Vysypal jsem krystaly kokainu na malé zrcátko do dvou úzkých řad. Bianca srolovala dvě pětilibrové bankovky, aby si je mohla vsunout do nosních dírek a vdechnout. „Ambrózie“, řekla nakonec. Mick se zašklebil jedním z těch šklebů, které dokážou rozpoltit jeho tvář vedví, takže vypadá jako prasklý kokosový ořech. I ona se zasmála a mě náhle jako blesk zčistajasna zasáhlo poznání: jsou to dvojníci. Mick tuto ženu miloval, protože byla jako on. Vypadala stejně, myslela stejně a miloval-li se sní, blíž Více

Retro-seriál nám pozvolna končí, dnes jsme totiž na startovním čísle tři od konce a vyzobáváme poslední perly. Ono tedy těch dobrých desek z počátku devadesátých let je pochopitelně více, a za nějakou dobu se k některým z nich zřejmě vrátíme, po více než třiceti recenzích je ale přece jenom potřeba si od tématu na chvíli odpočinout. Asi byste ale právem brblali, kdybychom ještě teď nezmínili kapelu, která stála skoro na začátku toho všeho a zhruba v období 1987–1990 patřila mezi nejzářivější jména na scéně – jasně, jde o pražské heavy metalisty V Více

Ono nastoupit do světově proslulé kapely k mikrofonu po takových výrazných personách, jakými jednoznačně byli Scott Weiland nebo Chester Bennington, není zrovna jednoduché. Od Jeffa Gutta se asi nečekalo, že je překoná nebo že dostane do zvuku STONE TEMPLE PILOTS stejnou dávku osobitého charisma jako jeho předchůdci. Ano, neděje se tak, ovšem na druhou stranu musím s jistotou říct, že jeho pěvecký výkon je velmi dobrý a určitě je příslibem do budoucna. To samé však jde říct o novinkové desce, již druhé bezejmenné nahrávce v diskogra Více

Osobně považuji „Sticky Fingers“ za archetypální rockové album od THE ROLLING STONES. Na desce naleznete hned několik fenomenálních čísel, které patří k tomu nejlepšímu a nejtypičtějšímu, co kdy kapela nahrála, stejně tak zde znovu objevíte silný vliv blues a country. Poprvé zde zní vedle Richardsova nástroje i sólová kytara Micka Taylora, a bylo opravdu poznat, že s jeho přijetím vstoupila do zvuku Kamenů nová kvalita a vrstevnatost. Spolu s předchozím albem „Let It Bleed“ (1969) a následujícím dvoja Více

Když se zeptáte blackmetalových fans, která nahrávka TÖRR je nejlepší, spousta z nich vám řekne: „Institut klinické smrti“! Vlastně se k nim musím připojit – tahle památná deska, která zůstala trochu ve stínu slavnějšího debutu „Armageddon“, dokázala naprosto dokonale zhmotnit všechny ty metalově-hororové atributy, kterými se na přelomu osmdesátých a devadesátých let brodila tuzemská scéna – TÖRR se to však podařilo udělat tak nekompromisně a v takové míře, že je „Institut“ vlastně solitérem, jaký u nás nikdo jiný předtím ani potom nevytvořil.Čtvrt Více

I když se dříve americká (nyní už spíše mezinárodní) powermetalová stálice KAMELOT prakticky nehne stylově ani skladatelsky z místa, jejich nahrávky mají pořád určité kouzlo a vlastní nemalý potenciál chytlavosti. Jsou především vytvořeny v kvalitních studiových podmínkách prvotřídními hudebníky, tedy letitou kapelou, která přesně ví, jak jejich hudba má vyznívat. Ne nadarmo tedy formace okolo kytarového šéfa Thomase Youngblooda patří k tomu úplně nejlepšímu, co v současnosti jejich žánrová škatulka nabízí obdivovatelům inteligent Více

Hektický rok 1969 poznamenalo i v případě THE ROLLING STONES mnoho zásadních událostí. Od stále něčím přerušovaného celoročního nahrávání nového materiálu, přes vyhazov a následnou smrt Briana Jonese a na to bezprostředně navazující a dlouho dopředu avizovaný červencový koncert v londýnském Hyde Parku, který se uskutečnil před zraky téměř půlmilionu návštěvníků, brutalitu Hell´s Angels na později nechvalně proslulém kalifornském festivalu Altamont (kde právě THE ROLLING STONES fungovali jako headlineři Více

Zvláštní je, že zrovna obhroublí irští nespokojenci PRIMORDIAL, v té záplavě nabubřelého metalu současnosti, působí jako skuteční mistři patosu, a také jako kapela, které je možné po všech stránkách tyto emocionální polohy věřit. Nestaví totiž na nějakých bombastických aranžmá, ale prostřednictvím základního nástrojového vybavení budují své rozpínavé suity a ty čím dál víc opatřují tesknějším atmosférickým pnutím, navíc umí stvořit charismatickou skladbu schopnou posluchače vtáhnout a nemusí u toho povolávat stohlavý národní orches Více

Rok 1968 značil v případě THE ROLLING STONES přelomové období v mnoha věcech, neboť se situace začala v jistých oblastech konečně tříbit a získávat jasnější parametry (hudební stránka věci), a v jiných záležitostech naopak zamotávat (ta nehudební), neboť život rockových hvězd něco stál a na úspěšné hudebníky se začalo lepit čím dál tím více podvodníků. V prvním a pozitivním případě šlo o nalezení nového směru vlastní tvorby tkvícího v těsnějším sepětí jejich jadrného rock´n´rollu Více

Co má člověk dělat, když se chystá psát recenzi na debutní album TÖRR a nejde mu to od ruky? Chce to nabrat inspiraci! Může si třeba vzít dobové tiskoviny a pročítat rozhovory nebo propagační materiály plné rakví, ďáblů a jaderného deště. Nebo si může udělat výlet na místní hřbitov a cestou mezi rovy se vpravovat do atmosféry prvotního black metalu se všemi jeho kýčovitými, ale nádhernými atributy. No a nebo to může vzít pořádně naostro – zapomenout odnést odpadkový koš plný odřezků z masa – a když po pár dnech byt zaplní odporný nasládlý zápach, který n Více