grammy. V Česku dosud nikdy nehráli, snad se to změní, na Brutale nikdy nebyli, stále čekám!:-)) Ten Mnichovskej koncert 2002 byl narvanej tisícovkou motorkářů, rockerů ve zvonáčích a lidí ve spektru od rozdováděných punkerek po fanoušky KISS.

Dal jsem si to po delší době jako přípravu na dubnovou novinku a je to velmi slušná deska plná kvalitních songů, jen škoda toho lehce zahuhlaného zvuku. Zvlášť v porovnání s Masterpiece (2005), Remaster 2025, kterej jsem protočil předtím, protože ten fackuje jedna radost, doslova pastva pro uši.

Tak to je jasná 100% a kultovka - tady je to bez debat!

Tentokrát naprostý souhlas. Sodom tady a i na dalších albech s vyjímkou Til Death Do Us Unite rozjel tupý rachot bez nápadu. I když jeho poslední dvě alba lehce "zavání" návratem k Agent Orange už mě prostě nebaví...

No to by možná bolo, ale jsou tu dvě skutečnosti proti. Gazďa neaktuální alba vůbec neposlouchá, jak nám řekl teď na srazu, no a druhá, pro mne kapela STYX neznamená až tolik, abych o tom psal elaboráty.

:-) Tak uvidíš. Jsou tam každopádně vrstvy, které nejsou klasickými metalovými postupy. Budu rád, když se pak podělíš o názor.

Vcera jsem dal prvni poslech, 70% z fleku podepisuju, spise to jeste trochu poroste. Libi se mi, jak dokazali typickemu, temer ortodoxnimu stoner zvuku, vtisknout lokalni moravsky akcent. Slusny jsou i texty

Sice dramaturgicky dost neplynulá a nevyrovnaná deska, přesto ve svých vrcholných momentech držící krok s tím nejlepším od DEFTONES. Poslední album s Chi Chengem u basy (R.I.P.). Abych pravdu řekl, tak z prvních pěti řadovek mám nejradši White Pony, a pak upřednostňuji čtvrtou (Deftones) a pátou desku (Saturday Night Wrist) před první (Adrenaline) a druhou (Around The Fur), je to tím, že kapela docela zrála, stávala se všestranější a víc pracovala s dramaturgií a náladami, byť se nepodařilo navázat na hloubku a výpravný feel White Pony, pořád si myslím, že kapela udržela laťku. Od následné Diamond Eyes mě jejich tvorba přišla chytlavější, víc pro masy, tedy alespoń na této a na dalším albu Koi No Yokan, které bylo jako melodické, tak moderní a tvrdé a řadím jej snad hned za White Pony. Saturday Night Wrist je z mého pohledu také deskou, která (spolu s Koi No Yokan) vlastní NEJLEPŠÍ COVER ALBA v historii DEFTONES!!!

OHM je pro mě jednoznačně spolu s BSSM nejlepší album RHCP. Škoda, že kapela s Navarrem nenahrála víc alb. A Frusciante je podle mě skvělý kytarista a zároveň prokletí RHCP. Našli spolu komerční popovou formulku, kterou se podle mě zacyklovali v komerční poloze prodejné děvky.

Díky, ten koncert byl skvělý, ještě jsem v článku musel vysbírat dva překlepy. Škoda, že v neděli večer nešlo v centru Prahy na naší trase nalézt otevřenou a přiměřeně stylizovanou hospodu. Na tu hoďku do odjezdu Last Trainu by bodla. Taky LMB moc nemusím. Pokud bych měl jmenovat tři kapely, které jsem nikdy neviděl a na které bych určitě zajel, tak tyhle EXTREME, CINDERELLA a WINGER. To se ale tady nestane, to tu spíš budou šestnáctkrát MADBALL.:-) PS: Předělávka Wasted Years od MAIDEN jako tečka za akcí byla kolosální!

Snake: Díky za info. Vím, že Patrick Engel remasteruje na dnešní poměry skvěle. Vlastním remaster Living Death a Protector, které dělal pro HR. Nicméně v dnešní době si člověk nemůžeme být ničím jistý :-). Tím spíš potěšilo, že se drží svého standardu i u MD. Bylo by bláhové si myslet, že by dnes někdo v metalu vydal desku na CD s DR 15
Pekárek: Remastrovaný zvuk z původních pásů by byl samozřejmě pěkný. Každopádně jsem trochu unavený dnešní komprimovanou produkcí a proto s radostí vítám každý takový počin. Faktem je, že vysoký DR nemusí být nutně zárukou kvalitního zvuku.