Boomer Space

A-Z - A2Z²

Stran albové prvotiny A-Z se zkušeným hudebníkům z progresivně-rockového ranku podařilo projekt velmi dobře zapsat na žánrovou mapu. Album mělo daleko k bezduchým předváděčkám, prostřednictvím kterých si obvykle krátí čas vynikající hudebníci, když si jejich hlavní působiště vybírají oddechový čas. Debut platil za plnokrevné dílo, které přineslo do špičkově vystavěného Hard N´Heavy nejen hráčskou a skladatelskou perfekci, ale zároveň také specifický feeling a výtečnou poslouchatelnost. Ta deska nejen že zúročila zkušenosti muzikantů, působících na scéně od osmdesátých let, ale také dodala slušnou porci nadhledu a radosti ze všech melodických partů a skladeb.


Bubeník Mark Zonder na počátku do kapely přizval svého někdejšího spoluhráče od FATES WARNING zpěváka Raye Aldera, se kterým celý projekt rozjel. I vzhledem k Alderově fungování na postu frontmana uvnitř popřední žánrové kapely, ale také v rámci prog-metalových REDEMPTION, či nedávnému rozjetí vlastní sólové dráhy, by si šlo představit, že zpěvák již nebude plně kompatibilní slézat nejvyšší mety. Omyl, debut A-Z reprezentoval to nejlepší, za čím tento zpěvák poslední dobou stál. V sestavě před třemi lety dvojici ještě doplnil kytarista Joop Wolters, basák Philip Bynoe a samozřejmě také klávesista William Lalu. Všichni patřili v ranku progresivně laděné rockové hudby k pojmům a tak měl projekt velké ambice, které nakonec po stránce kvality nejen že naplnil, ale dle mého překonal.



Nyní přišel čas na druhý díl příběhu, takže deska A2Z²“ si kladla za úkol navázat v obměněné sestavě na zdárný výkop. Předně musím říct, že se projektu opět podařilo dát dohromady sadu vynikajících skladeb a nápadů. Album, které drží perfektně pohromadě, znovu reprezentuje špičkovou stránku hard rocku a heavy metalu s progresivními ambicemi a celkově všeho, pod co se kdy tihle hudebníci podepsali. Albová dvojka „A2Z²“ na mne dělá dojem o něco více kytarového a hutného díla. Je to logické, vždyť Wolterse nyní u kytary vystřídala hned dvojice strunotepců, předně Nick Van Dyk (Alderův spoluhráč od REDEMPTION) a pak také Simone Mularoni z DGM, takže temnější ráz tohoto díla ve výsledku neurčuje jen obal s krokodýlem na obale, zde opět vtipně opatřeným rozepnutým zipem podél obou predátorových čelistí, ale především fakt, že skladby jdou více naproti kytarovějšímu zvuku a více nahuštěné podstatě. Na debutu se naproti tomu nacházelo o něco více vyloženě hitových kusů tíhnoucích ke škatulce AOR. Ať tak, či tak, v případě novinky si můžete být jistí, že A-Z přichází opětovně s materiálem, který bude ve svém ranku patřit v roce 2025 k úplně nejsilnějším. Ray Alder zde pěje jako o život, party Marka Zondera maj v sobě tolik rytmických vrstev a kouzlí tak ve spolupráci s linkami baskytaristy Philipa Bynoea bytelné nosníky nových skladeb a v neposlední řadě do popředí jdou letos o něco více kytary, deska je tak více masivní a metalová. Je to logické, vždyť především REDEMPTION reprezentují o dost tvrdší území.


Změna v sestavě však neproběhla jen na postu kytar, ale i u kláves, kde nahradil Williama Lalua zkušený James Waldo, hudebník a producent spjatý především s projektem ALCATRAZZ. Debutová deska možná působila v rámci jednotlivých skladeb nápaditěji, zde jde více o silový semknutý celek, ze kterého jednotlivosti vyskakují obtížněji, ale celkové přitvrzení vnímám spíše jako záměr. Už předběžné singly ukázaly velkou formu souboru, jak rozmáchlá hitovka „Nothing Is Over“, tak heavymetalový kvapík „I Am Numb“ přinesly potřebnou erudici a skladatelskou kvalitu v oblasti fajnšmekrovské Hard N´Heavy. Mocný úvod v odobě „Fire Away“, následovaný neméně namakanou „Running in Place“, určil vlastně divočejší ráz celého alba. To sice zvolní a odlehčí svůj dojem až u křehčí písně „This Chaotic Symphony“ či závěrečné, dosti rozepjaté „Now I Walk Away“, které obě zvýrazní pečlivě budovanou atmosféru, ale i tak je letošní diferenciace mezi songy menší. Album patří mezi ty neprvoplánové, u kterých hardrocker, či také fanoušek progresivního melodického metalu, vydrží se zájmem řadu poslechů a dojem z díla bude u něho jen růst.


19.06.2025Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Majk
20.06.2025 20:44

Díky! S recenzí souhlasím. Příklon k sevřenějšímu materiálu mi nevadí, ale je fakt, že prvotina měla "lehčí nohu". Tady už se holt muselo zatopit pod kotlem a je fakt, že s kytarovou dvojicí z Redemption to mohlo dopadnout ještě daleko masakrálněji.
Je to taková deska za odměnu. Díky.