Last Hardrock Outsider

THERION - Beloved Antichrist

Připravit se na recenzi nových THERION nebyla žádná legrace. Kapela se totiž po skoro šestileté albové pauze ozvala s neuvěřitelnou porcí hudby – přichystala metalovou operu, která na třech discích nebo šesti (!) vinylech čítá 46 skladeb o hrací době více než tři hodiny. Vstřebat takovou nálož trvalo nějakou dobu – bylo potřeba si pro každý poslech najít volný den, pohodovou a spěchem nezatíženou atmosféru (v mém případě to vyřešily nedělní výlety do přírody) a projet si znovu diskografii THERION a pár klasických oper, abych dokázal posoudit, jestli Christofer Johnsson a spol. přinesli do své hudby něco nového a jestli se jim vůbec podařilo stvořit dílo, které si označení „opera“ zaslouží.



Tvorbu THERION poslouchám kontinuálně po většinu doby jejich existence. Nejintenzivnější to bylo samozřejmě v době, kdy vydali své přelomové album „Theli“. Tehdy v devadesátých letech to byla taková průkopnická doba, kdy se na scéně zjevila spousta kapel, které do metalu vnášely čerstvý vítr a vytvářely základy úplně novým rockovým subžánrům. THERION patřili mezi ty nejdůležitější a jejich vrcholný albový trojlístek „Lepaca Kliffoth“, „Theli“ a „Vovin“ je bez diskuse naprostou metalovou klasikou. Pak se bohužel kolečka trochu zadrhla a THERION sice vydávali jednu řadovku za druhou, švih jako v druhé půlce devadesátek to ale už většinou nemělo a některé počiny dokonce provázela pořádná nuda. Pár alb se sice i později podařilo, kapela ale přesto aspoň na mě působila jako takový smutný vítěz, který má na krku zavěšenou medaili za vynález „symfonického metalu“, ale stadiony místo nich vyprodává a penízky počítá mladší konkurence. Jestli to muzikanty v THERION mrzelo, nebo jim to bylo ukradené a jen si s chutí hráli to své, nedokážu posoudit. Jedno je ale jisté – otec symfo-metalu Christofer Johnsson si pomaličku připravoval materiál pro splnění svého životního snu, vytvořit skutečnou metalovou operu. Teď ji máme před sebou a nese název „Beloved Antichrist“. Tak jak to tedy celé dopadlo?



Řekl bych, že velmi slušně. Chris má za ty roky na scéně dostatek zkušeností s přípravou podobně laděné muziky, a protože on sám není bůhvíjaký zpěvák a asi ani nějak převratný instrumentalista, vycvičil se v šéfovské pozici THERION hlavně jako skladatel, inspirátor a manažer, který dokáže dát dohromady profesionální tým a rozdělit práci, aby všechno šlapalo, jak má. Pro přípravu „Beloved Antichrist“ to bylo vskutku potřeba – na albu kromě členů kapely pracovalo obrovské množství dalších lidí (hlavně vokalistů), ani se mi je nechce všechny vyjmenovávat. Kmenoví muzikanti THERION na albu vystupují vyloženě jako součástky dobře šlapajícího stroje, na nějaké rockové manýry se absolutně nehraje, takže celek není narušován a působí skutečně jako seriózně míněná vážná hudba. Formálně si tedy všechno sedlo. Co ale to hlavní – hudební nápady?


I tady mi přijde všechno v pořádku – Johnsson si nastřádal spoustu zajímavé muziky, která z celého projektu dělá velmi slušné dílo. Není samozřejmě možné, aby při takovéhle stopáži posluchač vydržel celou dobu v napjaté pozornosti, to ale nefunguje ani v dílech největších mistrů. I v klasických operách nebo symfoniích to bývá tak, že na začátku se do lidí naperou nejsilnější momenty, v hlavní části se pak spíš udržuje nálada, aby to celé vygradovalo zase na konci. Posluchač tak hudbu více mimoděk vnímá než upřeně poslouchá a pozornost napíná jen ve chvíli, kdy se z oceánu notiček vynoří nějaký ten výrazný motiv. Přesně takhle je to i u „Milovaného Antikrista“. Je pravda, že tříhodinová nálož je asi i pro spoustu skalních fanoušků THERION moc, vždycky se ale dá vytvořit nějaké „best of“ a sestavit si disk nejoblíbenějších skladeb. Koneckonců, dělá se to tak i u klasické hudby. Jestli si takový výběr z „Beloved Antichrist“ jednou vyrobím i já, určitě si na něj namíchám následující ingredience: z prvního disku úvodních pět skladeb a ze stejného nosiče ještě „Morning Has Broken“ a „Hail Caesar!“. Na druhém cédéčku vidím jako nejlepší položky „Temple Of New Jerusalem“, hned následující „The Lions Roar“ a chrámově laděnou, nádherně dramatickou „Bringing The Gospel“. No a ze třetího aktu bych přidal určitě úvodní „Shoot Them Down!“, pak válcoidní „Burning The Palace“ s nezapomenutelným masivním motivem, který ovšem do skladby vpadne až někdy v šesté minutě, no a minimálně ještě závěrečnou „Beloved Antichrist“, která je vlastně i takovou referenční skladbou celého projektu (příšerný propagační videoklip ke skladbě ale prosím raději ignorujte).



Protože je „Beloved Antichrist“ opera, samozřejmě má příběh. Johnsson se inspiroval u ruského filozofa Vladimira Solovjova a jeho povídky „Legenda o Antikristu“, kterou ovšem švédský principál pro potřeby svého díla musel dost upravit (například do ní kvůli hlasům dostat ženské postavy). Ve finále je příběh takový, že se na matičce Zemi zjeví člověk, který pod svou vládou dokáže zastavit války, nemoci a všechno zlo, což lidstvo s radostí přijímá, než zjistí, že ten dotyčný je sám Antikrist. Pak se lidi začnou mezi sebou dohadovat, jestli ho milovat nebo nenávidět (je to přece Antikrist!) a všechno nakonec dopadne moc a moc špatně. Určitě zajímavé téma ke ztvárnění – jenže tady nastává dost velký problém! Opera je totiž z podstaty zpívaná divadelní hra a její vizuální část je velmi důležitá. Právě tu ale THERION díky obrovským finančním nárokům zatím nedokázali a asi ještě pěkně dlouho nedokážou zrealizovat – státní divadla něco, co je pojmenované „Milovaný Antikrist“, těžko budou hrát, a aby si THERION provozovali vlastní scénu, případně udělali turné s nějakou mamutí výpravou, to je asi z říše snů. Johnsson by kvalitním souborům možnost hrát „Beloved Antichrist“ zřejmě dal, otázkou ale je, jestli se najde parta, která do nastudování půjde.



Sečteno a podtrženo – Christofer Johnsson si s „Beloved Antichrist“ splnil sen a THERION vytvořili velice slušný počin, navíc v tomhle rozsahu zřejmě první svého druhu. Jestli se někdy dostane na prkna divadel, na to si musíme počkat, každopádně jako soundtrack funguje bezvadně už teď a navíc při těch 46 skladbách budou mít fanoušci na „Beloved Antichrist“ stále co objevovat snad i za několik let. Což je pro všechny zúčastněné určitě dobrá zpráva – já si tohle zajímavé dílo určitě ještě mnohokrát dopřeji!


18.06.2018Diskuse (15)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Meres
22.06.2018 14:46

Tak to je masaker :))))

 

Imothep
22.06.2018 13:47

Pro neznale, jedna ze starsich "perel" z desky Lemuria ..... prijemny poslech :oD

http://eldar.cz/phantasmagoria/uschovna/teryjon_simfonye.mp3

 

Meres
22.06.2018 13:28

Ja som si od THERION napočúval kedysi dávno ich prvé štyri albumy "Of Darkness..." (1991), "Beyond Sanctorum" (1992), "Ho Drakon..." (1993) a "Lepaca Kliffoth" (1995) a na základe týchto placiek mi príde THERION ako OK kapela. Prvé dve albumy surové death metalové hobľovačky, môže byť, trojka už nasala aj nejaké experimentálne vplyvy pri zachovaní death metalovej tvrdosti, tiež to ujde a štvorka je jasný vrchol v ich prvotnej etape, aj keď death metal to už prakticky nie je. Čo bolo ďalej počínajúc od sprofanovanej "Theli" som sa dodnes neodvážil preskúmať. Snáď sa do toho raz pustím, aj keď symfo metal je smer ktorý mi takmer nič nehovorí :)
P.S.: rešpekt každému kto dokáže dať tento nový album na jeden záťah, ja som ledva dokázal "Astonishing" od DREAM THEATER, ale toto je ešte väčší masaker :))

 

Imothep
22.06.2018 12:01

S Therion bych zaca a rovnou i skončil u Lepaca Kliffoth. Vse nasledujici, vcetne oslavovaneho kyce Theli je az na svetle výjimky(není jich mnoho, z celych alb snad opravdu jen zminene Gothic Kabbalah) ztelesnenim skoro vseho, co na hudbe, zvlaste na te metalove nenavidim. Patos, afektovanost, nabubrelost, kyc, spatne aranžmá, otresna stavba skladby(nikdy neprekrocil kostru ne nepodobnou Traktoru od Visacího Zamku, který mam ale rad, jenze ti si nehraji na velke sympho umeni.). Ten clovek to proste neumi a nenaucil se to ani za cele ty roky.
Btw skladba To Mega Therion muze slouzit jako nazorna ukázka nebo rovnou tutorial, jak nepsal metalovou skladbu, potažmo hudbu vůbec. Tam je totiž všechno uplne spatne. A zalezitosti jako Lemuria ci Sirius B uz ani nejsou na diagnozu, toto by mělo byt postaveno mimo zákon a trestano tezkym a dlouholetym zalarem vc. nucenych praci ..... mozna bych se nevyhybal ani biti a muceni, protože to jsou skutecne zločiny proti lidskosti a nevahal bych je zakomponovat jako vyjimku do Zenevske Konvence.

 

Louža
22.06.2018 09:32

Já mám rád housle, takže se mi líbí Deggial. A taky mám rád hevík, tak se mi líbí Sirius a Lemuria.

 

Valič
21.06.2018 21:45

Ho Drakon Ho Megas mi přijde ještě takové dost nedotažené. Pro mě pořád zůstávají nejzajímavější ty následující dvě desky. Vovin sice patří k jejich nejlépe hodnoceným albům, ale mě osobně v době vydání už moc neoslovilo. Bylo na mě už moc pompézní a kýčovité, ale některé následující desky byly v tomto směru ještě daleko horší.

 

DarthArt
21.06.2018 19:21

zdenos: já bych Ti doporučoval poslechnout si ty alba, kde se THerion z původního death metalu pomalu dostávali do té symfonické podoby -čili:

Ho Drakon Ho Megas - ještě death metal, ale už s tím devadesátkovým espritem bourání zdí

Lepaca Kliffoth - podobný případ, ale už výrazně víc "symfo"

Theli - průlom a první album svého druhu

Vovin - na té dosáhli ve svém ranku vrcholu

pak už to bylo opakování sebe sama, souhlasím ale, že "Gothic Kabbalah" je výrazně lepší než alba před a po

 

zdenos
21.06.2018 18:47

díky za reakce brothers :)

 

Valič
21.06.2018 18:39

Zdenos: Já bych určitě začal s Theli a Lepaca Kliffoth a tím bych asi i skončil. :-)
Z novějších desek se dá ještě celkem poslouchat Gothic Kabbalah, zbytek diskografie už jen na vlastní nebezpečí. Poslech těch prvních dvou zmíněných desek určitě ztrátou času není, už jen kvůli tomu, že si z nich člověk udělá představu o počátcích současného symfonického metalu. Jeho kořeny samozřejmě sahají dál (v rámci tvrdšího metalu mimo jiné k albu Into The Pandemonium od Celtic Frost z roku 1987 a pak také k některým progresivnějším rockovým kapelám ze 70. let, kterými byli Therion také ovlivněni).

 

Stray
21.06.2018 17:45

Té kapele se vyhni velkým obloukem, neznám v metalové oblasti větší ztrátu času.