BLOOD INCANTATION, MINAMI DEUTSCH - Praha, Palác Akropolis, 29.dubna 2025

Přiznám se, že koncert BLOOD INCANTATION jsem si v rámci naší autorské party pohlídal. Jednou jsem si chtěl nějaký ten aktuální hype totiž užít bezprostředně, byť by se odehrával jen ve světě malých ryb. „Absolute Elsewhere“ se navíc dobře poslouchá o atraktivitě instrumentálních výkonů nemluvě. Trochu jsem také doufal, tedy do nahlédnutí na web setlist.fm, že kapela zahraje pár věcí ze svých starších počinů, především tedy průlomového alba „Hidden History of the Human Race“. Přehrání kompletní novinky na úkor všeho ostatního se však nabízelo. Otázkou byl samozřejmě zvuk, protože (nejen) každá sofistikovanější metalová produkce s kvalitním ozvučením stojí a padá. Dá se tedy říci, že jistá očekávání mi hlavou bloumala.

Na místo konání jsem spíš náhodou dorazil přesně ve chvíli, kdy se zrovna otevíralo. Šňůra lidí venku před Akropolí nasvědčovala tomu, že sál se dnes večer zaplní. Po letmém obhlédnutí solidní nabídky merche přišel čas na občerstvení a pozorování sociokulturní skladby návštěvníků.:-) BLOOD INCANTATION přitáhli na svou pražskou show publikum pestré co do věku, původu, statusu i hudebního vyznání. Evidentně se přišlo poslouchat zajímavou hudbu a koukat na to, jak se hraje, nic jiného se tudíž řešit nebude. Pozdější pokus o moshpit proto působil až nepatřičně, budiž, proti gustu… Velké množství cizinců už je pravidlem. Ostatně, Praha se velmi rychle stává kosmopolitně-multikulturním velkoměstem, ve kterém přesahuje počet cizinců v řadě čtvrtí třicet procent. Během krátké procházky před koncertem jsem si uvědomil, že ani Žižkov v daném směru příliš zaostávat nebude. Přestože už udeřila dubnová horka:-), v Akropoli nakonec výheň nepanovala, tedy kromě té hudební. Podmínky pro diváky i vystupující byly skoro ideální. S ohledem na časnou hodinu respektovaného nočního klidu šlo snadno odhadnout, že celková doba produkce nepřesáhne dvě hodiny.

Volbu předkapely MINAMI DEUTSCH jsem vnímal zejména jako další projev snah headlinera vymanit se z osidel „metalu všedního dne“. Budiž, některé progresivní party to tak mají … a někteří jejich fanoušci pak trpí, ehm, rozšiřují si obzory. Myslím, že lépe mohl posloužit nějaký temnější metalový soubor typu našich HEAVING EARTH, ale co už, určité propojení s tendencemi přítomnými na „Absolute Elsewhere“ asi nejde zvoleným předskokanům odpárat. S podobnými výstřelky se navíc musí počítat. Ať mi pak však nikdo nevytýká, že k pozitivnímu překvapení v mém případě jaksi nedošlo. Prostě „cool“ kytarová produkce mající podobu Japonců hrajících kraut rock. Nahlíženo objektivně, MINAMI DEUTSCH předvedli samurajsky nasekanou psychedelii solidní jakosti. Pokud by mně uši neničil hlasitý sound (příště už vážně špunty!), klidně bych snesl i o něco delší set. Po instrumentální stránce se jim nedalo nic vytknout, tedy když vám nevadí v zásadě jednoduché repetitivní motivy. Kytaristé mezi sebou komunikovali a nerezignovali ani na sólové výpady. Delší skladby nabídly dostatek prostoru pro postupné navození hypnotických nálad a opakované gradace, v nichž zaujaly i bicí. Pozorné publikum reagovalo víc než spokojeně a najednou byl konec.

Stručný pokec s Gazďou na čerstvém vzduchu a brzy se šlo zase zpátky. Tentokrát jsem totiž chtěl i něco vidět. Celý koncert BLOOD INCANTATION jsem tudíž strávil v první třetině sálu, více napravo. Proč tak detailně? Protože zvuk měl na daném místě k ideálu hodně daleko, ale je možné, že vzadu nebo na balkónu znělo vše o dost lépe. Během zvukovky nám skromně vystupující kapela nabídla fragmenty některých metalových klasik. Hm, fenomenální „Symbolic“ by v jejich podání mohl znít lahůdkově, nepohrdl bych ani pokračováním „Painkillera“. Po krátké pauze vše propuklo naplno. Progresivní retro death-symfonie odhalila nečekané zoubky. „Target – Tablet I“ mě dostala, tak moc, že volnější progrockovou pasáž jsem si dokonce nahrál. Parádní světla, slušná scéna, jíž dominovaly dva tajemné – „mýtické“ – sloupy, skvělá instrumentace a hodně kytar. Dokonce přišlo mrazení. Ano, „Absolute Elsewhere“ by mohlo být o řád lepší deskou, kdyby se k produkci přistoupilo z jiné strany. Bohužel, relativně slušný zvuk se postupem doby nezlepšoval, nýbrž rychle zhoršoval a zároveň zesiloval (pravidelný nešvar). Vyšší než potřebná hlasitost, nevyvážené klávesy, oproti kytarám přehulená baskytara, otravný „space šum“, utopený virbl a dusající, naštěstí méně hlasité kopáky srážely celkový dojem postupně dolů. Skoro mi připadá, jako by se v poslední době spíš než pro diváky hrálo pro jejich mobilní telefony, protože technikou ořezané záznamy z mobilních telefonů znějí nakonec celkem dobře.

Nemíním však jen brečet. Atmosféra v sále byla výborná a já si vše podstatné užíval; i proto, že jsem si mohl leccos domýšlet. Dojem však mohl být daleko lepší, možná přímo vražedný, protože BLOOD INCANTATION ze sebe dávali fakt hodně, hráli výborně a „Absolute Elsewhere“ odhalovalo svou latentní – show – sílu. Momenty působící na albu jalově v živém provedení nebily tolik do uší a ty povedené měly velký potenciál vyniknout. Jak by koncert vypadal, kdyby se více věnoval staršímu materiálu, mohla naznačit instrumentálka „Inner Paths (to Outer Space)“. Tohle bylo skvělé, pánové! Nečekaně dobře zapůsobila i košatější věc „Obliquity of the Ecliptic“ z posledního ípka „Luminescent Bridge“. Vše pak skončilo doslova v nejlepším. Prostor pro návrat v čase určitě nějaký zbýval a publikum se určitě nenudilo. Škoda.

Pražská zastávka BLOOD INCANTATION dopadla navzdory zmíněným mouchám dobře. Aktuální materiál prokázal nečekanou životnost a kapela samotná pak schopnost podat jej bez zaváhání. Varianta extrémního metalu pro inteligentní masy:-) ten večer zabrala. Lidé odcházeli evidentně spokojení. Pokud se jedná o mé prskání na zvuk, asi přistoupím k takzvané expoziční terapii. Když budu chodit na koncerty s blbým zvukem dost často, pro což jsou asi nejen v ČR přímo skvělé podmínky, přestanou mi podobné problémy brzy vadit.:-)

06.05.2025	Diskuse (9)	Pekárek hackl@volny.cz