Já jsem s remixem stejně jako u Tapping the Vein více než spokojen. Není to jen remix pro remix, ale odhaluje úplně nový, dříve neslyšený vrstvy:
Hlavním zjištěním pro mně díky tomu je, že Get What You Deserve má k Tapping the Vein blíž, než se mohlo podle původní produkce (včetně remasteru) zdát.
Původní produkce je zaměřená na dominantní basu, v remixu jsou naopak krásně slyšet všechny kytarový detaily.
Pro úplnost dodávám, že GWYD jsem měl vždycky hodně rád, takže z této pozice i posuzuju.

Vcera jsem dal prvni poslech, 70% z fleku podepisuju, spise to jeste trochu poroste. Libi se mi, jak dokazali typickemu, temer ortodoxnimu stoner zvuku, vtisknout lokalni moravsky akcent. Slusny jsou i texty

Sice dramaturgicky dost neplynulá a nevyrovnaná deska, přesto ve svých vrcholných momentech držící krok s tím nejlepším od DEFTONES. Poslední album s Chi Chengem u basy (R.I.P.). Abych pravdu řekl, tak z prvních pěti řadovek mám nejradši White Pony, a pak upřednostňuji čtvrtou (Deftones) a pátou desku (Saturday Night Wrist) před první (Adrenaline) a druhou (Around The Fur), je to tím, že kapela docela zrála, stávala se všestranější a víc pracovala s dramaturgií a náladami, byť se nepodařilo navázat na hloubku a výpravný feel White Pony, pořád si myslím, že kapela udržela laťku. Od následné Diamond Eyes mě jejich tvorba přišla chytlavější, víc pro masy, tedy alespoń na této a na dalším albu Koi No Yokan, které bylo jako melodické, tak moderní a tvrdé a řadím jej snad hned za White Pony. Saturday Night Wrist je z mého pohledu také deskou, která (spolu s Koi No Yokan) vlastní NEJLEPŠÍ COVER ALBA v historii DEFTONES!!!

OHM je pro mě jednoznačně spolu s BSSM nejlepší album RHCP. Škoda, že kapela s Navarrem nenahrála víc alb. A Frusciante je podle mě skvělý kytarista a zároveň prokletí RHCP. Našli spolu komerční popovou formulku, kterou se podle mě zacyklovali v komerční poloze prodejné děvky.

Díky, ten koncert byl skvělý, ještě jsem v článku musel vysbírat dva překlepy. Škoda, že v neděli večer nešlo v centru Prahy na naší trase nalézt otevřenou a přiměřeně stylizovanou hospodu. Na tu hoďku do odjezdu Last Trainu by bodla. Taky LMB moc nemusím. Pokud bych měl jmenovat tři kapely, které jsem nikdy neviděl a na které bych určitě zajel, tak tyhle EXTREME, CINDERELLA a WINGER. To se ale tady nestane, to tu spíš budou šestnáctkrát MADBALL.:-) PS: Předělávka Wasted Years od MAIDEN jako tečka za akcí byla kolosální!

Snake: Díky za info. Vím, že Patrick Engel remasteruje na dnešní poměry skvěle. Vlastním remaster Living Death a Protector, které dělal pro HR. Nicméně v dnešní době si člověk nemůžeme být ničím jistý :-). Tím spíš potěšilo, že se drží svého standardu i u MD. Bylo by bláhové si myslet, že by dnes někdo v metalu vydal desku na CD s DR 15
Pekárek: Remastrovaný zvuk z původních pásů by byl samozřejmě pěkný. Každopádně jsem trochu unavený dnešní komprimovanou produkcí a proto s radostí vítám každý takový počin. Faktem je, že vysoký DR nemusí být nutně zárukou kvalitního zvuku.

Autor recenze uz pri psani clanku vedel, ze chyba je znova (neprekvapive) v nem samotnem, protoze skutecne vsechny recenze desku chvali.

50% neni zadny zazrak, ale ani katastrofa. Kdyby to bylo 30%, tak bych zpozornel. Predchozi deska je dle meho amaterskeho nazoru, ktery zadneho zkuseneho posluchace, natoz fanouska ovlivnit nemuze, proste lepsi. Budu jen rad, kdyz v tom nekdo uslysi vic nez ja.

Počkej si na report, tam jejich známku určím!

nie je to zlé, ale ja si MONROE-ho radšej vychutnám v spoločnosti ANDY MCCOY a RAZZLE

Jirka Čap-Jet Jaguar fakt vydarená kapelka,podľa mňa ešte o kúsok lepší ako Tailgunner.Dik za tip.

Díky moc za skvělou recenzi a plno zajímavostí, i když se neshoduji s hodnocením. Za mě 80 % až 90 % - uznávám, že White Pony je ještě o kousek lepší. Moje první setkání s kapelou v době, kdy tato deska byla aktuální. Srdcová záležitost.

Last minute, vole!:-)...

Já kvůli tomu pivu ani nemůžu bydlet nikde jinde. Nezvykl bych si. Třeba na Moravě pitivu vůbec nerozumí!

Attila: MARDUK dejme tomu patří u mne ke skupinám, které jsem nabral po rozšíření hudebního záběru o další tvrdší metal, ke kterému došlo poté, co jsem začal psát recenze na net. To rozšíření o všechny ty NEVERMORE, PAIN OF SALVATION, EMPEROR, SATYRICON, MASTODON začalo už v nultých letech, kdy jsem byl na MP a ještě víc se prohloubilo po roce 2012, kdy mám tenhle web. Řekněme, že od alba Frontschwein pravidelně sleduju každou novinku MARDUK, a ještě jsem si dokoupil pár cd staršího data, tuším, že mám od nich v polici asi 9 alb (z toho 4 z devadesátek).