Last Hardrock Outsider

CORONER - Mental Vortex

Švýcarské trio CORONER patří bezesporu k nejpodceňovanějším kapelám zlatého věku nejen evropského thrash metalu. Přestože jejich nahrávky odhalovaly skvělé muzikantské know-how a skrze řadu srovnání po technické stránce převyšovaly okolí, Švýcarům od stáje Noise Records se nikdy zcela nepodařilo prorazit mezi nejznámější. Jejich pět alb je dnes rozhodně určeno spíše fajnšmekrům a nadšencům do techno-thrashového dovádění. 


Tvorba CORONER sebou nesla, napříč dekádou fungování, jednoznačný vývoj. Od rychlejších a metalově agresivnějších počátků, přes stále vytříbenější technické finesy a kytarovou i rytmickou brilanci, až po závěrečnou fázi existence s vesměs moderním náhledem na tvrdou hudbu, bez znatelného příklonu k stylovému zařazení, avšak s čím dál nápadnějším osobním otiskem. Na oné vývojové linii jejich tvorby, dle mého, stojí nejvýše právě čtvrtá a předposlední řadová deska „Mental Vortex“, která vznikala na počátku devadesátých let, střídavě ve floridském a berlínském studiu, pod dohledem uznávaného Toma Morrise. Šlo o dobu, kdy největší evropské kapely usilovaly o prosazení se za Velkou louží, takže kupříkladu i oblíbení Němci KREATOR, ve snaze rozšířit své pole působnosti, zainvestovali a začali nahrávat své desky ve Spojených státech amerických. CORONER si však o popularitě essenských dravců mohli nechat jen zdát. Navzdory tomu však toužili nahrát materiál v plném soustředění a v nejlepších možných podmínkách. Jejich do té doby nejdospělejší nahrávka vyšla nakonec na sklonku roku 1991 a přirozeně ji prostupovala zvláštní atmosféra, neživotná technická vyspělost v rámci muzikantského řemesla a posedlost tématem vyšinutosti či setrváním ve vírech vlastního tvůrčího zanícení.



CORONER hráli celou svou produktivní dekádu v nezměněné sestavě, z toho důvodu je i tohle album dokladem stability a vzájemné profesionální naladěnosti všech tří hudebníků. Dechberoucí mechanická souhra baskytaristy Rona Brodera s bicmanem Markym Edelmannem a nad jejich prostorem hvězdný kytarový střelec Tommy Vetterli s nepřeberným množstvím svých riffových fines, sól a vyhrávek, to vše bylo základem strhujících momentů dobového techno-thrashe opatřeného řádně nabroušeným groovem. Výraz a sound CORONER se navíc stále vyvíjel, stával se masivnějším a celkově přehlednějším a vysekanějším. Skladby působily čím dál méně chaoticky a vzhledem k poměrně málo výrazným vokálním linkám Rona Brodera, se v nich to zajímavé odehrávalo striktně v instrumentální rovině. „Mental Vortex“ k oněm kupícím se devízám hudby CORONER přidalo opravdu dobře udělanou zvukovou stránku a jakousi ujasněnost, či vnitřní logiku, dle níž zdejší skladby fungovaly jedna po druhé v bezchybné podobě. Šlo stále o temně nastylizovaný thrash metal, avšak s přesahy nastolenými zvlášť díky instrumentální a technické vyspělosti.


Neuvěřitelný vývoj byl znát již od úvodních strojových riffů skladby „Divine Step“, jejíž neživotná vycizelovanost vyráží dech. Hororové téma textu čerpalo z předloh klasika, jakým byl H.P.Lovecraft. Písní tak probleskují motivy šílených vědců, kteří se ve svých laboratořích, za pomoci nejroztodivnějších lektvarů, snaží obrátit k životu skutečně nebezpečné tvory, tzv. Re-Animátory, oživlé agresivní zombie. Album vlastně má celkově dost společného s hororovou tématikou, ať už jde o náměty věnující se psychickým deprivacím a nebo jde o podobný splatter karneval jako v případě úvodního songu. Tak třeba téma písně „After Life“ vězí pro změnu v románu Cliva Barkera Hellraiser a obal alba naopak obsahuje rozmazanou fotografii obličeje muže, kterým není nikdo jiný než americký herec Anthony Perkins alias Norman Bates, nechvalně proslulý hlavní hrdina Hitchcockova nejslavnějšího filmu Psycho. „Mental Vortex“ je tedy již v oné symbolické rovině prošpikováno duševními podivnostmi.



Děsí i další lyrické náměty, které jsou zde znovu výhradně dílem šikovného hromovládce Markyho Edelmanna, tehdy duchovního strůjce textů CORONER. Tak třeba „Son Of Lilith“ obsahuje zhýralé obrazy ze starověké mytologie, mířící až kamsi na území Mezopotámie. Skladba operuje v panoramatičtějších pásmech než úvodní flák a má progresivní naturel vybízející představivost posluchače k bujným aktivitám. Podobně záhadně se jeví i skladba „Sirens“, krutá odysea provázející zvědavce lesem děsivých rytmů a temných riffů. Nahrávku ostatně chápu jako vrcholné dílo nejen Tommyho Vetterliho, který zde plně zúročil svůj obrovský talent a potenciál, ale vlastně i celé kapely CORONER. Asi nejznámější skladbou se nakonec stala „Semtex Revolution“, zavádějící nás k problematice tehdejších teroristických skupin, využívajících ke svým činům nechvalně proslulé třaskaviny československé výroby. Song jakoby ještě posiloval ponuré pocity z nahrávky a přispívá k vyobrazení tušeného všudypřítomného zla, které nebohého jedince v moderním světě svírá do čím dál těsnější smyčky. Mrazivost vyznění skladby musela z mého pohledu inspirovat Milleho Petrozzu a jeho KREATOR, kteří se jejím zvukem nechali ovlivnit na své následující řadovce Renewal.


Vynikajícími songy jsou ovšem i „Metamorphosis“„Pale Sister“, kde devadesátkový groove vystýlá prostor jedovatosti a agresi kytarového stylu Švýcarů. Tak jako tomu bylo u předchozího alba „No More Color“, i zde se na konci objevuje předělávka rockové klasiky z časů hippies. Na rozdíl od „Purple Haze“ Jimiho Hendrixe jsme v roce 1991 dostali beatlesáckou „I Want You (She´s so Heavy)“, což také nebyla špatná volba. Předělávka odhalila CORONER coby kapelu schopnou odlehčení. O dva roky později CORONER navázali na tohle album ještě o něco progresivnější a definitivně poslední albovou jízdou „Grin“, na které se kapela poprvé vzdálila thrashovému teritoriu a stala se ještě svobodomyslnější než doposud.


13.02.2021Diskuse (6)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Demonick
17.02.2021 14:31

Nechcem prehánať, ale u mňa asi jeden z TOP 10, max TOP 15 thrashových albumov 11/10. Tie gitarové riffy sa môžu vyučovať na vysokej škole thrash metalu...

 

Stray
14.02.2021 14:21

Jo, cítil jsem pravý čas na článkové doplnění jejich diskografie. I když bych radši začínal od první desky a jel hezky postupně do poslední, to je už ale věcí komunikace.

 

Michal
14.02.2021 13:11

Coroner jsem "objevil" vloni na základě Horynovy recenze na Grin. Skoro bych řekl, že inspirovala i Straye ke znovu poslechu a výsledkem jsou parádní recenze na celou parádní diskografii. Proto se sem chodím, díky.

 

Mauglí
13.02.2021 22:16

CORONER znám dlouho, ale jen podle názvu a měl jsem je vždy za max. druholigovou thrash bandičku odněkud ze Švýcar, po které se píditi, by určitě muselo být zbytečnou ztrátou času.
Dnes jsem si je na základě této recky poprvé poslechl a ... normálně mi padla brada až na podlahu! Skvělá záležitost, nechávajíce za sebou velkou část thrashového pelotonu, a to i s nemalým zastoupením kapel s o dost zvučnějšími jmény. Tohle album je jednoduše extratřída a připomíná mi to svou super kvalitou a nadčasovostí album Focus od deathových CYNIC, ti se s ním však, narozdíl od CORONER, nezapomenutelně zapsali do historie. Proč to zde nedopadlo podobně, je mi záhadou a je to velká škoda (a nespravedlnost), protože tenhleten mnou přehlížený CORONER je absolutně vrcholová záležitost - když už ne Mount Everest, tak určitě minimálně K2 světového thrashe, a to ještě s přesahy od deathové Nanga Parbat až k progresivní Annapurně!
Díky, Strayi, člověk se hold pořád učí... :-))

 

Mbody
13.02.2021 07:05

Nadcasova dokonalost, po vsetkych strankach.100%

 

gotta
13.02.2021 00:12

...moc rád vidím tento článek. Toto je pro mě topka v thrashových pamětech. Desku znám nazpaměť a myslím si, že až budu starý a vetchý dědek tak tohle budu chtít poslouchat furt. Prostě deska s nadhodnotou...