Hele, těší mě, že ses rozhodl přispět, ale vypisovat tady částky, které považuji za optimální tady fakt nebudu :-), ty příspěvky jsou prostě možností čtenáře a jen a pouze jeho svobodnou volbou. Potěší, ale pro ně to nedělám.

Stefanos: U mě se nemusíš bát, Staropramen nepiju, zvlášť ne ten v Roxy.:-)Ale spíš pořád hledám nominanta, kterej se odváží místo mě vstoupit a poslouchat ten kravál, ...po pravdě zrovna na MINISTRY do těchto prostor se mi moc nechce.

Slyšel někdo novinkovou dlouhohrající desku Get It Out? Je to kurevsky našláplé, takový mix Anthrax ze Sound of the white noise a Foo Fighters. Frank Bello má fakt charismaticky rockový hlas, nezklamali baskytaristi :)

No tak to je super profil. Potěšilo mě i veskrze pozitivní hodnocení Nugenta, protože ho mám velmi v oblibě.
Jinak kdybych začínal s Nugentem, tak volím jasně debut Ted Nugent z roku 1975. Cat scratch fever mi nepřijde jako uplně 100% album a ústřední song mi leze na nervy. :) Jinak Ted Nugent má kvalitní celou diskografii a desky po roce 2000 má hodně co říct.

Na nový album sa veľmi teším,Children mám veľmi rád,hlavne prvych 5 albumov ,

Já tu kapelu Nymphs refelktuju už od roku 1993, kdy vyšel Direkt: Encyklopedie Kerrangu, kde si ze zpěvačky dělali prdel, ta kapela se objevila i v kriminálce z roku 1990 - "Špatný vliv", hlavního záporáka tam hrál i záporák z Wayneova světa Robert Lowe, tuším že se jmenuje ten slízek. Náhoda tomu chtěla, že jsem v zapadlém antikvariátu nalezl a ihned koupil jediné CD Nymphs za asi 90,-Kč, původní kousek od Geffen.

down: Musím ti poděkovat za rozšíření obzorů, LETHAL se jeví velmi slušně, zkusil jsem je ale zatím jen tak letmo, protože ty HEIR APPARENT mě rozsekali takovým způsobem, že se od nich nemůžu odtrhnout. Začal jsem tím posledním z 2018 a hned mi přerovnali můj interní žebříček nejoblíbenějších desek za loňský rok. V této kategorii je teď najednou mám na druhém místě hned za REDEMPTION. Před poslechem těch dvou starších desek (86 a 89) jsem pak opatrně pochyboval, že to bude taky tak dobrý, ale úplně zbytečně - i když je na každým albu jiný zpěvák a taky zvuk je samozřejmě poplatný době, jsou naprosto super! Budu se muset krotit, aby se mi neoposlouchali, takže u nich hned najíždím na režim, který striktně dodržuji u mé svaté trojice /THRESHOLD, FATES WARNING, REDEMPTION/ - pouštění jen občas při zvláštních příležitostech neboli za odměnu :-))
Přeji ti, downe, moc fajn víkend - já už ho mám tvou zásluhou taky, a to tak že krásně progresivní. Díky!

Co dělat, když se mi Moonglow nelíbí, ale strašně bych chtěl, aby se mi líbilo... Tak třeba dát tomu čas a poslouchat dál? To album je totiž naprosto ve stejném střihu jako ty čtyři poslední a zdá se že i Tobi zapomněl, že Avantasia byla v roce 2008 tak trochu protiváha vůči Edguy. Místo tak sympstického rockového feelingu, který tam původně měl se tam pořád dere ten německej speed. Fakt by měl ty aspekty oddělit. Tohle vydávání proaranžovaných a všemi zpěváky prozpívaných alb Edguy není optimum. Má na víc.

Díky za připomenutí téhle desky. Jsme rád, že tam moc neslyším ty jejich provařené riffy, které sypou na každé desce. Docela příjmné, ale ty jejich dravější desky Genesis, Sanctus Diavolos, Theogonia mě asi pořád budou bavit více.

souhlas, bláázen to je:) viz ten teletext

Za mě takový Zdenda Troška po Hollywoodsku....jako počátky trashmetalu tuto legendu uznávám, ale ten film celkem klišé. Jdu na cicko :)

Já ty desky ze 7o.let moc neznám, ale chystám se na to. Nemůžu začít jinak než debutem.

Hymns for the Broken se člověk po čase přejí In Search of Truth můžu dát kdykoliv