Plzeňskou kapelu SORATH jsem stejně jako většina ostatních metalistů zaznamenal v půlce devadesátých let, když podzemní firmička Pussy God Records vydala jejich minialbum „Matache Chavala“ společně s ústeckými UNCLEAN a jejich kultovní nahrávkou „Tam kdesi v hlubinách“. Probíhalo tehdy zrození jakési druhé vlny black metalu v českých zemích a kromě uvedených spolků se v širším povědomí objevilo i několik dalších podobných seskupení typu MANIAC BUTCHER nebo ISACAARUM. Byla to docela zajímavá doba, kdy se na svět dobývala jedna dravá podzemní kapela za druho Více

Celosvětově mimořádně proslulá formace z amerického státu Iowa a jejich šestá řadová deska, která se tentokrát rodila poměrně obtížně. Co k nahrávce tedy říct? Mám návrh, nejprve zde nastíním můj vztah ke kapele SLIPKNOT a poté plynule přejdu v recenzi, souhlasíte? Asi nemůžete jinak. :-) Jak začít? Nikdy jsem se nepovažoval za jejich fanouška. První dvě desky „Slipknot“ a „Iowa“ jsem hned po jejich vydání vcelku odignoroval, jakkoliv to jsou alba fanoušky SLIPKNOT považovaná ještě dnes za nedostižná a ta ryzí. Holt jsem tvrdší hudbu Více

CANNIBAL CORPSE. Už jenom samotný název formace, která se koncem osmdesátých let minulého století rozhodla přispět svou extrémně zvrhlou hudební produkcí do tehdy se rozjíždějícího death metalového mlýna, může slabším jedincům obrátit žaludek a střeva naruby. A možná by z toho měli pánové i radost – vždyť jejich notně perverzní texty pojednávají hlavně o vyhřezlých střevech, vyteklých mozcích a jezerech krve, ve kterých samozřejmě hnijí hromady mrtvol, no prostě učiněná chuťovka k nedělnímu obědu.:-) Kapela vznikla z trosek dvou ro Více

Tima Tolkkiho není třeba blíže představovat. K poslechu novinky jeho posledního stabilnějšího projektu jsem se odhodlal vzhledem ke kvalitám čtvrtého alba dua ALLEN/LANDE, jež dotyčný kompozičně zaštítil. O podmínkách, za kterých třetí zásek „Avalonu“ vznikl, nemá smysl blíže spekulovat. Pokud by však někdo čekal práci se zpěváky na úrovni, jakou předvádí Arjen Lucassen, popř. Tobias Sammet, riskuje decentní zklamání. Překvapit přitom může i druholigový tým s pár zasloužilými prvoligovými hráči. Musí se ovšem odhalit a do mrtě využít jeho reálný potenc Více

Když se člověk zpětně dívá na dobu, kdy v Seattlu a okolí vznikala nejlepší grungeová alba, uvědomuje si, jak málo lidí celý tenhle fenomén vlastně vytvářelo. Členové těch důležitějších kapel byli většinou kámoši, vzájemně si vypomáhali na deskách nebo dokonce zakládali boční projekty, protože si spolu chtěli zahrát. Některá jména se pak objevují průběžně v celé historii stylu a jsou přítomna na mnoha klíčových deskách – třeba kytaristu Stone Gossarda a basistu Jeffa Amenta najdeme v sestavách GREEN RIVER a MOTHER LOVE BONE nebo v projektu TEMPLE OF THE DO Více

Nadějná australská kapela NORTHLANE, která vešla do povědomí zejména pro snahu posunout hutné djent riffy progresivně metalovým směrem, o sobě dává aktuálně znovu vědět. Novinka „Alien“ je dle očekávání opět energická a na nápady bohatá kolekce, která je navíc i sympaticky přitvrzená a stylově bohatší. Kapela zřejmě usoudila, že řízná rocková živelnost je lepší cestou než chladný prog, ke kterému inklinovala na posledních studiovkách, a u nového materiálu vsadila nejen na tvrdé kytary a neotřelé postupy, ale i na chytlavost, melodie, groove a nasála do Více

Živák ALICE IN CHAINS „MTV Unplugged“, o kterém jsme si vyprávěli minulý týden, se v roce 1996 stal definitivně posledním albem, které „v aktivní službě“ nazpíval Layne Staley. Tenhle mimořádně nadaný muzikant bohužel stačil sám sebe zlikvidovat tak brzy, že po něm zbylo jen pár nahrávek, studiová alba dokonce jen čtyři – tři s vlastní kapelou a jedno v rámci projektu MAD SEASON. A protože první dvě řadové desky ALICE IN CHAINS tady na webu již popsány jsou, stojí určitě za to věnovat se i zbylým dvěma Layneho albům. Dnes to bude třetí řadovka AIC, Více

Za patnáct let se dá v životě dojít poměrně daleko, nebo také nikam. Chuck Schuldiner sice na cestě metalového kytaristy a skladatele nedošel nesmrtelnosti (kdo taky?), ale soustředné kruhy, které jeho vpád na hladinu rockové scény vytvořil, budou mizet velmi, velmi pomalu. Představoval stále jasnější kometu na metalovém nebi. Bohužel jen takovou, co jednou proletí, aby pak už navždy zmizela v hlubinách vesmíru. O síle jeho hudby a velikosti odkazu svědčí nejlépe asi fakt, že ústřední pojem „kovové“ lyriky, zkoncentrovaný do slůvka „smrt – death“, samost Více

Čtyřčlenná sestava DESTRUCTION prozkoušená předběžně na EP nástřelu „Mad Butcher“ na jaře roku 1987 se poprvé představila dlouhohrající deskou v prosinci toho samého roku, šlo o jejich třetí řadové album. Materiál byl opět nahrán ve studiích Karo v Münsteru a vyšel u SPV/ Steamhammer. Zpětně je třeba říct, že v době vydání bylo album přijato nepříliš jednoznačně, skladby totiž nepůsobily obdobně přímočaře jako ty z prvních dvou řadových desek „Infernal Overkill“ a „Eternal Devastation“. Naproti tomu trojka „Release From Agony Více

Není to zas tak dávno, kdy se mě produkce dánských VOLBEAT vcelku zamlouvala. V časech svého čtvrtého a pátého alba, tedy „Beyond Hell/ Above Heaven“ a „Outlaw Gentlemen And Shady Ladies“, šlo o zajímavou směs metalu, punku a rockabilly. Tehdy byly jejich skladby tak akorát, měly nápady, potřebnou chytlavost a instrumentace nebyla upozaděna za nosným zpěvem. Jenže s každým následným albem kapela dosti skrouhla tu svou hlučnější složku, až tu rázem před námi stál jakýsi vyletněný, pořád ještě asi rockový projekt ... (pro všechny). Letos ma Více