LIBÉ_RTY STAGE: THE PROSTITUTES, POLY NOIR - Plzeň, Kopeckého sady, 2.-3.května 2025

V rámci vystoupení Oslav osvobození jsem se na Libé_rty stage v Kopeckého sadech v Plzni zaměřil na dvě kapely. Jednak na pražské THE PROSTITUTES, kteří letos ohlásili návrat po osmi letech pauzírování, s čímž mimo jiné souvisí i obnovení jejich koncertní činnosti a pro mne tak představovali vyvrcholení pátečního večera, no a za druhé - Polyho dark-country bočák POLY NOIR AND THE HOLY SPIRIT SMUGGLERS, kteří naopak poškádlili přítomné v centru Plzně v průběhu sobotního večera. Kromě obou zmíněných projektů zde samozřejmě vystupovalo o dost více kapel, ale do sledování jejich setů jsem se z časových důvodů nepouštěl.

Předně k pražským, kteří na scénu nastoupili v době, kdy už slunečný den předal vládu noci a ulice opanoval soumrak. THE PROSTITUTES měli pod pódiem zaručeně nejvíc lidí a svou „noční show“ za plného osvětlení bezezbytku využili. Zkrátka řádně natlakovaný post-punkový koncert, kde městem zněly stěžejní hymny z jejich tří řadových desek, tedy věci jako Sunshine, Heart Of Stone a jiné. Hodinové vystoupení obsahující zhruba dvanáct skladeb mělo dynamicky plný zvuk, odsýpalo a přítomné dle mého bavilo. V šestičlenné sestavě o sobě dnešní THE PROSTITUTES tvrdí, že už jsou znovu kamarádi a že se na další společné hudební aktivity těší. Z mého pohledu moc ze svého někdejšího kouzla neztratili a pořád v sobě maj onen esprit potěmnělé česko-britské kytarovky z nultých let. Spojení přímočaré strojové rytmiky, synťáků a kytar utváří zajímavý podklad k zpěvu Adriana T.Bella, jehož hlas je veledůležitou složkou jejich zvuku. Od kytary kapelu jako vždy diriguje Martin Destroyer Přikryl, který na mne vždy působil, navzdory svému ostrému pseudonymu, spíše jako mladší a dost možná stejně vtipná verze sklepáckého Milana Šteindlera. Nicméně vystoupení to bylo velmi obstojné a přilákalo celou řadu centrem města procházejících lidí. Příjemná záležitost.

To sobotní vystoupení POLY NOIR se neslo v o dost pomalejším, tak trochu smutečním tempu a přihlížejících zde bylo o řád méně než v pátek. Koncert odehrávající se v záři zapadajícího slunce měl znovu perfektní, jasný a čistý zvuk, ve kterém vynikaly především elektrifikované zvuky westernových kytar, nicméně všechny dark-country prvky utvářely podklad především k Polyho decentně zvrhlému recitálu. Ten po celou dobu působil v podstatě neměnným dojmem. Z dramaturgického pohledu tak tohle vystoupení vlastně postrádalo svoje vrcholy a kdyby u něho člověk nestrávil onu hodinu, ale byl by přítomen jen třeba na tři skladby, věděl by o zvuku projektu POLY NOIR vše podstatné. Rozhodně to nebyl špatný výstup, vše se odehrálo tak jak mělo, jen já asi nepatřím k těm, kterým by podobná hudba dlouhodoběji učarovala. Těšil jsem se, jak si Poly poradí, před zraky neobeznámených přihlížejících, navíc majících Oslavy osvobození v country stylu spojené spíše s interprety jako Honza Vyčítal, se svou rolí bezemotivního gaunera hledícího do plamenů ohně, ke kterému by neměl nikdo sedat.:-) On to totiž Petr v určitém smyslu má jako solidní a seriózní chlap vlastně o dost těžší, nicméně svou uměleckou roli hajzlovského desperáta zvládá po svém a sem tam nějaký song dokáže opatřit i decentní hereckou vložkou. I projekt kovbojských klobouků, vycházejících z prostředí tuzemského metalového UG, měl rozhodně něco do sebe a jeho hodinka nabídla svůj vlastní pohled na jindy konzervativní styl. Spokojenost.

11.05.2025	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz