Album, které je mnohými považované za monstrózní restart těch starých dobrých halucinačních MONSTER MAGNET. Vlastně přišlo v době, když už možná dost lidí Wyndorfovu klopýtající sebranku odepisovalo a čekalo, že ta již bude sázet jen a pouze údržbové desky bez potenciálu někým snad ještě někdy důrazně zacloumat. Jenže jak se ukázalo, tak album „Mastermind“, a vlastně i následující deska „Last Patrol“, odhalilo zcela něco jiného. Desperáti z New Jersey překypovaly žhavým materiálem a dost dlouho kumulovanou vnitřní energií o síle atomové Více

V minulé recenzi na album „The Game“ jsme se probojovali až do roku 1981 a na jihoamerické turné, dnes se však ještě musíme vrátit o několik měsíců zpět. Dne 8. prosince 1980 totiž vyšla další nahrávka QUEEN, soundtrack, který skupina připravila pro film „Flash Gordon“. Je započítáván do oficiální diskografie kapely jako její deváté studiové album, o nějaké řadovce se ale nedá mluvit ani náhodou. Kolekce čítá 18 položek, z nichž ale pouze dvě jsou normálně hrané a zpívané písničky. Většinou jde o autentické zvukové záznamy z filmu – různé výbuchy, výkř Více

Když jsem před rokem objevil debut „Corroding Dreams“ od pražského projektu FACE THE DAY, měl jsem po hodně dlouhé době pocit, že jsem natrefil na skutečně zajímavý úkaz na tuzemské rockové scéně. Očekávání následovníka byla tudíž obrovská a druhé album „Stuck In The Present“, vydané právě v těchto dnech, potvrzuje neobyčejnost formace, která ačkoliv svým naturelem může být řazena do progresivního ranku rockové hudby, neschází muzikantům schopnost složit chytlavé písničky, jaké se dokáží v hlavě posluchače dlouhodobě zahnízdit. Materiál odha Více

Na konci sedmdesátých let se QUEEN ocitli na určitém rozhraní. Byli jednou z nejslavnějších kapel na světě, v rozmezí pouhých pěti let měli na kontě celých sedm skvělých alb a na nich desítky fantastických skladeb. Jenže kapela se chtěla posunout dál – jejich typický rockově-divadelní styl už vydal co měl a pokud se muzikanti nechtěli začít opakovat, museli vymyslet něco nového. Pustili se do toho celkem od podlahy a nahrávání v létě 1979 se odehrávalo úplně jinak než dříve.Mnichovská jízdaZa prvé, došlo k zásadní změně prostředí. Pro novou práci si QUEE Více

Při utřepávání informací pro následující řádky se znenadání objevily jisté souvislosti, jejichž podstata do mě byla, před více něž dvaceti lety, vštěpována na přednáškách psychologie. Tehdy čerstvý mladý muž jsem dost dobře nechápal, jak na životně vyrovnaného jedince může dopadnout nějaká krize středního věku, která se, dle vědeckých análů, hojně vyskytuje kolem věkové hranice čtyřiceti let. A protože jsem tento horizont už překročil, tak vím, jak bleskově se osvěží dávno nabyté vědomosti při konfrontaci s neúprosnou realitou, neboť i teď, za poslední roky už p Více

Zatímco se, pár let nazpátek, nejmenovaní představitelé tuzemského ovocného metalu na sebe různě durdili, předháněli v aktivitách a získávání pozornosti, brněnský TITANIC stranou většího zájmu metalových médií ve sklepě posiloval, trénoval a posléze připravil konečně svou zbrusu novou řadovku „Soumrak titánů“. Přestože se cesta k nahrávce ukázala trnitější, než jak by se mohlo na první poslech zdát, je nutné dodat, že album má po zvukové stránce parametry současných heavymetalových produkcí a popírá teorii o tom, že staré psy nelze novým kouskům Více

Čekaly se věci, které snad nebylo možné naplnit ani kapelou opulentnější než IRON MAIDEN, vražednější než SLAYER a umělečtější než OPETH, ovšem pomořanští BEHEMOTH nejsou žádnými ďáblovými vyslanci, byť si na mocichtivé vládce metalového universa velmi rádi hrají, stejně jako jim to jejich posluchači tak rádi baští. Nergal a spol. jsou cílevědomými muzikanty a svým způsobem i obyčejnými lidmi, kteří se, tak nějak souhlasně s hladkým průběhem všech pramínků rozhýbávajících metalový byznys, prostě nebrání navýšené míře pozornosti a Více

Ve druhé půlce sedmdesátých let byli QUEEN vážně k nezastavení. V roce 1977 měli na kontě už šest studiových alb (v rozsahu pouhých pěti let), platili za jednu z nejlepších koncertních kapel na planetě a bez přestávky ze sebe sypali další a další skladby, z nichž snad každá druhá byla opravdová pecka. Ani další rok 1978 neměl být výjimkou – v červenci už byla skupina zase ve studiu a točila sedmou desku „Jazz“. Tedy abychom byli přesnější – natáčelo se ve dvou studiích, protože prý kapele její účetní poradil, aby kvůli daním nahrávali na více míste Více

Dvanácté studiové album Britů THE PINEAPPLE THIEF bralo inspirace z čím dál tím aktuálnějších sociálních fenoménů, jakými jsou prostituování se soukromím, v mediích bující narcisizmus a nenávist, neschopnost naslouchat druhým, odcizování se. „Dissolution“ však nenabízí žádné odpovědi, nikoho neodsuzuje ani neagituje, spíše si osvojuje roli charismatického hudebního průvodce k pocitům, jež zmiňovaná témata vyvolávají. Navzdory svému názvu se album nesnaží předkládat žádné fatální prog-rockové kompozice. Jeho kouzlo naopak spočívá v prosté střídm Více

Vyřkni Jihlava a ozvěnou se ti vrátí HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY, případně „následné“ XIII. STOLETÍ. Případně – abychom zalovili ještě do temnějších vod, katakomb a labyrintů - skvostný dark ambientní projekt TÁBOR RADOSTI. A pak hrstka zábavovek, případně hip-hopoví PIO SQUAD. Něco nám ale v tom výčtu chybí. Svého času totiž na jihlavsku působila skupina PARRICIDE, která se už od počátku své bohužel nepříliš dlouhé kariéry zhlédla v technickém, promakaném a skvěle zahraném death metalu.PARRICIDE vznikli v roce 1993, o tři roky později nahráli ve studiu Hacie Více