HELMUTOVA STŘÍKAČKA - Bratislava, Weranda, 26.dubna 2025

Tak už všichni pojďte, podívat se sem. Co se tady děje? Helmut zabíjí Lindu. A byl i v Zoo, i v léčebně, zavzpomínal i na staré časy. Důležitou součástí plánování služebních cest je logistika. No a když se všechno povede, tak spojíte pracovní povinnosti s návštěvou rodiny a kulturním vyžitím. Zejména když máte podobný hudební vkus jako ti, co vám zabezpečují nocleh.

Brněnská indie legenda devadesátek HELMUTOVA STŘÍKAČKA si žije svým poklidnějším životem, kdy ročně odehraje několik nižších desítek koncertů. Ačkoliv mají za téměř 40 let existence za sebou jen tři řadovky a jeden živák, mají pořád relativně početnou skupinu fanoušků, kteří si s tím bohatě vystačí. Generačně různorodou kapelu nadále táhne ústřední duo bratrů Staniczekových, zpěvák Robert a klávesák Honza, kteří se obklopili o generaci mladšími kolegy, kytaristou Petrem Bartoněkem a basákem Tomášem Kopalem, a ještě o generaci mladší vokalistkou (a bubeničkou) Veronikou Dudovou a full-time bubeníkem Danielem Šálovským. Naposled jsem je viděl na jaře 2022 v domovském Brně, kde byl klub narvaný tak, že by mezi námi špendlík nepropadl. A koncert byl fantastický. Takže využít večer v Bratislavě k repete se přímo nabízelo.

Klub Weranda byl pro mě novinkou, vůbec jsem to místo neznal. Jako téměř všichni moji známý mezi domorodci. Je to příjemný malý klub na hrázi u Dunaje v Petržalce, mimo zabydlenou oblast. Primárně se zaměřuje na undergroundovou hudební produkci, zejména punkového a hardcoreového ražení. Koncert samotný se odehrál na malém pódiu u betonového plotu nějakého průmyslového areálu, a naproti byl svah stoupající k hrázi. Takže to bylo vlastně něco mezi klubovým koncertem, malým vesnickým festivalem a zahradní párty. Jak se ukázalo, pozval si je tam nějaký jejich kamarád, který oslavoval jubileum, ale nakonec dorazilo přes 200 fanoušků, kteří oslavence možná neznali, rozhodně ale znali Helmuty.

Set kapela odpálila sérií hitovek z debutu. Intro „Helmut & Hilda part I“, „Helmut stříka“, „Helmut zabíjí Hildu“ nebo „Helmut v Zoo“ jsou tutovky, které slušně rozjely atmosféru. „Helmut se nudí“ nebo „Píseň pro všechny Hildy“ dál udržovali fanoušky jednak v pohybu, jednak ve sborovém zpěvu. Kapela dost bojovala s technikou, kdy sice my jsme dostávali slušný zvuk, ale jejich odposlechy haprovaly a nedařilo se je vyladit. Po menší pauze pro oslavence se to pak obrátilo, kdy evidentně ustaly problémy s odposlechy, zato zvuk kapely samotné byl výrazně horší. Zejména kytara se docela ztrácela. Síla samotných songů ale porazili technické sabotáže a set pak nabídl i songy z dalších dvou řadovek jako „Starý časy“, „Lepší už to nebude“, pár přídavků a povinnou jízdu na závěr, „Helmut v léčebně“. Jejich veselý gotický indie rock funguje i po letech fantasticky, celá kapela si evidentně koncert užívala a zároveň podala velice profesionální výkon.

Po koncertě jsme měli možnost vypít nějaký ten drink s klávesákem Honzou, který je naživo ještě vyšší než na pódiu. Bohužel naše prosby o nový album, a též o reedici prakticky nesehnatelného debutu na úrodnou půdu nepadly. Jedna fanynka tam s debutem, dokonce na LP, kolem nás šermovala, přinesla si ho k podpisu. Tož to je asi nejbližší kontakt s prvním albem, co jsem zatím měl. Každopádně loni kapela vydala alespoň živák „Kabaret 40“ natočený na koncertě v Brně v roce 2023, kde je i několik songů z debutu. Při dnešní vlně obnoveného zájmu o hudbu devadesátek si myslím, že by potenciál pro další desku ještě určitě byl. A i kdyby ne, koncerty mají pořád skvělé. Zejména, když dorazí hodně Hild.

04.05.2025	Diskuse (2)	Tomáš