Zdáli se nezničitelní. Neúnavná kapela, která každé dva roky vydávala kvalitní desku s kvalitními písněmi a pak se rozjela na turné. Dvaapadesát let, třiadvacet desek (+ dvě další coby bokovka HARD RAIN), ani jedna z těch desek slabá a některé vyloženě excelentní.Občas se u některých kapel používá přídomek „nedoceněná“, ale opravdu si teď nevybavuju skupinu, kde by to platilo víc (opravte mě). Charakteristický zvuk, vynikající zpěvák s nezaměnitelným hlasem, výborné písně se silnými melodiemi, konzistentní diskografie, ale… MAGNUM nikdy nedosáhli slávy a oblíb Více

Důležitou událostí pro aktuální podobu fungování SAXON se stala především loňská změna na postu kytaristy, teprve druhá za celou pětačtyřicetiletou historii těchto veteránů NWOBHM. Paul Quinn se totiž vzhledem k narůstajícím zdravotním obtížím rozhodl odejít do důchodu a na jeho místo naskočil Brian Tatler, vůdčí představitel a skladatelský tahoun stylově i generačně spřízněných DIAMOND HEAD, tedy současník SAXON a muzikant pohybující se na britské Hard N´Heavy scéně již od konce sedmdesátých let. Ta obměna totiž nemohla dopadnout logičtěj Více

Jello Biafra se mi ztratil z očí po rozpadu DEAD KENNEDYS v roce 1986. To jsem byl na gymplu a zdroje informací o hudbě byly prakticky nulové. Novinky jsme čerpali jen z tajně dovezených hudebních časopisů ze zahraničí a od prodejců kazet na tajných burzách. A pak přišel konec roku 1989 a s ním se konečně Československo otevřelo světu, tedy i přívalu hudby. To už jsem byl na VŠ a začal jsem intenzivně poslouchat novou hudební stanici RÁDIO 1. Měli výbornou dramaturgii, kdy vysílali dvouhodinové bloky alternativní hudby podle žánrů a k Více

Už od letního předskakování francouzské veličině GOJIRA na jejich evropském turné jsem o těchto Angličanech věděl. Za názvem URNE se skrývá trojice ostrovních pořízků, kteří posluchačům servírují nikoliv šťavnatý steak, jak by se mohlo patrně leckomu při pohledu na frontmanův hipsterský plnovous zdát, ale ne úplně marný vzorek valivého a hutného sludge, který se však, bohudík, neutápí v monolitičnosti. Trio je naopak schopno rozevřít své výrazové nůžky do poměrně solidní šíře a nelze o nich tak říci, že jde o vyhraněné stylaře. Do svých spíše Více

Po více než dvaceti letech přichází Peter Gabriel se studiovým albem autorských písní - umělecky ambiciózním, dokonale vyzrálým, neprvoplánovým, zkrátka odhalujícím jeho aktuální rozpoložení. Snad nikdo jiný z hudebních velikánů historie rocku nepřispěl vloni s takto uceleným a aktuálně znějícím art-pop/rockem. Deska, o které jsem si nemyslel, že podobnou Gabriel ještě někdy složí, tak odhaluje více chytlavosti, než by se dalo předpokládat. Svou roli v tom zřejmě hraje muzikantovo přirozené vyrovnávání se s postupujícím věkem. N Více

Před čtrnácti lety, kdy starší verze téhle mé recenze vyšla na webu Metalopolis, jsem tvrdil, že jde o nejlepší album, na jakém kdy zpíval Steve „Zetro“ Souza. Dost možná je to pravda ještě nyní, byť si myslím, že nejnovější materiál této desce slušně zatápí a je obstojnou konkurencí. Zatímco druhá deska „Pleasures Of the Flesh“ zastihla EXODUS ve fázi mírného zaváhání a dá se říci i hledání nové formy po odchodu křiklounského Paula Baloffa, na počátku roku 1989 už byl pilíř z Bay Area plně stabilizován a při síle. Někdejší frontman kapely LEGAC Více

Kalifornští rockeři RIVAL SONS navázali hned půl roku po vydání svého alba „Darkfighter“ s pokračováním v podobě sady nazvané „Lightbringer“. Obě desky jakoby představovaly dvě strany jedné mince. Zatímco první působí spíše sevřeněji a je zacílená na bluesové riffy a úderné rytmy, druhá dodá o něco více volnosti a přesahu k jemnější strukturovanosti a artovým ambicím čtveřice. Věnujme se tedy té aktuální. Jen šest zde umístěných skladeb charakterizuje pozvolnější tempo, převážně akustické rozjezdy a celková nadýchanost vyznění. Materiál tak Více

Další z comebacků, kterému jsem už moc šancí nedával. Přestože nikdy neskončili, prošli hned několika hibernacemi. Ta poslední byla nejdelší. Když v roce 2006 vydali návratové „Out of Blood“, retro thrashová vlna se teprve vzmáhala. Dotyční se k ní v podstatě nemohli připojit a ani by se k ní nepřipojili, vždy se totiž snažili posouvat. Výsledkem byly rozporuplné recenze provázené menším zájmem, a tudíž i další pauza, jejíž ukončení stvrdilo nové studiové album vydané koncem loňského roku. Píšu o SADUS, o kapele, která svého času neměla rád Více

Na nedávném koncertě v plzeňském Divadle Pod Lampou jsem si domluvil rozhovor s kapelou THE ATAVISTS, která u nás v Čechách v ranku alternativního rocku, garážového retra či stoneru, patří vůbec k nejlepším a nejoceňovanějším. Přesně rok od vydání jejich třetí a dle mého nejlepší nahrávky „Prettier Than You“ jsem tak dostal příležitost vyzpovídat lídra čtveřice z Hradce Králové, kytarového fanatika Adama Krofiana. Zde je výsledek.Od vaší poslední řadovky „Prettier Than You“ uběhl již rok, jak jste s odstupem tohoto období s alb Více

Druhá řadovka německých THE NIGHT ETERNAL nazvaná „Fatale“ nijak neslevuje z postojů předeslaných na dva roky starém a u miniaturní značky Ván Records vydaném debutu „Moonlit Cross“ a představuje kapelu, příslušící k momentální vlně NWOTHM, stále v dobré pohodě. Essenský kvintet není v pravém slova smyslu čistě heavymetalovou kapelou, byť se u nich dá rozeznat náklonost k IRON MAIDEN prostřednictvím nezanedbatelného množství sól a kytarových vyšívánek, nicméně je to právě ona temná aura, která jejich výraz kloní více do oblastí okultna a Více