Je večer. Sedí až úplně vzadu na dlouhém sedadle. Vrací se domů a skrze okna sleduje rozzářenou tvář nočního města. Autobus nečekaně zastaví a dovnitř se vetře rozjařená společnost notně opilých lidí. Na tohle čekal jako na smilování. Je toho plný, vztek je potřeba nějak ventilovat. Pětice výtečníků má silný ruský akcent. Jejich chování je povýšené a arogantní. Sebevědomí výrostků je umocněno početní převahou i pomíjivou mocí démona alkoholu. Tlupa ožralů prochází uličkou a zastaví se u mladé dívky. Oplzlé řeči, obtěžování, fyzický kontakt. Ano, Více

Starý muž se probudil a pomalu se posadil na své posteli. To už je ráno? Ta myšlenka líně plula vzduchem jako zapomenutá láhev se vzkazem uprostřed oceánu. Pomalu vstal, došel k oknu a roztáhl závěsy. Opravdu je ráno. Den se vleče jako zlomené procesí malomocných. Před chvilkou odešla jeho dcera. Zase ho kontrolovala, jako nesoběstačného roztřeseného starce nad hrobem, co nemůže být ve svém vlastním bytě ani na okamžik sám. Stojí v kuchyni, poslouchá klasickou hudbu a náhle ho vyruší nějaký zvuk. Jde za ním a dojde až do obývacího pokoje, kde se Více

Uprostřed noci se po silnici, jejíž okraje z obou stran lemují pásy nepropustného lesa, líně šine elegantní černý Pontiac. Jeho posádku tvoří tři znavení muži. Dlouhý a zatraceně náročný večer se na nich plně podepsal. Nezaujatě sledují pomalu ubíhající tmavé stromořadí za okny, občas na sebe mlčky pohlédnou a dost možná o něčem přemýšlejí. Náhle se ozve dutý zvuk vycházející z prostoru za zadními sedadly. A znovu! Trojice si vymění pohledy, je jasné, že zvuky se linou z útrob kufru. Řidič zcela intuitivně stočí volant, odbočí Více

Silvestrovské nebe ozařují stovky barevných světel a ohnivých dešťů. V lese, pod korunami stromů, jen kousek od všeobecného veselí a oslav, bojuje mladá dívka o holý život. Útočník připomíná zuřivé zvíře utržené ze řetězu. Své oběti se nejprve surově zmocní a pak si na ní začne vybíjet své zvrácené ego a nahromaděný hněv. Kousání, bití a kopy mu už nestačí, a tak bere do ruky dlouhý tupý předmět, odhodlán dokonat dílo zkázy. Sníh se barví rudou louží obklopující chladnoucí tělo dívky a její zrak sleduje zářící nebe, částečně skryté za větvem Více

Dne 31. března 1993. Do konce natáčení zbývá osm dní, než se bude moci celá ta skrumáž surového materiálu odevzdat do střižny. Hlavní hvězdě filmu postačí dokonce pouhé čtyři dny před kamerou. Nějaké ty akční pasáže, romanticky laděný úvod filmu, možná pár dialogů a bude hotovo. Tou hvězdou je osmadvacetiletý Brandon Lee. Jde o jeho první opravdu velkou roli a dává do ní vše. Dnešek pro něj bude náročný a pracovně nabitý. Natáčí se totiž jeho filmová smrt. Banda gaunerů má vpadnout do bytu, brutálně znásilnit mladou dívku a násl Více

V poslední chvíli uskočil kotoulem do strany a letící ohnivá koule ho jen těsně minula. Po dopadu zůstal klečet na všech čtyřech a žhavý projektil za jeho zády explodoval při nárazu do kamenné sochy, ztvárňující prince Gora, v nadživotní velikosti. Pomalu zvedl hlavu a nenávistným pohledem si prohlížel svého opodál stojícího soupeře, který opět vzýval sílu k dalšímu ohnivému útoku. Ne, tohle musí ukončit. Z kleku se přemístil do podřepu a použil svou moc. Dotek jeho dlaně vytvořil na zemi táhlou, třpytivě se lesknoucí led Více

Prozradil ho lesk v očích a ten všeříkající pohled, který během několika vteřin udělal v nastalém okamžiku jasno. Ústí nenasytné hlavně si vybíralo místo na jeho těle, ale on nespouštěl oči z té upřeně hledící tváře. Děsivé tváře zbrázděné nemilosrdnými doteky války. Byli tam jen oni dva, stojící proti sobě, obklopeni divokou přírodou a vzdálenými výkřiky štěkajících zbraní. V momentě, kdy si uvědomil neodvratný konec, odumřel jeho vlastní úsměv a náhle byl opět tím malým Více

Začátek roku 1992. Je ráno a pomalu začíná třetí den natáčení jedné a té samé scény. Herci shodí své pláště a vlezou si nazí do postele. Pod fingovanými mileneckými pohyby spouští zdobně kované, zlatavé čelo postele opět svou vrzavou píseň. Je to namáhavé, celých osm hodin se Michael Douglas a Sharon Stone nehnou z místa. Pauza na cigaretu, nějaký ten zákusek a jede se dál. Co chvíli se objeví maskéři, otřou z herců pot, upraví účesy a může se opět pokračovat. Režisér i kameraman jsou perfekcionisté a tech Více

Srpen roku 1988. Velký Steven si ho vybral. Jistě, na zkoušku ho sice přivedl Harrison Ford, ale poslední slovo měl právě on, slavný Spielberg. Teď je tady a je štěstím bez sebe. Včera zahlédl Seana Conneryho a za chvilku se na něj přijde podívat sám George Lucas. Důkladně se připravoval. Do bloku si neustále zapisoval poznámky a sledoval Forda na každém kroku. Dostal doporučení, aby si dokola pouštěl první filmy s Indiana Jonesem, ale to on nechtěl a nechce. Jde mu o vystihnutí herce samotného, ne o pouhé kop Více

Anglie, léto roku 1983. Kdesi v labyrintu studií Elstree. Scéna je připravená. Kulisy, dekorace, malby, vše vypadá přirozeně a iluze honosné ložnice uprostřed indického paláce je vskutku autentická. Hlavní hvězda si protahuje vyrýsované svalstvo a v hlavě si přehrává jednotlivé a pečlivě nacvičené kroky. V prostoru za kamerou se ozve povel „Akce!“. Je to tady. Z tmavého stínu se nenápadně připlíží zabiják se škrtidlem v ruce. Indy si zrovna zapíná košili, když smrtící nástroj obepne jeho krk. N Více