Norr: Chápu, ale opravdu nevím, kdo by tu recenzi mohl napsat tak, aby výsledek vypadal trochu víc jinak. DarthArt zahraniční scénu nesleduje, kór ne současnou, Subeer přispěje jednou za x měsíců nějakým exotickým reportem a wuxiu jsem nechtěl otravovat, byť samosebou o death metalu něco ví, věděl jsem, že je momentálně zaneprázdněnej a tak jsem se toho chopil sám s cílem, stručně, jasně a s vypovídající hodnotou k základním atributům nahrávky. Myslím, že wuxia by to napsal asi jenom tak o odstavec delší, rozhodně by se nedal čekal elaborát typu seriálu o Stounech. :-) Já jsem prostě za tou aktivitou viděl i osobní zájem toho druhu, že skutečný článek budu moci napsat, když u tohoto strávím tu půlhodinu po dvou posleších, až někdy ve čtvrtek a v pátek, potřeboval jsem našetřit čas pro poslechy a přípravu na důležitější věci - AT THE GATES, REEF, další STOUNI, a tak MEMORIAM posloužili jako takovej vyplňující polystyren...:-)

Jinak řečeno: Buď zde budou 2 progresivní články týdně s naprosto vysekaným provedením, propracovaností a hloubkou, a nebo 4 články, ale u některých z nich bude mít text podobu recenze na MEMORIAM, co je lepší a co horší? :-) Momentálně nemám na to napsat čtyři strhující vrstevnaté epopeje týdně! :-)

Pokud dá Stray death metalovému albu 60%, je to zhruba stejné, jako kdyby mu "žánrový sledovač" dal hodně silných 80% a tolik bych dal desce i já. Jedná se opět o celkem solidní desku, ale k starým klasikám od Bolt Thrower se jí opět tak úplně přiblížit nepodařilo. Dost velký podíl na tom tentokrát má ne zrovna povedená produkce (zvlášť "plastový" zvuk bicích) a bohužel i současný Karlův vokální projev.
Po vydání debutu jsem si říkal, že kapela mohla klidně pokračovat dál pod jménem Bolt Thrower (kromě vokalisty je jejich bývalým členem i bubeník), ale ono je vlastně dobře, že tato kultovní tlupa uzavřela svou diskografii fantastickým albem Those Once Loyal, které já osobně řadím k nejlepším death metalovým deskám všech dob.

Jako žánrový sledovač musím nejprve upozornit na skutečnost, že pro mě a další žánrově spřízněné duše, je tahle deska rozhodně více, nežli na 60%. Recenze je psaná osobou, která death metal evidentně nemá nějak extra v oblibě, nesleduje jeho vývoj a zřejmě se zasekla na pár deathových deskách z raných 90´ a víc jí tento styl nemá co říci. Rozumím a chápu, já osobně to u některých stylů mám podobné, třeba u thrash metalu, dávám jen některé staré klasické desky, nové kapely absolutně nepobírám a novinkové desky od ikon thrashe mě vesměs těžce nebaví. Jasně, že vím recenzi napsal Stray a jak na tom v tomto směru je a že nelze očekávat oslavnou recenzi na Memoriam. Ona samotná vypovídací hodnota recenze je ovšem v pořádku, neboť žánrově jinak orientovaným čtenářům poslouží k posouzení nahrávky dostatečně. O to více mě však mrzí, že recku nenapsal někdo ze žánrových sledovačů.