DONOR - Každý z nás má svou roli (rozhovor)

Vždycky mě potěší, když kapela, které jsem ať už v recenzi, či jen v duchu „vyslovil důvěru“:-), nahraje další silné album a zároveň se dokáže posunout. DONOR mě potěšili ve chvíli, kdy jsem na podobnou produkci neměl náladu a občasný absťák po „síle melodie“ řešil výhradně poslechem devadesátkových HELLOWEEN. Jejich třetí album „Jeviště snů“ představuje štědrou porci vynikající žánrové produkce s chytře pojatými decentními přesahy a příjemnými vokály Jožky Fritschky. Když se tedy naskytla možnost prohodit pár slov právě s ním, nebylo co řešit.

Co všechno se u DONOR událo od vydání minulého alba? Jak dlouho vlastně trvala jeho příprava?

Od vydání minulého alba se naše kapelní bytí úplně otočilo. Máme o poznání více fanoušků, hrajeme víc akcí a rozhodně nám to dodalo víc energie a ještě větší chuť do hraní a také odhodlání. Příprava nového alba trvala přes dva roky, ale hudba byla hotová zhruba už půl roku před vydáním. Pak už se jen ladila grafika desky, klipy atd.

Jaký je vlastně leitmotiv nové desky?

Album vychází z příběhů, které se mohly odehrávat ve starém divadle nebo obnáší životní zkušenosti neznámého vypravěče.

V čem spatřuješ hlavní posun/rozdíl oproti předchozí tvorbě?

Za mě je určitě velký posun ve zvuku celého alba. Dále si myslím, že jsme maličko zrychlili a přitvrdili. A taky s tím, jak hrajeme víc koncertů než dříve a opravdu nás to ještě víc baví, tak jsme se všichni i trochu vyhráli/vyzpívali.

Podle Metallum se nahrávalo v Darkgrove Studiu ve Finsku, což je ovšem blbost, jde totiž o grafické studio. Mohli byste to tedy objasnit, včetně procesu samotného nahrávání?

Ano, v Darkgrove Studiu vznikla grafika a obal desky. Album samotné se však nahrávalo ve studiu našeho kytaristy Michala Banovského. On stojí nejen za nahráváním, ale také za mixem desky. O mastering se pak postaral Roland Grapow, stejně jako u předchozího alba.

Byl Roland Grapow znovu jasnou volbou, nebo jste uvažovali i o někom dalším?

Jednoznačně jasná volba. Máme jeho práci i jeho samotného rádi. Sledujeme a hltáme ho od dětských let. Plus myslím souzníme žánrově, a proto jsme čekali, že odvede profi práci přesně podle našich představ. Známe se už téměř deset let a vždy z toho vznikl dobrý výsledek.

Jak už jsi naznačil, zdá se, že po zvukové stránce DONOR opět lehce přitvrdili. Nacházíte se v daném směru na hraně, nebo cítíte prostor pro další zakalení a přibroušení ostří?

Neřekl bych, že hledáme hranu. Spíš jde o to, aby album bylo rychlé, tvrdé, melodické a aby mělo smysl. Chceme zaujmout každého fanouška, co si ho poslechne, a proto kombinujeme a občas uhneme i trochu jiným směrem, než je samotný power metal. Výsledek by měl být takový, aby bavil lidi a zároveň i nás během hraní na koncertech.

Nová kolekce je opět hodně vyrovnaná. Jde i o důsledek nějaké selekce, nebo se nahrálo vše, s čím Michal dorazil?

Za mě, kvalita materiálu je prostě odrazem opravdového umění Michala, který měl vše promyšlené. Jakmile bylo jasno s konceptem alba, tak se s každým songem trefil do černého a ladily se spíš jen opravdu detaily. Žádná skladba se nezmuchlala a nevyhodila do koše.

Opět se mi hodně líbí zpěv, který takřka neopouští příjemné polohy, což byla velká bolest třeba Tolkkiho ze STRATOVARIUS. Řeší to s tebou Michal nějak průběžně, nebo dotyčný prostě jen ví, jak na to?

S Michalem vokální linky řešíme poměrně detailně. Vždy mi nahraje, jak by si mou linku zhruba představoval, a potom ve studiu ladíme frázování, emoce a rozsah. Snažím se nezpívat nic na sílu, ale tak, abych to byl na koncertě vždy schopen zazpívat jako na nahrávce. Kolikrát se i stane, že se celý song musí přezpívat, protože mi třeba nějaká poloha nesedne atd.

Co se pak týče kytar, Michal nám začíná snad až trochu „malmsteenovatět“, přidal ještě více cvičení?:-) Co tomu říká zbytek kapely?

Netroufám si hodnotit. Michala si pamatuju, co ho znám, jako skvělého kytaristu, který má neuvěřitelný talent. Co bych ale chtěl zmínit, tak určitě náš druhý kytarista Mira Husek udělal opravdu znatelný pokrok od doby, kdy se k nám přidal.

Každopádně, po instrumentální stránce DONOR fakt šlapou, vnímáte vy samotní nynější sestavu jako ideální?

Je fakt, že jsme si celkově jako sestava sedli. Každý má svou roli, jíž se snaží zvládat na 100 %. Mně se potom zvlášť líbí, že můj hlas s občasným Michalovým zpěvem sedí dohromady a spolu s vokály ostatních členů tu desku ozvláštní, než kdybych vše zpíval sám. Prostě ta vokální souhra a její efekt.

Skoro se chce říci, že na takovou vysokou úroveň power metalové produkce je škoda češtiny, na druhou stranu pořád lepší solidní čeština než textově či pěvecky nezvládnutá angličtina. Byla volba angličtiny vůbec někdy na stole nebo tam snad ještě je?

Sázíme na češtinu, protože chceme, aby lidi na koncertech zpívali s námi a aby rozuměli textům. Každopádně sem tam nějaká choutka na angličtinu a na to dobýt svět přijde, ale zatím jsme nedobyli ani končiny, co rozumí češtině. Navíc, z mé strany není angličtina vymazlená tak, abych se za ni nestyděl. Ale chodím pravidelně na hodiny angličtiny, třeba se někdy dočkáme.

Když jsme u těch textů, jak má člověk rozumět tomu volání po míru (famózní „Válka se nezmění“) a zároveň k boji („Derniera“, „Bojovníci Boží“)?:-)

Zajímavá otázka. Je to asi o pocitech a názorech každého z nás. Tak to dle mého názoru má v písních být. Každý si pod textem představí, co je mu nejbližší a jak to cítí. Volání po míru ve skladbě „Válka se nezmění“ má za cíl mimo jiné varovat před eskalací různých konfliktů, a tím pádem i před zbytečně zmařenými životy. Válka se nezmění, protože je vždy špatná a umírají v drtivé většině nevinní lidé. Bojovat lze i beze zbraní. Třeba i správným slovem. A právě o tom je v mých očích i skladba „Derniéra“. Jak jsem psal dříve. Pod tím „démonem” si každý z nás může představit cokoliv! A song „Bojovníci Boží“ je zase spíš ten příběh, co se odehrává v tom našem starém divadle, jde o vzpomínku na husitské války.

Kolik věcí z nové desky hrajete aktuálně živě? Uvažovali jste o kompletní přehrávce? D o jisté míry koncepční vyznění si o to přímo říká…

Aktuálně hrajeme z nové desky šest songů. Jelikož ale nechceme zanevřít na ty staré a náš hrací čas na koncertech má své mantinely, tak komplet novou desku zahrát prostě nejde. Spíš plánujeme ty nové obměňovat. Vše ale tak, aby si i samotné vystoupení zachovalo zmíněný koncept.

Jak dlouho plánujete nové album podporovat koncertně? Co Praha? Z Nymburku, kde jste hráli nedávno, už je to kousek…

Album budeme koncertně podporovat do vydání dalšího alba, ale nějaké jasné vyhlídky na další album zatím nemáme. V podstatě jsme právě vydali to nové. V Praze jsme už několikrát hráli („Ok, budu tentokrát již sledovat Facebook“; poznámka Pekárek.), avšak koncerty má na starost náš manažer a basák Mira Šipula, tak uvidíme, co vše má v plánu přichystat. My jsme rádi za každý, který jedeme hrát, na místě ani čase nijak nezáleží. Jedeme tam, kde nás fanoušci chtějí slyšet nebo kde nás pořadatelé chtějí mít, ať už je to jakkoli daleko.

Jaké máte reakce na nové album, je posun i zde? Jinak řečeno, vyplácí se tvrdá práce?

Z reakcí máme opravdu velkou radost. Samozřejmě nějaké připomínky se najdou vždy, ale to vlastně u každé kapely na světě. Nic zásadního, z čeho bychom se měli hroutit. Recenze na různých webech, rádiích, a hlavně od fanoušků jsou opravdu super a máme z nich obrovskou radost!

23.05.2025	Diskuse (1)	Pekárek hackl@volny.cz