Mám pocit, jestli on Peavy Wagner poslední roky nepřeceňuje svoje síly. Nejenže pár let nazpět znovu nastartoval fungování svých RAGE, jejichž sestavu po odchodu Viktora Smolskiho značně omladil a vrátil jejich nahrávkám určitou dávku drsnosti, ale to zdaleka není všechno. S tím samým totiž přichází v projektu REFUGE, kde spojil síly se svými někdejšími spoluhráči – kytaristou Manni Schmidtem a bubeníkem Chrisem Efthimiadisem, se kterými prožil v rámci RAGE období snad největších úspěchů této formace. Kdysi tato trojice tvořila Více

Připravit se na recenzi nových THERION nebyla žádná legrace. Kapela se totiž po skoro šestileté albové pauze ozvala s neuvěřitelnou porcí hudby – přichystala metalovou operu, která na třech discích nebo šesti (!) vinylech čítá 46 skladeb o hrací době více než tři hodiny. Vstřebat takovou nálož trvalo nějakou dobu – bylo potřeba si pro každý poslech najít volný den, pohodovou a spěchem nezatíženou atmosféru (v mém případě to vyřešily nedělní výlety do přírody) a projet si znovu diskografii THERION a pár klasických oper, abych dokázal posoudit, jestli Christ Více

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let už se v souvislosti s THE ROLLING STONES pomalu přestávalo užívat slov informujících čtenáře o zadýchané a vyprahlé rockové kapele. Vzhledem k jejich neopadávající popularitě, se daleko více využívalo sloganu - největší rock´n´rollová legenda. Po smrti takových osobností jako John Bonham, Keith Moon nebo John Lennon, ničím nepřerušovaná kariéra Micka Jaggera a spol. ztratila valnou většinu generačních souputníků. Když v roce 1980 vyšlo album „Emotional Re Více

Čtvrtá řadovka švédských GHOST je na světě a z mého pohledu značí svěží vítr pro budoucnost tohoto tajemstvími opředeného projektu. Tobias Forge se tedy zjevně nadechl k delší kariéře, než jsem mu před lety předpovídal. Materiál na novince „Prequelle“, ačkoliv určitě není po stránce dramaturgie bezchybný, má všechny předpoklady, aby se zalíbil opravdu velkému počtu lidí. Sice téhle značce už nikdo neodpáře pověst producentsky vyšperkovaného projektu, který si klade za prvořadé jiné cíle než ty striktně umělecké, ale i t Více

Ještě před dvěma lety to vypadalo, že se nad pozoruhodným stoner-rockovým bandem ze Švédska zavřela definitivně voda, GRAVEYARD po letech nekonečného koncertování a čtyřech řadových deskách hodili v roce 2016 ručník do ringu. Přičemž vše se dělo bez zdlouhavého okecávání. Bum bác, prostě jsme se rozpadli, smiřte se s tím. V prosinci 2017 však náhle dva ze zakládajících členů avizovali návrat své značky a dnes již potvrzují, že pauzu využili k pozměnění sestavy a nastartování své další dráhy. Vyměnili tedy kompletně rytmickou sekci, kam na místo Více

Polovina sedmdesátých let zastihla THE ROLLING STONES ve stavu jakési prapodivné roztříštěnosti a letargického hledání nového směru. Pokud by Mick Jagger tehdy nad vším nedlel, jen stěží by v té době u nich docházelo, a nutno přiznat že s opravdu vzácnou pravidelností, k nahrávání stále nové a nové muziky. Stejně ale jde (v případě let 1974-77) o období, o kterém se jen velmi těžce něco pozitivního píše. Řada lidí STOUNY již tehdy považovala za přežitou kapelu, která ztrácí dech, nemá co nabídnout a Více

Největší borec ze všech nu-metalových píčusů. Zpěvák outsider, který proslul spíše originalitou svého hlasového projevu než školeností. Rovněž třeba zmínit tu ohromnou energii podávanou publiku během vystoupení KORN. Z mého pohledu neuvěřitelně sympatickej chlápek co se pro hudbu narodil a stojí nohama pevně na zemi. Zkrátka ideální typ do toho nejvyššího rockového byznysu, který je v jeho případě podložen i uměleckou stránkou tvorby. Jonathan Davis. Právě mu (po čtyřiadvaceti letech v branži) vychází debutové sólové album, neboť nikdy netrpěl Více

S velkou sebejistotou vlétli AT THE GATES do letošního roku a od začátku o sobě dávají vědět, neboť jejich celosvětová koncertní šňůra pomalu nabírá na obrátkách, za což rovněž může právě v těchto dnech u Century Media vycházející novinka „To Drink From the Night Itself“, tedy jejich druhá nahrávka od comebacku kapely v roce 2010. Tahle švédská pětice, považovaná za někdejší zakladatele göteborské deathmetalové školy, neponechala nic náhodě a jejich nový výtvor působí opravdu vysekaně a energicky, nutno říct, že v souladu s&nbs Více

Rozpad nadějných britských indie-rockerů REEF se před patnácti lety udál zrovna v době, kdy jsem jej nejméně čekal. Kapela měla po čtyřech řadovkách našlápnuto a jejich poslední album „Getaway“ (2000) představovalo vyústění jejich snah o přesun z oblasti rockové alternativy k optimističtějšímu a posluchačsky vstřícnějšímu zvuku. Tehdejší hravost a mladická energie posouvala songy správným směrem. Jedno z předchozích alb, konkrétně dvojka „Glow“ (1997), sice platilo za milník, ale až s „Getaway“ přišla komplexní sada postavená na skladatelském Více

Po všemožných rockových recenzích posledních měsíců zde zatím máme týden věnovaný jen a pouze tvrdé metalové hudbě, po AMORPHIS tedy na řadu přicházejí britští MEMORIAM se svou teprve druhou řadovkou. Pokud dám i v pátek (do třetice) přednost novým AT THE GATES před REEF, bude to pro tentokrát kompletně extrémní týden. Ani nevím, zdali je lepší žánrovou stavbu prostřídávat pravidelně a v menších intervalech a nebo dělat týdenní speciály, každopádně teď se prostě nakupilo několik věcí z tvrdší hudby a já se je zde budu snažit nějakým způso Více