Last Hardrock Outsider

OKOVANÁ TURISTIKA - Z Bojiště na bojiště aneb Prusko-rakouská válka na pozadí rockových festivalů

Je vážně zajímavé, kolik hudebních festivalů se každé léto koná ve východních Čechách. Kraj mezi svahy Krkonoš, labyrinty skalních měst a rovinami kolem Labe nikdy neoplýval závratně velkým množstvím úspěšných rockových kapel, co se ale týká festivalů, je to přesně naopak. Odehrává se tady snad vše důležité – na letišti v Hradci Králové červencový monstrpodnik Rock For People, v půvabném Červeném Kostelci letos již podesáté Czech Death Fest, v pevnostním Josefově v srpnu jeden z největších metalových festivalů Brutal Assault, no a na okraji krkonošského Trutnova hned dva legendární festivaly – Trutnov (Trutnoff) Open Air a Obscene Extreme. Všechny tyhle akce v podstatě pár kilometrů od sebe, kdybychom putovali od jedné ke druhé, byla by průměrná vzdálenost mezi nimi tak dvacet kilometrů. Když k tomu připočteme, že východní Čechy jsou nadprůměrně zajímavé i co se týče památek a přírody, takže se na fesťáku dá nejen oddávat muzice, ale také něco zajímavého vidět, říká si tenhle kout naší země hned o několik „Okovaných turistik“. No a protože poslední zmiňovaný Obscene Extreme Fest začíná vlastně už za pár dnů, vydáme se dnes do Trutnova.



Kultovní areál


Nevím, jestli je potřeba nějak blíže představovat trutnovský areál Na Bojišti, protože ho snad každý fanoušek kytarové hudby už někdy navštívil, pár základních dat z jeho životopisu ale asi na škodu nebude. Prostor vznikl někdy na konci padesátých let jako přírodní divadlo a kluziště, později byl přestavěn na letní kino. Nikdo ze socialistických Trutnovanů tehdy ale netušil, že tady na začátku devadesátých let propukne alternativní a o pár let později i grind/deathová revoluce. Stalo se to skutečností, když v roce 1990 na Bojišti zakotvil „východočeský Woodstock“ alias Trutnov Open Air Festival, který se formoval ještě za předchozího režimu, přičemž ho v roce 1987 „památně“ rozehnala státní bezpečnost. Počínaje zmíněným rokem 1990 ale najednou bylo vše možné a v Trutnově se začala rodit tradice alternativního festivalu, který se postupně vyvinul na kultovní podnik, zřejmě jediný svého druhu nejen u nás. Jeho popularita a návštěvnost strmě stoupla v půlce devadesátých let, když v roce 1995 najednou místo očekávaných 5000 návštěvníků přijelo přes 17 000 lidí a z původně spíš domácké akce se stal první skutečně velký hudební festival v Čechách. Na vlastní kůži jsem tehdy zažil totálně přeplněný areál, kde se v podstatě nedalo pohnout, na šílené fronty u vchodu, ale i třeba na triumfální vystoupení Ivana Mládka, který naprosto šokovaný čuměl, jak mu aplauduje skoro dvacet tisíc lidí. Jojo, vzpomínky. Trutnovský Open Air je každopádně pojem a doufejme, že překoná problémy z posledních let a pojede dál.



O Obscene Extreme Festu, který se koná od roku 1999, platí ještě více superlativů, s klidným svědomím se dá říct, že jde o globálně nejznámější festivalovou akci u nás, jejíž brány překračují fanoušci hudby vážně snad z celého světa. Komu by se o tomhle před dvaceti-třiceti lety třeba jen zazdálo? Každopádně je areál Na Bojišti díky těmto dvěma fesťákům jedním z vůbec nejznámějších hudebních prostranství u nás. Proč se to tady ale vlastně jmenuje Bojiště?


Z „Bojiště“ na „bojiště“


Protože se tu odehrála bitva. A dost významná bitva. Když v roce 1866 vztahy dvou sousedních států, Pruska a Rakouska, klesly pod bod mrazu a mezi oběma zeměmi propukla válka, začaly se na sklonku června masy pruské armády valit ze severu na území Rakouského císařství. Využily k tomu průsmyky v pohraničních horách, mimo jiné i tady v Krkonoších. Prusové se přiblížili k Trutnovu, dříve než oni se tam ale dostaly rakouské jednotky. Početně byly výrazně slabší, čekaly ale na posily a navíc měly výhodu v pozici na třech vršcích nad městem. 27. června 1866 se strhla krvavá řež, která zuřila po celý den a vyžádala si několik tisíc zajatých, raněných nebo padlých vojáků. Všechny události bitvy nemá cenu vyjmenovávat, důležité je, že rakouští vojáci zvítězili a zahnali Prusy zpět za hranice, bohužel to ale byl jejich jediný úspěch a rozhodující bitva války 3. července u Hradce Králové byla naopak rakouským fiaskem. A proč o tom celém hovoříme? Protože dnešní Bojiště je právě tím místem, kde se bitva u Trutnova odehrávala.



Když pak válka skončila, začali veteráni a pozůstalí padlým vojákům stavět pomníčky. Tedy lépe řečeno pořádné pomníky – prusko-rakouská válka 1866 je specifická tím, že na její připomínku bylo v místech střetů vybudováno obrovské množství pietních míst, většinou umělecky velmi propracovaných pomníků, které jsou i dnes perfektně udržovány. Přesně takhle je to i v Trutnově a navíc jen pár stovek metrů od festivalového areálu, takže v mezičase mezi kapelami nebo na procházce do města není problém tohle historické místo prozkoumat.


Labyrintem pomníků


Hned nad festivalovým městečkem se zdvihá kopec Šibeník (kdysi tu bývalo popraviště) a na něm velkolepý pomník generála Gablenze, velitele rakouského vojska, který si tady, v místě, kde zvítězil, přál být i pohřben. Neobvyklý pomník je vlastně i rozhlednou – z vršku se dá prý obhlédnout bývalé bojiště, město Trutnov i nedaleké Krkonoše. I když je ale zavřeno, je od pomníku pěkný výhled směrem na město a k horám.



Druhý ze tří kopců, kde se v červnu 1866 odehrávala bitva, je sousední Janský vrch. Z Šibeníku tam pohodovou chůzí dojdete za plus mínus čtvrt hodiny a najdete tam dalších snad dvacet pomníčků (jde vlastně o vojenský hřbitov). Nejdůležitějším místem na Janském vrchu je ale určitě kaple, kde se během bitvy uvnitř i venku odehrávala nejprudší řež, což prý dodnes na fasádě připomínají otisky po zásazích střelivem. Je-li nějaké výročí, scházejí se tady milovníci vojenské historie v dobových uniformách a dá se podívat i do kaple.


Celý areál až dolů do města vlastně můžete projít po naučné stezce dlouhé asi tři kilometry nebo vyrazit na rozšířenou cyklotrasu dlouhou jedenáct kilometrů. V rámci festivalu ale asi zvolíte přece jen kratší procházku, takže by dobrým tipem mohl být také park při Lesnické ulici dole pod kopcem, kam se dá seběhnout od Janské kaple i z Šibeníku. Narazíte tady na symbol města a vlastně i na starého známého – už u Brněnského draka jsme si říkali o jeho trutnovském „bráškovi“, kterého má krkonošské město ve znaku, který se ovšem dnes také plazí po trutnovské radnici a najdeme jej i uprostřed kašny tady v parku. Jako místo k odpočinku je to tu ideální a vlastně může být trutnovský drak mezi všemi těmi festivalovými death/grind zvěrstvy celkem prima parťák, co říkáte?



04.07.2018Diskuse (2)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

DarthArt
04.07.2018 15:43

Moc děkuju, příští zastávka... ale nebudu prozrazovat :)

 

Imothep
04.07.2018 14:43

Krásný článek, opět plný zajímavých informací, které jsem neznal. Tesim se na pokračování ;)