Last Hardrock Outsider

GUNS ´N´ROSES - Use Your Illusion II.

Jak už jsem zmínil v textu k prvnímu dílu, přestože se GUNS ´N´ ROSES se svým ambiciózním projektem „Use Your Illusion“ odhodlali dobývat jimi dosud neprozkoumaná hudební teritoria, dotáhli vše do zdárného konce, a to i přes všechny rozpory, které mezi členy v průběhu celé dlouhé realizace začaly vyvstávat. Obě alba se nakonec stala jedním z posledních synonymů pro velikou rockovou událost, protože, jak známo, na počátku devadesátých let minulého století se o slovo začala hlásit neokoukaná, mladší generace alternativněji laděných rockových spolků, jejichž filosofie se řídila zcela odlišným krédem, než tomu bylo u kapel typu GUNS ´N´ ROSES nebo MÖTLEY CRÜE. Již v průběhu nahrávání se ukázalo, že ne každý člen se ztotožňoval s neskromnou ideou Axla Roseho - definitivně vytvořit band, jehož živé produkce se stanou tím nejbombastičtějším koncertním spektáklem od časů legendárního vystoupení QUEEN ve Wembley (ostatně Růže se nakonec staly hlavním lákadlem tryzny za Freddieho Mercuryho na tom samém místě v roce 1992), proběhnuvšího pět let před tím v rámci turné k albu „A Kind Of Magic“.


 

 

Největším nespokojencem byl právě kytarista Izzy Stradlin, který sice znovu patřil k těm pilnějším skladatelům, ale na další dění u GUNS ´N´ ROSES si díky manýrům některých svých kolegů raději nechal zajít chuť. Proto ještě na podzim roku 1991 z kapely odešel, aby si záhy na to založil vlastní a podstatně střídmější klubový projekt JU-JU HOUNDS, kde mohl v ústraní opěvovat své velké vzory z ROLLING STONES (Izzyho první sólovka vyšla v průběhu roku 1993 a sklidila vesměs pozitivní reference). Jeho náhradou na postu kytaristy se stal Gilby Clarke, který se záhy koncertně osvědčil, ale nikdy neměl v kapele šanci ukázat víc, než jen rutinní práci na Stradlinových partech, neboť po velkolepých turné k „Use Your Illusion“ se Růže díky neustálým manévrům a podivuhodným náladám svého šéfa staly na dlouhá léta nefungující kapelou. 

 

Stejně jako tomu bylo u „jedničky“, i zde byl namíchán výsostně pestrý rock´n´rollový koktejl, který pojímal široké spektrum typů skladeb. I zde byly vrstvené songy s pestrými aranžemi a gradací muzikálových eposů („Estranged“), kde se vedle zrzavého šéfa dostával nejvíce do popředí fanoušky nadmíru oblíbený kytarista Slash, ale také nováček za hradbou kláves – Dizzy Reed, jehož služeb bylo právě v těchto momentech využíváno nebývale často. Slash měl jako bravurně sólující hráč a příznivec rozmáchlých bluesových kompozic konečně hodně prostoru své umění naplno ukázat, a to právě zde, v místech kde mu Dizzyho klávesy vydláždily prostor. Nechyběla rovněž, stejně jako u prvního dějství, povinná předělávka - tentokrát šlo o klasiku od Boba Dylana „Knockin´ On Heaven´s Door“. Ta se v podání GUNS´N´ROSES stala snad ještě notoričtější odrhovačkou, než samotný originál. Stranou zde nezůstaly ani pověstné balady. Povedla se zejména „Yesterday“, song ve stylu jižanských tradic s opravdu povedenou výstavbou a zpěvovou linkou, ve které Axl Rose předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů. Dále samozřejmě něžná „So Fine“, ale i alternativní verze hitovky z prvního dílu „Don´t Cry“, kde Axlovi hlasově vypomáhal dnes již bohužel zesnulý zpěvák BLIND MELON Shannon Hoon.


 

Pověstná želízka v ohni však vidím na jiných místech. Hned úvodní píseň dvojky nazvaná „Civil War“, která svou bohatou instrumentací a Roseovým pohvizdováním jakoby symbolizovala uvolněnost a pozitivní náladu celého nosiče, patří do zlatého fondu rockové hudby počátku devadesátých let. Její autorství náleží celé kapele a vznik se datoval ještě ke sklonku předchozí dekády. Nejlepší song však znovu dodal Izzy Stradlin. Jím odzpívaná „14 Years“ je prostě nádherná streetrocková pohádka protkaná barovým piánem a vší romantikou samoty, nepochopení nebo ničím nezakalených postojů buřičského mládí. Povedly se i vrstevnaté věci jako „Pretty Tied Up“ (Stradlin) a „Locomotive“ (Slash/Rose). První jmenovaná uchvátí výrazným refrénem, druhá téměř undergroundovou ubreptaností a metalovými riffy. Již výše zmiňovaná „Estranged“ (zajímavostí je, že zdejší dlouhé skladby oblibují zejména posluchači přicházející z metalových oblastí) platí dodnes zřejmě za jeden ze zásadních momentů Slashovy kariéry a „You Could Be Mine“ byla prostě strhující rockovou písní, na jejímž moderním groovu a kytarových laufech nic nezměnila ani skutečnost, že se brzy stala ústřední skladbou hollywoodského akčního trháku TERMINATOR 2 s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní úloze. Ten se v jejím případě podílel i natáčení zajímavého videa.

 

Po realizaci nekonečných, dva roky trvajících, turné bylo nahráno ještě symbolické album předělávek „The Spaghetti Incident?“ a GUNS ´N´ROSES na velmi dlouhou dobu zmizeli ze scény. V průběhu celých následujících sedmnácti let se však vynořovaly zaručené zprávy o návratu, o změnách v sestavě (všichni členové původní sestavy nakonec od Axla Rose buď odešli, nebo byli vyhozeni), o nových písních, ale také o připravovaných turné, které byly následně dementovány a různě upřesňovány. Přestože byla tato hra na schovávanou s fanoušky ukončena až v roce 2008 a kapele se posléze podařilo v zcela novém složení odehrát mnoho aktuálních  vystoupení (již před lety), tak vydat dlouho slibovaný materiál „Chinese Democracy“, musím říct, že k legendárnosti původní party právě z období „Iluzí“ se jejich nové aktivity neměly šanci ani trochu přiblížit. Svět, a zvlášť ten hudební, se prostě pohnul. Obě alba „Use Your Illusion“ tak zřejmě navždy zůstanou jednou z opravdu posledních velkých rockových událostí, reprezentujících jeho klasické pojetí v nejčistší možné míře (tedy model klasického rocku vycházejícího z hudby šedesátých a sedmdesátých let).


31.07.2014Diskuse (15)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray12.08.2014 22:33

Přesně jak říkáš, ono je to dvousečné. Trollové, hateři a nadlidi sice chybí, ale s nimi i větší počet normálních návštěvníků, tak to prostě musí být. Já jsem se ale rozhodl, že tohle prostě budu navždy dělat.:-)Takže vono to tam někdy padne.:-)

 

Matus177
06.08.2014 20:21

Stare Genesis s Gabrielom som objavil len relativne nedavno a nedaju sa prestat pocuvat :) ..od Trespass az po Lamb som si ich musel dokonca kupit na vinyle. Ono zasa nie su backory ako backory.. Inak tesim sa ze konecne vznikol na internete priestor na diskusiu o rockovej muzike bez trollov, haterov, nadludi a pod. (snad to este chvilu vydrzi), hoci zatial viacmenej aj bez ostatnych (ale to sa dufam zlepsi a drzim palce) :) A tesim sa na trojku od Extreme..

 

V.
04.08.2014 15:31

Já jsem měl kdysi dávno všechna alba Genesis ze 70. let na kazetách, ale je pravda, že jsem je moc často neposlouchal. Nicméně třeba Selling England by the Pound nebo A Trick of the Tail si ještě občas pustím.

 

Stray04.08.2014 12:42

Genesis a celá diskografie doma? To je ale mrzuté.:-) Měl jsem tě za rockera. :-) Jinak v dohledné době stejně jako byla pozornost zaměřena na tři alba Guns n Roses přijde i řada na trojku od Extreme (zde konkrétně alba Pornograffitti, III Sides of Everystory a Waiting For A Punchline). Už se sám nemohu dočkat (odhaduji tak v září).

 

Imothep
04.08.2014 12:24

jj, asi spadam pod backorare, od Genesis mam komplet diskografii na originalech :o) . . . no ale moment . . . to mam i od GNR vcetne Appetite . . . tak jak to teda je? :o)Jinak fajn prispevky, skoro se vsemi se da vlastne souhlasit :o)

 

Imothep
04.08.2014 12:24

jj, asi spadam pod backorare, od Genesis mam komplet diskografii na originalech :o) . . . no ale moment . . . to mam i od GNR vcetne Appetite . . . tak jak to teda je? :o)Jinak fajn prispevky, skoro se vsemi se da vlastne souhlasit :o)

 

Stray01.08.2014 17:53

Zrovna teď dávám jako kulisu k tomuhle mému "úřadování" EXTREME "Waiting For A Punchline", to je prostě parádní deska, ta ostrost a přírodnost zvuku. Na každém postu geniální muzikant a i když to žánrově spadá pod hard rock (hudba stará 44 let) , je to vysoce aktuální téma už od dob vydání, tedy devatenáctým rokem.:-)

 

Matus177
01.08.2014 13:44

Ok, vzdy som si myslel ze vacsinu solovych partov donahraval Bumblefoot po jeho prichode do kapely :) Podla jeho slov sa podielal na vsetkych skladbach, ale sola daval len do cca 5 veci. Inak fajn rozhovor:http://www.ultimate-guitar.com/interviews/hit_the_lights/bumblefoot_chinese_democracy_is_gnrs_white_album_the_beatles.htmlNo a schvalne som nehovoril o gitarovej technike, ale o gitarovom zvuku, pretoze ten tvoril spolu s Axlovym hlasom tvar kapely. Chinese je fajn, len je to uz treba brat ako inu kapelu, znie mi to podobne akoby mozno znel Queen bez Briana Maya, Pink Floyd bez Gilmoura alebo Zeppelin bez Pagea ...jeho solovky si ale rad vypocujem :)

 

Kropis
01.08.2014 11:33

Na Bumblefoota mi prosím nesahej :) Jednak se na desce téměř vůbec nepodílel, to si asi pleteš s Bucketheadem a jednak Bumblefoot smázne Slashe s prstem v prdeli. A to nemluvím jen o technickým schopnostech na kytaru, ostatně stačí si pustit Bumblefootovy solovky ;-)

 

Matus177
01.08.2014 09:06

..ale teda nic to nemeni na veci, ze najma Slashov gitarovy zvuk mi na Chinese chyba do tej miery (a napriek nespornym kvalitam Bumblefoota), ze ho povazujem za nenahraditelny :(