Neznámý voják- naprosto skvělý film i když o trochu zapomenuté válce mezi Finskem a SSSR.

Po páde devadesátek se všechny styly tak nějak smázli a žádný už nebyl nahoře jako kdysi. Asi je to tak lepší :-) Každopádně v naší české kotlině není moc vyznavačů muziky o které tu (s láskou) bavíme. Pro mladé je to dávno mrtvé a starší buď dávno rezignovali, nebo přešli jinam. Čest nám/vyjímkám.

sicky: tak v rámci diskografie PJ to bude samozřejmě v té slabší třetině.

Osobně mám nejradši Yield, a pak asi Vs., takže na tom budeme podobně. Zvuk mi právě lehce připomína Yield, tak možná proto jsem k tomu shovívavý. Ty poslední 3 písničky jsou trochu "ukňourané", ale zbytek je takový ten PJ standard posledních 15 let.

Loni jsem na koncertě byl a byl fantastický. Byla to zajímavá story - když začal předprodej, tak jsem se samozřejmě vůbec nedostal na stránky, furt to padalo, a hned to bylo vyprodáno. A asi 2 týdny před koncertem mi kamarád říká, že má 2 lupeny od bratránka, který nemůže přijet a jestli nechci. A za původní cenu (v té době se na bazoši pohybovali na 3-4 násobku). Takže parádička.

Výborná deska,která se dobře poslouchá.Stejně jako pro J.Rose,tak je The Long Black Land i pro mne no.1.Mimochodem MDB neměli nikdy nějak skvostné obaly svých desek,ale
tenhle se povedl a jako vzor tam byla malíři Eliranu Kantorovi jeho žena.

Super článek, hodně mě zaujal! Pan režisér i samotný snímek vypadají dost zajímavě a pokud se mi k filmu podaří někde dostat, určitě si rád takovou ujetost pustím! :D

Mám rád všechny Ozzyho desky ale s těch novějších mam nejradši právě Down To Earth a dovolím si říct že je to nejtvrdší album které kdy Ozzy nahrál, neříkám že desky jako Black Rain, Scream nebo Ordinary Man jsou špatné ale v žadnem pripade nedosahuji kvalit a zvuku jakou melo Down To Earth, jak rikam za mne absolutně nejtvrdší album Ozzyho kariery

Stray: “Ókáčko, chápu to, respektuju, fixuju.” :-)

Recenzia potešila, AW som objavil pred dvoma rokmi a rýchlo som si ich zamiloval, veľmi sa mi páči vývoj akým prešli - od metalcoru až po atmosférický black metal a ten na novinke dosahuje svojho vrcholu. Jednoznačne ich najlepší album, extratriedny black metal so špičkovými muzikantskými výkonmi a výborným zvukom. Black metal som nikdy veľmi nemusel, ale ABIGAIL WILLIAMS ho hrajú v takej podobe, aká mojim sluchovodom neskutočne lahodí. Tento album dokonca vyhral bodovanie v Sparku, čo je veľmi vzácne vzhľadom na to, že ide o malú kapelu vydávanú na malom labeli. 8,5/10

Valič: Jo jo ... už si to vybavuju, takhle to tenkrát psali.

Alda: Ta věta šla opravdu pochopit oběma způsoby. Myslím, že se vlastně v hodnocení těch desek celkem shodneme. Mě jinak většina comebackových desek z poslední doby moc nenadchla. Sacred Reich a Xentrix jsou celkem v pohodě, ale rozhodně jsem od nich čekal víc. Exhorder sice nejsou úplně špatní, ale s jejich původní tvorbou už ta hudba moc společného nemá. Acid Reign jsem slyšel pouze zběžně a momentálně se nemám chuť k té jejich novince vracet (jejich staré desky vlastně ani moc naposlouchané nemám). S.D.I. natočili úplnou kravinu. Nocturnus se podařilo na jejich debut celkem dobře navázat, ale u mě je problém v tom, že mě jejich hudba nikdy výrazně neoslovila. Hadeon je z těch comebackových desek Pestilence jasně nejlepší (mám i originál), ale i tak ji řadím níž než první čtyři řadovky.

u niektorých skupín , a nie je ich veľa, neriešim či je album výborný alebo zlý, prijímam ho hlavne v veľkou radosťou a očakávaním, a to čo mi dá nehodnotím raz a navždy ... ako som už písal, dôležitý je čas a trpezlivosť, samozrejme su skupiny o ktorych viem uz po prvej nedopočúvanej skladbe že nie sme si súdení ... nie je to však prípad PsychoticuWaltz ... táto muzika mi robí dobre, kazdým ďalším posluchom počujem niečo nové, nie je tak priehladná ako mnoho ďalších, ktoré po niekoľko počutiach, niekedy aj výdatných, odložím ad acta
R.I.P. Bill Rieflin😞

Hele není to špatné album, akorát to není na takové běžné poslouchaní. Já tomu interně říkám "atmosférický album" - musí se vybrat správný čas, kdy si ho člověk pustí a pak je to bomba. Pochopil jsem to u alba Blur - Think tank. Roky jsem se s ním trápil, dával mu z času na čas šanci a pořád nic moc. A pak jsem se trefil do toho správného "časového okna" a najednou BOMBA! Ale jen v tom okně, ne kdykoliv.

A tohle bude stejné - prvních 6 alb STP si můžu dát kdykoliv a vždy mě baví, tohle je specifické. Dávám silných 60%

Níže zmiňovaná Cornellova Euphoria Morning je luxusní, a Travis The Man Who mám v osobní TOP10 alb celé mojí hudební historie. A proti tomuhle je to fakt rokec.

Tip pro ty, kteří občas kouknou na telku. ČT Art vysílá každý pátek večer pořad Brian Johnson: Rock na cestě a do každého dílu si zpěvák AC/DC zve význačné osobnosti z branže. Mimo jiné tam byl například L. Ulrich, Nick Mason, Roger Daltrey a asi nejlepší byl díl poslední s Joe Elliottem. Kdo má zájem může na některé díly mrknout i přes archiv (červený bod) zpětně.