posloucham metal 30let,art,progres,gotiku,vyhybal sem se stopazi teto desky rok a ted po pul roce poslechu neni lepsi blaho nez tohle,ty zensky soprany,alty aaa..(lewis atd.)

Tak to je masaker :))))

Pro neznale, jedna ze starsich "perel" z desky Lemuria ..... prijemny poslech :oD

http://eldar.cz/phantasmagoria/uschovna/teryjon_simfonye.mp3

Ja som si od THERION napočúval kedysi dávno ich prvé štyri albumy "Of Darkness..." (1991), "Beyond Sanctorum" (1992), "Ho Drakon..." (1993) a "Lepaca Kliffoth" (1995) a na základe týchto placiek mi príde THERION ako OK kapela. Prvé dve albumy surové death metalové hobľovačky, môže byť, trojka už nasala aj nejaké experimentálne vplyvy pri zachovaní death metalovej tvrdosti, tiež to ujde a štvorka je jasný vrchol v ich prvotnej etape, aj keď death metal to už prakticky nie je. Čo bolo ďalej počínajúc od sprofanovanej "Theli" som sa dodnes neodvážil preskúmať. Snáď sa do toho raz pustím, aj keď symfo metal je smer ktorý mi takmer nič nehovorí :)
P.S.: rešpekt každému kto dokáže dať tento nový album na jeden záťah, ja som ledva dokázal "Astonishing" od DREAM THEATER, ale toto je ešte väčší masaker :))

S Therion bych zaca a rovnou i skončil u Lepaca Kliffoth. Vse nasledujici, vcetne oslavovaneho kyce Theli je az na svetle výjimky(není jich mnoho, z celych alb snad opravdu jen zminene Gothic Kabbalah) ztelesnenim skoro vseho, co na hudbe, zvlaste na te metalove nenavidim. Patos, afektovanost, nabubrelost, kyc, spatne aranžmá, otresna stavba skladby(nikdy neprekrocil kostru ne nepodobnou Traktoru od Visacího Zamku, který mam ale rad, jenze ti si nehraji na velke sympho umeni.). Ten clovek to proste neumi a nenaucil se to ani za cele ty roky.
Btw skladba To Mega Therion muze slouzit jako nazorna ukázka nebo rovnou tutorial, jak nepsal metalovou skladbu, potažmo hudbu vůbec. Tam je totiž všechno uplne spatne. A zalezitosti jako Lemuria ci Sirius B uz ani nejsou na diagnozu, toto by mělo byt postaveno mimo zákon a trestano tezkym a dlouholetym zalarem vc. nucenych praci ..... mozna bych se nevyhybal ani biti a muceni, protože to jsou skutecne zločiny proti lidskosti a nevahal bych je zakomponovat jako vyjimku do Zenevske Konvence.

Já mám rád housle, takže se mi líbí Deggial. A taky mám rád hevík, tak se mi líbí Sirius a Lemuria.

Ho Drakon Ho Megas mi přijde ještě takové dost nedotažené. Pro mě pořád zůstávají nejzajímavější ty následující dvě desky. Vovin sice patří k jejich nejlépe hodnoceným albům, ale mě osobně v době vydání už moc neoslovilo. Bylo na mě už moc pompézní a kýčovité, ale některé následující desky byly v tomto směru ještě daleko horší.

zdenos: já bych Ti doporučoval poslechnout si ty alba, kde se THerion z původního death metalu pomalu dostávali do té symfonické podoby -čili:

Ho Drakon Ho Megas - ještě death metal, ale už s tím devadesátkovým espritem bourání zdí

Lepaca Kliffoth - podobný případ, ale už výrazně víc "symfo"

Theli - průlom a první album svého druhu

Vovin - na té dosáhli ve svém ranku vrcholu

pak už to bylo opakování sebe sama, souhlasím ale, že "Gothic Kabbalah" je výrazně lepší než alba před a po

díky za reakce brothers :)

Zdenos: Já bych určitě začal s Theli a Lepaca Kliffoth a tím bych asi i skončil. :-)
Z novějších desek se dá ještě celkem poslouchat Gothic Kabbalah, zbytek diskografie už jen na vlastní nebezpečí. Poslech těch prvních dvou zmíněných desek určitě ztrátou času není, už jen kvůli tomu, že si z nich člověk udělá představu o počátcích současného symfonického metalu. Jeho kořeny samozřejmě sahají dál (v rámci tvrdšího metalu mimo jiné k albu Into The Pandemonium od Celtic Frost z roku 1987 a pak také k některým progresivnějším rockovým kapelám ze 70. let, kterými byli Therion také ovlivněni).