K některé z předešlých diskusí - KORN jsou pro mne samozřejmě lepší kapelou než SYSTEM OF A DOWN i DEFTONES.

Už jen díky hustotě událostí a charakteru náplně se to čte těžko, ale dnes jsem se v knize Dějiny Ruska - takové té s tou krásnou obálkou - rok vydání 2004 (souběžně jsem si dal i ty filmy Vojna a mír) doslova prokousal k období vzniku "Bolševiků". :-) Já jen, abych lépe chápal všechny ty úděsné pohnutky současnosti. V tomhle prostoru světa to prostě asi jen stěží může být jiný než je. To 19.století (samozřejmě nejen to) je u nich prostě jen samá válka. Jsou zde snad nějací "Menševici"? :-)))

Tvorba P.J.Harvey je zdánlivě jednoduchá, o to víc vždycky překvapí, jak roste s opakovanými poslechy. Debut mám rád, nejradši mám ale alba z let 95, 98 a 00 - každý jiný, každý zajímavý něčím jiným...

A objednávals tu reedici v kombinaci s druhým dílem? Jestli ano, tak klobouk dolů, už v základu to byla šílená pálka.

Mě se ty "cajdáčky" právě líbí, ale tak já sem romantický typ. A Billyho popíkovské písničky jsou pořád ještě docela tvrďárny proti tomu co skládá James. Jeho sólovky i b-sides u Smashing to je úplný čajíček. Ale výborný! Když jsem na vejšsce někde v bazaru objevil jeho první desku na kazetě, těšil jsem se na nářez ve stylu domovské kapele, to je přece ten cool kytarista, to bude husté. Ha ha, omyl. Myslel jsem, že je tam špatná kazeta. Ale ve finále je to skvělá deska

Četl jsem s ním rozhovor k nové desce a vypadá, že to má v hlavě srovnané i teď. Oni si už prošli obdobím komerčního úspěchu a popularity, u posledních desek přišli o spoustu "sezonních" fanoušků, ale je s tím srovnaný a chce si dělat věci po svém. Tahle deska je z letošních u mě největším veletočem. Po prvním poslechu jsem to chtěl rovnou smazat, a teď se mi líbí víc a víc s každou rotací.

8/10 zo sentimentálnych dôvodov. Three Days Grace je kapela, na ktorej som vyrastal.
Nepovedal by som však, že nehrajú prvú ligu, čo sa týka popularity. Možno nie sú úplne masívni v tunajších končinách, ale na Spotify majú nejak 17 mil. poslucháčov a Megadeth má pre porovnanie nejak 5. Samozrejme, že to nie je jediná metrika a Megadeth oslovuje viac demografiu, ktorá sa pohybuje mimo streamovania, ale stále to ukazuje, že ani z diaľky nie sú nejaké Bčko.

Jen taková drobnost - vizuál obalu desky na první dobrou připomíná logo holandských Asphyx, a s tím názvem kapely, a po poslechu promo videa.. je to prostě jenom podobné...
Hudebně samozřejmě jinde, ale oceňuji srozumitelnost zpěvákova projevu, nechci zabředávat do textuálních orgií...

Pre mňa Babylon určite za 90.

Ok, tak sorry za démonizaci ;) Holt zdroje pro wikičlanky musím najít jinde. Zajímavého obsahu je tady i tak dost.

"V tichosti" je vynikající deska, přes ní jsem právě PROUZU objevil. A přitom to už byla jejich druhá sestava. Má i krásný cover, mám ho zvětšený a zarámovaný na stěně.

Před odjezdem na "prázdniny" jsem si ještě doma znovu "V téhle době" hezky večer v klidu pustil a ta deska zraje s každým poslechem.

Aleš - ano, aktuální zpěvák má jiný projev, takový uštěkaný, rychlý a agresivnější. Je to jiné než předchozí dva borci za mikrofonem, je to samozřejmě síla zvyku u těch starších songů, když to máš za ta léta navnímané z jiné perspektivy. Ne u všech kapel jsem nového zpěváka schopný zkousnout, tady jsem si už zvykl a beru ho. Plusové body dávám právě za autenticitu - nesnaží se starší kolegy kopírovat, nesnaží se znít jak oni, jde si svojí cestou se všemi riziky s tím spojenými.

Jsem moc rád, že tady ten rozhovor je, díky Honzo. Těším se na každé jejich album, ať zní jakkoli. Jejich přístup je zárukou zážitků, jaké potřebuji.

Dirt je určite v mnohých aspektoch skvelé a zásadné album a posledná vec, čo by som chcel dosiahnuť je niekomu šahať na jeho obľúbenú hudbu.
Nie som nejak starý (ťahá mi na 30), ale prechádzam si etapou, keď hudbu prestávam súdiť len podľa toho, ako znie, ale aj podľa toho, čo si z nej ako umeleckého diela viem zobrať pre svoj život. Alice in Chains som použil ako príklad, pretože nemá príliš zmysel riešiť či sú skvelá a talentovaná kapela, pretože ich povesť je v tomto skvelá a zvyknú byť minimálne rešpektovaní aj ľudmi, ktorí moc nemusia grunge.
Je to ako napísal Tomáš, proste sa nemám potrebu vracať k typu umenia, ktoré v tomto bode nenachádzam príliš konštruktívne pre svoj život.
Load je temnota, z ktorej sa snažíť vystúpiť a texty sú plné prekvapivo hlbokej introspekcie a všeobecne sú o dosť inteligentnejšie, ako Metallica dostáva kredit.
Dirt je naproti tomu temnota, ktorá pôsobí beznádejne. Je to sebaľútosť a utúpanie sa vo vlastnej bolesti bez nejakej reálnej snahy ju prekonať. Negatívne emócie vedia byť podobne návykové ako drogy. Utápať sa v tom a večne sa ľutovať mi proste príde len trochu ľudsky nezrelá, detinské a nihilistické.
Občas treba trochu provokovať a máme z toho zaujímavú diskusiu. Určite to však nie je útok na AiC ani na Dirt, ako som už objasnil.

Ještě něco pro Gazďu, je to kolega:-): Vybral jsem si prachy.
Friedman neuvádí konkrétní částky, párkrát zmiňuje, že by si zasloužil víc kreditů za skládání, s čímž by asi logicky byly spojeny větší peníze. Na druhou stranu, jeho existenční problémy s nástupem do Megadeth evidentně skončily, rozhodně si nestěžoval, že by měl málo peněz, koupil si velký dům s koupelnou větší než jeho první pronajatý byt v Japonsku. Ve spojitosti s domlouváním koncertního comebacku pak ještě uvedl, že mu bylo nabídnuto zhruba pětkrát méně, než by si za stejné období vydělal standardně v Japonsku, pokud si dobře vybavuju. Absolutně mu to nedávalo smysl a vnímal to spíš úkorně.

spajk: Já ty autobiografický knihy teď budu zvažovat asi o něco více. Od Browna jsem přečetl Šifru. Hodně teď poslouchám audioknihy, chystám se na toto (ale půjde o dost depresivní poslech):
https://audioteka.com/cz/audiokniha/nuz-tembr/

Tak samozřejmě. Přál bych jim to. Moje preference s tím nemají co dělat.