Na VOXu uvolnili jako vánoční dárek dvouhodinový rozhovor s Ringo Čechem. Je to někdy z léta, já si to předplácím, tak už jsem to viděl. Ale čumím znova. Je to bomba. Probírá se úplně všechno. Ženský, politika atd.
Fanoušci mistra jukněte a nefanoušci, ať si to nechaj pro sebe:-)
Ringo forever!
https://youtu.be/EkKa3StMH-w?si=MqxHIS3iiXsOT0Y6

Ok, tak sorry za démonizaci ;) Holt zdroje pro wikičlanky musím najít jinde. Zajímavého obsahu je tady i tak dost.

"V tichosti" je vynikající deska, přes ní jsem právě PROUZU objevil. A přitom to už byla jejich druhá sestava. Má i krásný cover, mám ho zvětšený a zarámovaný na stěně.

Před odjezdem na "prázdniny" jsem si ještě doma znovu "V téhle době" hezky večer v klidu pustil a ta deska zraje s každým poslechem.

Aleš - ano, aktuální zpěvák má jiný projev, takový uštěkaný, rychlý a agresivnější. Je to jiné než předchozí dva borci za mikrofonem, je to samozřejmě síla zvyku u těch starších songů, když to máš za ta léta navnímané z jiné perspektivy. Ne u všech kapel jsem nového zpěváka schopný zkousnout, tady jsem si už zvykl a beru ho. Plusové body dávám právě za autenticitu - nesnaží se starší kolegy kopírovat, nesnaží se znít jak oni, jde si svojí cestou se všemi riziky s tím spojenými.

Není potřeba věci dělit na černou a bílou. Někdo možná preferuje přímočaré texty, jiný má rád lyričtější, já si beru z obojího to, co mě osloví. Od pubrockových, trapností zavánějících historek Tří Sester až po existenciální básnické kompozice Safenat Paneach. Musí mi prostě ladit celek - muzika + texty + atmosféra.

U Pana Lynxe se to potkalo v dobrém koktajlu. Jak jsem ale psal v recenzi, být to v angličtině, asi bych to vnímal úplně jinak.

Mě se líbí textaři, kteří si s jazykem trochu i hrají. Nemyslím teď jen krásné básnické a hlubokomyslné obraty, spíš lehké vtípky, dvojsmysly, různé novotvary, někdy ale klidně i absurdní konstrukty. Tohle zde vnímám a sedlo mi to. Ale opět, je to velice individuální záležitost. "a bůh nám sebral beznaděj" je univerzální věc, která osloví 95% populace. A v tom tkví její genialita, protože je zároveň kvalitní, hluboká a netuctová.

Jsem moc rád, že tady ten rozhovor je, díky Honzo. Těším se na každé jejich album, ať zní jakkoli. Jejich přístup je zárukou zážitků, jaké potřebuji.

Dirt je určite v mnohých aspektoch skvelé a zásadné album a posledná vec, čo by som chcel dosiahnuť je niekomu šahať na jeho obľúbenú hudbu.
Nie som nejak starý (ťahá mi na 30), ale prechádzam si etapou, keď hudbu prestávam súdiť len podľa toho, ako znie, ale aj podľa toho, čo si z nej ako umeleckého diela viem zobrať pre svoj život. Alice in Chains som použil ako príklad, pretože nemá príliš zmysel riešiť či sú skvelá a talentovaná kapela, pretože ich povesť je v tomto skvelá a zvyknú byť minimálne rešpektovaní aj ľudmi, ktorí moc nemusia grunge.
Je to ako napísal Tomáš, proste sa nemám potrebu vracať k typu umenia, ktoré v tomto bode nenachádzam príliš konštruktívne pre svoj život.
Load je temnota, z ktorej sa snažíť vystúpiť a texty sú plné prekvapivo hlbokej introspekcie a všeobecne sú o dosť inteligentnejšie, ako Metallica dostáva kredit.
Dirt je naproti tomu temnota, ktorá pôsobí beznádejne. Je to sebaľútosť a utúpanie sa vo vlastnej bolesti bez nejakej reálnej snahy ju prekonať. Negatívne emócie vedia byť podobne návykové ako drogy. Utápať sa v tom a večne sa ľutovať mi proste príde len trochu ľudsky nezrelá, detinské a nihilistické.
Občas treba trochu provokovať a máme z toho zaujímavú diskusiu. Určite to však nie je útok na AiC ani na Dirt, ako som už objasnil.

Ještě něco pro Gazďu, je to kolega:-): Vybral jsem si prachy.
Friedman neuvádí konkrétní částky, párkrát zmiňuje, že by si zasloužil víc kreditů za skládání, s čímž by asi logicky byly spojeny větší peníze. Na druhou stranu, jeho existenční problémy s nástupem do Megadeth evidentně skončily, rozhodně si nestěžoval, že by měl málo peněz, koupil si velký dům s koupelnou větší než jeho první pronajatý byt v Japonsku. Ve spojitosti s domlouváním koncertního comebacku pak ještě uvedl, že mu bylo nabídnuto zhruba pětkrát méně, než by si za stejné období vydělal standardně v Japonsku, pokud si dobře vybavuju. Absolutně mu to nedávalo smysl a vnímal to spíš úkorně.

spajk: Já ty autobiografický knihy teď budu zvažovat asi o něco více. Od Browna jsem přečetl Šifru. Hodně teď poslouchám audioknihy, chystám se na toto (ale půjde o dost depresivní poslech):
https://audioteka.com/cz/audiokniha/nuz-tembr/

Tak samozřejmě. Přál bych jim to. Moje preference s tím nemají co dělat.

Není to jednoduchá deska, ale má svoje specifické kouzlo. Při prvním poslechu jsem byl taky trochu překvapen, čekal jsem něco jiného, ale je to dobrá věc. Syrová, upřímná, umělecká - ale ne v tom pozérském smyslu, ale v tom naprosto civilním.

To se nedá rozporovat :)

díky za další z náhledů do hlavy Mistra :) (moc se těším na vánoční Libero). o desce se nejspíš trochu rozepíšu vedle ? btw. "Bicycle Day" je neoficiální den LSD (je k tomu grafika, linoryt) - resp. k té cyklothématice má FŠ celý cyklus obrazů - dle odpovědi na dotaz nedávno na vernisáži minivýstavy v Třeboni to má něco společného i s KRAFTWERK (viz. jejich singl/deska "Tour de France" a tehdejší až maniakální zaujetí pro cyklistiku obou "mozků kapely" Schneider/Hütter, přičemž druhý jmenovaný se tenkrát na kole prý málem zabil. údajně dokonce třeba místo tourbusu mezi jednotlivými koncerty se pánové přemisťovali kolmo.)

A máme tu nové video k této fantastické desce:

https://youtu.be/g5mJWvpxEKw

A aby toho nebylo málo, ponechávám report v původním znění i se všemi omyly. :-) JEDEME TURCH, MÁME CHARISMA! :-)