Last Hardrock Outsider

BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB - Baby 81

Jak ten čas nezadržitelně letí. Už je to více než deset let od vydání čtvrtého řadového alba „Baby 81“ této kalifornské trojky. Ještě neuvěřitelnější se mě však jeví skutečnost, že od chvíle, kdy jsem BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB poprvé zaregistroval, uběhlo už sedmnáct let. Tenkrát bylo léto roku 2001 a svět se zdál v mnohém absolutně odlišný od toho současného, tehdy měli černooděnci na svém kontě právě vydaný debut a těšili se velkému zájmu příznivců klubové kytarové hudby (na světlo se právě tou dobou klubající spolky THE STROKES, THE WHITE STRIPES, INTERPOL, nebo v Británii třeba FRANZ FERDINAND, nešlo přehlédnout), zastřeného zvuku a pozvolných temp. BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB vydávali svůj eponymní debut zrovna v době, kdy se začala profilovat ona pověstná retro vlna všech garážových kapel první dekády nového milénia a hned se zařadili k těm nejzajímavějším, ačkoliv postupem let dávali jasně najevo, že jde spíše o stylaře než o kapelu, pro kterou je úspěch vším. Prvotina upoutala několika singly (z nichž nejzajímavější byly songy „Love Burns“ a „Whatever Happened To My Rock´n´Roll“), ale ve výsledku představovala spíše atmosférické dílko stavící na neučesaném kytarovém zvuku a atmosféře. V mnohém tímto albem kapela definovala svůj další hudební projev, který byl pak pouze vybrušován, pozvolna obměňován a šlechtěn. Jestliže druhé album „Take Them On, On Your Own“ (2003) bylo pro trojici Peter Hayes, Robert Levon Been a Nick Jago největším komerčním úspěchem a celkově deska platila za hodně chytlavou záležitost indie-rocku, trojka „Howl“ (2005) na to šla z opačné strany, a kapela na ní rázem působila jako ta nejopravdovější sebranka hájící dřevní blues, country a všechny další americké hudební tradice. Ten kdo propadl prvním dvěma albům, mohl mít s trojkou trochu problémy, ale našli se i tací, kteří jí považují za jejich vrcholné dílo.



Čtvrté album „Baby 81“ z roku 2007 sebou přineslo spíše návrat k hlasitější muzice stojící na zkreslených kytarách, ale i přesto jej poznamenalo hned několik dříve neslyšených pravidel. Ve výsledku se o albu může mluvit jako o tom nejdospělejším materiálu, jaký kdy do té doby BRMC vypustili. Vlastně jde o spojení všech předností nacházejících se na kterékoliv z předchozích desek. Díky skutečnosti, že kapela omezila vliv oněch špinavých a vesměs abstraktních tónů, působila „Baby 81“ hodně vysekaným a ujasněným dojmem, jako by snad šlo o nějaký mocný rock´n´rollový manifest. Zde opravdu nebylo třeba se schovávat za onen hlukový balast, protože sestava skladeb se zde velmi povedla. Stejně jako předchozí alba i tento materiál nabízí převážně uhrančivé indie songy střižené ve středních tempech, stejně jako všechny předchozí alba je projektem označeným škatulkou „retro“, ale nelekejte se, opravdu nebylo třeba na to hledět s nějakým despektem. Pokud máte tedy rádi detroitský garážový sound, britskou kytarovou scénu z osmdesátých let, ale i klasické jižanské boogie, mám pocit, že z tohoto alba byste mohli být nadšeni.


Největšími perlami jsou zřejmě rozepjaté hymny „Windows“ a „American X“. První upoutá výrazným klavírem a jemnou „beatlesáckou“ melodií, druhá po vzoru nekonečné indiánské mantry opakujícím se kytarovým motivem, do kterého se přidávají další ingredience, jež si se skladbou podle chuti hrají a emočně ji posouvají. Povedený je i drsně nakřáplý rockerský singl „Weapon Of Choice“, stejně jako táhlá „Lien On Your Dreams“. Netradičním osvěžením je přímočarý taneční rytmus, který pohání svižnější, chytlavé skladby „Berlin“ a „Need Some Air“. Upoutají těžké valivé riffy po vzoru ALICE IN CHAINS hned v úvodní bluesovce „Took Out A Loan“, soulové ženské vokály a skvělý Hayesův zpěv v „Killing The Light“, ale i vzdušná atmosféra v „All You Do Is Talk“, která nemá daleko k irským U2. To vše je spojeno v jeden funkční a sourodý celek, jehož jedinou nevýhodou je možná o něco menší spontánnost, než tomu bylo u starších alb. BRMC v roce 2007 nahráli další velké rockové album, stejně jako jej nahrají v roce 2018 a ještě ke všemu vystoupí 27.června 2018 pražském Roxy, ale o tom ještě jedenáct let nebudou mít potuchy.


Diskografie:


Black Rebel Motorcycle Club  (2001)   80%

Take Them On, On Your Own   (2003)   90%

Howl  (2005)   60%

Baby 81   (2007)   80%

Beat The Devil´s Tattoo  (2010)  70%

Specter At the Feast  (2013)  50%

Wrong Creatures  (2018)   80%



22.03.2018Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz