:-), jj Holocaust. Nedávno jsem si připomněl Metallicu - Garage Days Ep a tam jsou taky. Asi dost poslouchaní:-)

Jinak ověřoval jsem ten cover od Death - Gods of Thunder, púvodně asi na kompilaci At Deaths Door II od Roadrunner, 1993.

27 reakci? Tleskam… je videt, ze dimmu lidi zajimaj. K samotne desce: po tolika letech cekani by to mela byt bomba. Neni. Nejlinejsi kapela na svete udelala konecne neco, cim obhaji, ze zas vyrazi ukoristit par tolaru na koncertech. Neni to hrozne, ale ani nicim zajimave. Iron Maiden na tohle maji narok. Dimmu v tehle skatulce svou dlouholetou lenosti nikdy nebudou 🙂

Dost zabavna deska 👍

Mrkl jsem na M.R., a tam mají momentálně CD Spiritual Black Dimensions normálně skladem. Ale mi jasné, že před těmi 3 roky ho neměli :-)

Asi jste si všimli, že mají Aplause nové album. Jdu si pro něj na Bandcamp. Uvidíme.:-)

Asi najslabši album SOAD, ale i tak kvalitka. Pripomina mi to koncepciou i kvalitou Load vs. ReLoad - slabši braček, kde už sa žial najde i nejaka tá vata. Veci ako titulka, Attack, Lonely day ci Kill RnR su veru bezchybne

8/10

Basin bude masakr

Myslím, že by se ti MSP líbili. Tenkrát v tý sportovce hráli 70 minut a myslím, že si ani nikoho nepřivezli s sebou. Když člověk lítí po brigádách, tak zrovna utratit peníze za tak krátkou dobu přišlo člověku škoda a vybral by něco jinýho. Dneska už to člověk tolik neřeší :)

Díky, Gazďo:-)

Moja určite najoblubenejsia doska SOAD - čo skladba, to suverénny hit. Žiadna vata, len pecka strieda pecku a zaverečna Lost in Hollywood je DOKONALÁ. Škoda, že nasledovnik sa už nemôže pýšiť takouto bilanciou...

10/10

Tým je vyladěnej. Obsah je v pořádku. Ještě bych ho rozšířil. I přes vysoké % riziko, že mě ta posila bude srát.:-) Tomáš dokonale zapadl.

Výborná a hodně poctivá věc. Díky melounku, že ses toho ujal.

Najsilnejší album od čias Fallen? Celkom súhlasím. Nie je už taký hitový (na Fallen mohla byť pokojne singlom takmer každá skladba), ale je to dospelejší materiál. Pri predošlých albumoch som mal občas problém s tým, že sa jednotlivé piesne trochu zlievali, no tu sa konečne podarilo dosiahnuť väčšiu pestrosť. Zrejme pomohlo aj to, že na albume pracovali až dvaja producenti.

Chválim aj Amy (ktorej hlas som vždy považoval za jeden z najatraktívnejších ženských hlasov, aké sa kedy objavili v rockovej hudbe), ktorá mierne upustila od svojho charakteristického intenzívneho beltingu v prospech jemnejších a pestrejších vokálnych polôh.

Evanescence mi vždy prišli najsilnejší vtedy, keď trochu ustúpili od rockovo-metalového základu a dali väčší priestor elektronickým experimentom – teda tam, kde sa najvýraznejšie prejavil vplyv Amyiných obľúbencov, ako sú NIN a Björk.

Najlepšie skladby: Rapture, Calm Down a Afterlife.