Boomer Space

INNERSPHERE - Amnesia

Nejlepší seznámení s novou kapelou je podle mě na koncertě. Miluju ten moment překvapení – člověk čeká na „to svoje“ a najednou ho praští přes ksicht zajímavá muzika, kterou vůbec nezná. Pohltí ho nadšení, následuje koupě cédéčka a po koncertě úprk domů, aby se zjistilo, jestli ten nový objev hraje takhle i z alba. Euforie pak někdy opadne a kapela je rychle zapomenuta, jindy je ale naopak studiovka tak dobrá, že si člověk jenom libuje a sleduje, jak nahrávka postupně roste. A to je pro mě případ alba „Amnesia“.


INNERSPHERE je plzeňská metalová kapela mísící prvky thrash/melodic-death/doom metalu s určitou progresí, growlovými a screamovými zpěvy, založená na konci roku 2015“ – takhle se sami autoři „Amnesie“ charakterizují na webových stránkách. Já bych si to dovolil trochu upravit – INNERSHPERE je výborná kapela hrající muziku postavenou na ostřejších metalových žánrech, navrch zalitých kaskádami melodií a muzikantským fortelem. Osobně nejsem žádný specialista na domácí scénu ani znalec melodického death metalu, ale podle toho, co už jsem v muzice pochytil, můžu říct, že takhle kvalitní kapelu člověk neslyší každý den. Album disponuje nadprůměrným množstvím dobrých rytmických i melodických nápadů, které lze zařadit do obecné metalové škatulky s častými výjezdy do doom, black nebo power metalu, přičemž shora to vše zastřešuje deathový vokál. Muzika je velice svěží a na sto honů je z ní cítit, jak to muzikanty baví a že netouží po ničem jiném, než psát kvalitní písně a dobývat metalový svět. To dává naději do budoucna – zvlášť v situaci, kdy scéně kralují letité idoly, které hrají někdy pořád slušně, ale neúprosně stárnou.



Člověk by ani nevěřil, že INNERSPHERE tohle album nahráli po pouhých dvou letech existence. Kombinace svižných rytmů a všudypřítomných melodií s melancholickým nádechem dává „Amnesii“ zajímavý esprit, který alespoň na mě spolehlivě zabírá. Úplně si libuju nad výborně vymyšlenými aranžemi, kdy například kytary ve slokách nejedou jako klasické beglajty, nýbrž se mezi sebou často prolínají jako hadi a harmonicky doplňují s rovněž výbornou baskytarou. Bicí jsou taktéž na vysoké úrovni, takže jediné, co mi trochu nevoní, je zpěv. Je to obstojně zvládnutý growling, který do muziky i celkem sedí, ale takhle dobré skladby by si skoro zasloužily normální melodický vokál, který by je dokázal posunout ještě o úroveň výš. Přitom kapela s čistým zpěvem pracovat evidentně umí. Kupříkladu heroické sbory v „Black Forest“ a „Asylum“ zní víc než dobře a skladbu „Tell Me“ uvádí tak zajímavý hlas, že pokud vychází z úst frontmana Míry Litomerického, je věčná škoda, že jej většinou halí do podzemního murmuru.


Celkovému dojmu přispívá i evidentní vyhranost muzikantů, kteří se už nemusí zabývat nějakým kontrolováním prstů na strunách, nýbrž řeší pouze muziku a energii. V tomhle ohledu si zvláště vychutnávám výborně vystavěná kytarová sóla, která jakoby spíše rozvíjejí předchozí melodie a pomocí různých fíglů jim dodávají šťávu, než aby se předváděla, jak jsou technicky složitá. Podstatný je samozřejmě i zvuk – nahrávka pochází ze studia The Barn a jeho šéf Dan Friml (kdysi kytarista SEBASTIAN) je myslím zárukou dobře odvedené práce.



Poslední věc, u které bych se rád zastavil, je obal. Booklet na dvanácti stránkách obsahuje v podstatě jenom jednu fotku kapely, texty a základní údaje o albu, celkově ale vyznívá velice vkusným dojmem. Zvláště titulní kresba, která odkazuje snad až někam k expresionismu nebo symbolismu, mi hodně sedla do vkusu a předpovídám, že její autor Marek Pišl, který mimochodem udělal výborný artwork i pro předposlední UMBRTKU, má před sebou ještě velké věci.


INNERSPHERE, kteří svůj debut „Amnesia“ nahráli v sestavě Míra Litomerický (vokály, kytara), Lukáš Mai (kytara), Jan „Kaťas“ Karel (vokály, baskytara) a Tomáš Lebenhart (bubny), se v posledních letech pilně činí i koncertně a kromě domácích adres poměrně pravidelně vyjíždějí do zemí střední Evropy a na Balkán. Aktuálně má kapela za sebou výměnu rytmické sekce a – co je hlavní – také nahranou druhou desku, která už je i zmixovaná a zmasterovaná. A já jsem víc než zvědavý, co z kluků tentokrát vyleze !!!



08.10.2020Diskuse (12)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

gin
17.05.2021 19:36

Nové cd jsem si samozřejmě pořídil a to u českých kapel zase tak často nedělám. Poslouchám už od pátku a stále to roste. Mimochodem moc pěkně zpracovaný obal, který koresponduje s tím, co se děje na disku. Na recenzi se těším.

 

DarthArt
17.05.2021 17:52

gin: Máme v plánu, už jsem mohl mít od INNERSPHERE referenční nahrávku k recenzi, ale já si nechci zkazit ten rituál, že si album fyzicky koupím od kapely, rozbalím, naposlouchám a zrecenzuju. Takže bude, stopro, jen to lockdown trochu zdržel !!!

 

Pekárek
16.05.2021 20:37

Jj, těch zajímavých věcí vyšlo víc. Rád bych si poslechl The Split
https://thesplitprog.bandcamp.com/

 

gin
16.05.2021 16:50

Nové album INNERSPHERE-Omfalos se moc povedlo. Deska má uhrančivou atmosféru a produkčně je o třídu výše než Amnesia. Doporučuji k poslechu. Za mě velké letošní překvapení.

 

DarthArt
12.10.2020 15:15

Hivris: Mě taky překvapuje výběr alba - přece jen, "Master Of Puppets" je tak notoricky známé, že jej okamžitě rozeznáš, i kdyby jej hráli na triangl, takže to i v tý osmibitový verzi má smysl - jako sranda - ale nové album IN FLAMES, které pravděpodobně nebude ani v 1000 nejznámějších metalových albech, tam se většina posluchačů nikdy nechytí. Pro takovýhle úlety se prostě musej používat jedině ultra notoricky známý záležitosti, jinak to nemá smysl. Nebo je to součást strategie? Vymyslet nějakou blbost k promu, aby se o albu začalo mluvit a pak si ho někdo koupil? (tedy tu plnou verzi :):)

 

Hivris
12.10.2020 13:15

DarthArt: je to tam:):
https://open.spotify.com/album/1YO73oo4pHgdlCzAFozJsl

Možná by mi nepřekvapil ani MetalTrump, tam je opravdu všechno:). Teď vážně, fakt jsem se dost divil, co lze na Spotify sehnat i z metalového undergroundu. Kvůli tomu a novinkám jsem si předplatný ponechal.

 

DarthArt
12.10.2020 13:01

Hivris: A to se nabízí na Spotify a je to takhle rozšířený? Já myslel, že to dělá jeden nějakej člověk jako raritu, v podobném duchu jako je třeba MetalTrump :) Samozřejmě to musíš brát s čirou nadsázkou a obrnit se trpělivostí, protože některé pasáže jdou fakt těžko vydýchat - třeba Thing That Should Not Be nebo Dispossable Heroes. Naproti tomu Master Of Puppets nebo Orion se docela dají .... jako rarita.

 

Hivris
12.10.2020 12:52

On ty osmibity fakt někdo poslouchá?:-). Já zkoušel chvilku poslední In Flames, když mi to nabídlo Spotify, ale to se nedá. Možná kdybych k tomu řídil na monitoru malou raketku nebo tančík, bylo by to OK:)

 

DarthArt
12.10.2020 12:21

Hivris: Skvělý, moc děkuju :) Všechno si to prostuduju, ještě dřív ovšem musím doposlouchat osmibitový "Master Of Puppets" a "Rust In Peace", je to sice totální úchylárna, ale já blbec tomu úplně propadl :)

 

Hivris
12.10.2020 11:15

DarthArt: v pohodě. Cením si každé recenze, která je psaná s chutí a vášní. Pro mě je muzika taky víc o pocitech než o objektivní matematice:).

Zkusím ti ze Skandinávie něco doporučit, začneme Finskem, tam bude pro tebe asi nejzajímavější skupina - BARREN EARTH, ve které hraje Sami z WALTARI (a KREATOR samozřejmě:)). Chvílema jsou sice víc do doomu, ale to není na škodu:). Jejich alba jsou hodně konzistentní a kvalitní, je jedno, který si vybereš, začni třeba debutem Curse of the Red River.
INSOMNIUM - Heart Like a Grave; WOLFHEART - Wolves of Karelia; OMNIUM GATHERUM - The Burning Cold; NOUMENA - Anima.
Švédsko - IN VAIN - Ænigma; IN MOURNING - The Weight of Oceans; FEARED - Synder; WITHERSCAPE - The Northern Sanctuary; THE CROWN - Cobra Speed Venom (to už bude možná moc nářez:)).