Sedmdesátá léta plíživě pokračovala a to navzdory faktu, že jisté levicově zaměřené společenské vrstvy stále bojovaly s vlastním rozčarováním a deziluzí z toho, jak šly všechny ideály bouřlivých šedesátek rychle do kopru a kapitalistický západní svět znovu zahalila pohodlnost. Ani u THE ROLLING STONES nebylo v té době všechno ideální a někteří členové se sobě začali jaksi vzdalovat. Z Micka Jaggera se stávala ještě větší primadona než doposud a počal se daleko více obklopovat lidmi pouze s význačnějším společenským pos Více

Pod vedením Michaela Sweeta to letos křesťanští metalisté STRYPER dotáhli k desáté studiové desce. Situace, o které bych si na začátku devadesátých let myslel, že nikdy nenastane. Tehdy v roce 1990 se totiž kapela po pěti řadovkách na dlouhých třináct let rozpadla a byla anti-hrdiny z nastupujícího grunge rychle odeslána na smetiště dějin. Čas ukázal, že podobné odsudky hvězdiček osmdesátých let byly předčasné, dnes tedy dochází u leckterých zkušených jmen tehdejší glam-metalové scény k revitalizaci vlastního stylu a navazování na odka Více

Norové DIMMU BORGIR přicházejí po osmi letech se svou zbrusu novou řadovkou. Ta dostala název „Eonian“ a jak se dalo čekat, v nejznámějším tuzemském metalovém magazínu její realizaci doprovází bombastická promo-masáž. Řeknu vám to rovnou: VŠECHNO JSOU TO KECY! Není třeba se jimi nechat ovlivňovat. Radši se v klidu usaďte a udělejte si při poslechu té hudby vlastní názor, já se zde budu akorát snažit nějak sesumírovat svoje pocity. Jak tedy celý popis tohoto hudebního díla správně zahájit? Materiál produkovaný Jensem Bogrenem p Více

Smutnice? Kdepak, spíš „veselice“, kdybych chtěl být jó vtipný. Protože SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY natočili album, u kterého sice můžete smutnit dle libosti, zároveň se ale taky radovat nad tím, že je tenhle multižánrový soubor stále v plné síle a jeho novinka překonává i předchozí „Návaz“. Na něj byly kladeny možná až moc vysoké nároky – vyšel přece pod hlavičkou renomované francouzské firmy Season Of Mist – které tak trochu opatrná deska nedokázala zcela naplnit. V žádném případě nešlo o slabou nahrávku, ale ani při opakovaném a pečlivém poslechu Více

O Ladislavu Křížkovi a jeho hudebních projektech si můžeme myslet leccos, jedno mu ale nikdo neupře – na přelomu osmdesátých a devadesátých let měl hlas jako zvon a neskutečný tah na branku. Stál tehdy u vzniku hned dvou zásadních děl domácí rockové scény, která obě byla ve své době neuvěřitelně populární a generovala dnes zcela nepředstavitelné prodeje. Ano, samozřejmě jde o alba „Radegast“ a „Anděl na útěku“. Od té doby se pak zúčastnil značného množství vlastních alb i různých hostovaček v rozsahu od celkem slušné kvality až po naprosté umělecké bahno Více

V minulých týdnech jsme si připomněli různá alba, vzešlá z hlav a rukou velkých osobností domácí metalové scény. Projížděli jsme si ARAKAIN, kterému za mikrofonem vévodil Aleš Brichta a za bicími nějakou dobu řádil Štěpán Smetáček. Vzpomínali jsme na TÖRR, který je neodmyslitelně spojen s Vlastou Henychem, i na VITACIT, jehož synonymem na začátku devadesátých let byl Miloš „Dodo“ Doležal. Těch důležitých jmen ale bylo mnohem víc, tak proč zmiňuji právě tahle čtyři? Jednoduše proto, že právě tito muzikanti dali v letech 1992 a 1993 dohromady zajímavý projek Více

Švédské mládence z TRIBULATION jsem měl v zorném poli vždycky uložené jako „imidžoidní kapelu“ pro příznivce povrchnějších odnoží metalu, vampiristických propriet a goth subkultury. Ono tomu tak opravdu je, ale když jsem si konečně udělal poprvé čas na soustředěný poslech jejich hudby a prozkoumal jejich čtvrtou řadovku „Down Below“ z ledna letošního roku, zjistil jsem, že není třeba nad touhle kapelou ohrnovat nos. Jasně, jejich hudba není žádný velký originál, ale na rozdíl od mnohých známějších kapel skandinávské scény nepůsobí přeplác Více

Podobný návrat si tedy nechám líbit. Američané A PERFECT CIRCLE nejenže sebevědomě navázali na svá více než čtrnáct let stará alba, ale dokonce prostřednictvím novinky „Eat The Elephant“ předkládají své nejvyzrálejší a nejkomplexnější dílko. Tam kde se kdysi mluvilo o nadějném základu pro skvělou kariéru v ranku alternativního rocku, popř. metalu, dnes (po hromadě let mlčení) před námi stojí kapela s natolik charismatickým skladatelským potenciálem a songy přesahujícími omezené teritorium alternativní hudby, až se Více

Vysypal jsem krystaly kokainu na malé zrcátko do dvou úzkých řad. Bianca srolovala dvě pětilibrové bankovky, aby si je mohla vsunout do nosních dírek a vdechnout. „Ambrózie“, řekla nakonec. Mick se zašklebil jedním z těch šklebů, které dokážou rozpoltit jeho tvář vedví, takže vypadá jako prasklý kokosový ořech. I ona se zasmála a mě náhle jako blesk zčistajasna zasáhlo poznání: jsou to dvojníci. Mick tuto ženu miloval, protože byla jako on. Vypadala stejně, myslela stejně a miloval-li se sní, blíž Více

Retro-seriál nám pozvolna končí, dnes jsme totiž na startovním čísle tři od konce a vyzobáváme poslední perly. Ono tedy těch dobrých desek z počátku devadesátých let je pochopitelně více, a za nějakou dobu se k některým z nich zřejmě vrátíme, po více než třiceti recenzích je ale přece jenom potřeba si od tématu na chvíli odpočinout. Asi byste ale právem brblali, kdybychom ještě teď nezmínili kapelu, která stála skoro na začátku toho všeho a zhruba v období 1987–1990 patřila mezi nejzářivější jména na scéně – jasně, jde o pražské heavy metalisty V Více