Last Hardrock Outsider

VIDEO REACTOR - Desetileté bilancování s hudbou čaroděje Mikaela Akerfeldta (4.)

Asi uznáte, že deset let je z pohledu hudebníka poměrně dlouhá doba pro udržení se na nejvyšším možném kvalitativním levelu v rámci svého žánru. Zvlášť když zmíněný interpret neskládá dle nějakých předem narýsovaných předloh a jeho skladby nejsou kompromisem mezi komerčními zájmy a tím, co skutečně chce hrát. Švédské OPETH jsem reflektoval zhruba od počátku tohoto století a měl k nim vždy vcelku pozitivní, i když nikterak nadšenecký přístup. Všechno se však diametrálně změnilo v průběhu právě končící desetiletky, kdy kapela přehodila výhybku a jala se skládat songy, v nichž dala přednost čistým vokálům, zvuku hammondů a celkově sedmdesátkovému pojetí art-rockové hudby. Rázem šly jejich songy zcela stranou od dřívějších, ďábelsky vygradovaných poryvů progresivního death-metalu. A protože se kapela v posledních deseti letech stala nakonec mou zcela nejoblíbenější hudební institucí, rozhodl jsem se zrekapitulovat celou řadu stěžejních momentů z této etapy jejich existence prostřednictvím videí a krátkých komentů. To vše pár dní před zveřejněním recenze na jejich novinkovou desku.


OPETH – Burden (2009 - live on Swedish TV4)



https://www.youtube.com/watch?v=ZpcFBHcYFVo


Vystoupení OPETH ve švédské televizi krátce po vydání jejich devátého alba Watershed považuji v současnosti za vcelku udivující kousek, zvlášť když vím, že by podobně zaměřené kapely u nás měly daleko spíše existenční potíže, než aby jim někdo kdy umožnil vstup do podobně dominantního celostátního média. Holt liberální a svobodomyslná Skandinávie.




OPETH – Harlequin Forest (Live At Royal Albert Hall)



https://www.youtube.com/watch?v=0HRett4kOpM


Vynikající koncertní záznam z roku 2009, z turné k albu Watershed. Londýnskou zastávku v chrámu Royal Albert Hall považuji za naprosto mistrovský záznam jejich vystoupení. Švédové zde na prvním obrazovém disku přehrají celý opus Blackwater Park z roku 2001 a na druhém v podstatě rekapitulují vlastní dráhu s tím, že každé z jejich alb je zastoupeno jednou skladbou, vlastně lze o koncertu říct, že se už tehdy dominantní kapela loučí se svým starším pojetím progresivního metalu, s hrubým deathovým vokálem, tvrdšími riffy a podobnými záležitostmi. Jak již víme, záhy se však před nimi otevřelo nové hájemství plné čarokrásných art-rockových zahrad a divotvorné atmosféry.



OPETH – The Devil´s Orchard (album Heritage)



https://www.youtube.com/watch?v=G1pi7Dn87mY


Heritage je albem, které započalo právě onu aktuální kapitolu. Obrat k sedmdesátkovému zvuku, hammondům, jemnějším kytarovým aranžím a rovněž k čistšímu hlasovému projevu, z počátku opravdu nepobíral každý. Album je i nadále chápáno jako asi to úplně nejméně přístupné z jejich posledních čtyř kolekcí a zejména v době vydání mu bylo třeba dát o něco více času na vstřebání. Každopádně OPETH postupem let dali najevo, že si za svou novou cestou stojí, a to zejména potvrdili skladbově hotovějšími alby následujícími. Tohle je jeden ze stěžejních kousků zmíněné desky z roku 2011, song občasně zazní i na koncertech.




OPETH – Slither (album Heritage)



https://www.youtube.com/watch?v=Qx1Pqpn75xk


Možná nejhitovější a nejrockovější vypalovačka z Heritage, skladba, která svou podstatou vzbuzuje vzpomínky na zlatý hardrockový věk poloviny sedmdesátých let a v tomto jejím případě zejména na zvuk Blackmoreových RAINBOW.



OPETH – Cusp Of Eternity (album Pale Communion)



https://www.youtube.com/watch?v=JHq9yMXw3iA


Z mého pohledu je album Pale Communion z roku 2014 nejenom nejlepším albem nové kapitoly příběhu OPETH, ale zřejmě i jejich nejlepší řadovkou vůbec. Dokonalý song-writing, láska ke klasikám z hardrockových sedmdesátek, zde přetavená v cosi vlastního a osobitého, a rovněž obnovená spolupráce se Stevenem Wilsonem. Vše korunuje i parádní zvuková stránka, která v dnešní době již není samozřejmostí a to i u mnohem zprofanovanějších a populárnějších jmen metalové scény. „Cusp Of Eternity“ je největší hitovkou současných OPETH, skladba, která v této desetiletce asi nejvíc naplňuje jejich aktuální směr.




OPETH – Faith On Others (album Pale Communion)



https://www.youtube.com/watch?v=wFSRCZN843c


Jestli nějakou skladbu Steven Wilson Mikaelu Akefeldtovi závidí, pak je to údajně „Faith On Others“. Schválně si zkuste představit, jak by se zmíněný song hodil k tvorbě tohoto britského umělce. Já myslím, že by to mohlo docela jít.




OPETH – Era (album Sorceress)



https://www.youtube.com/watch?v=98wXIjkO4i0


Z mého pohledu se nakonec velice povedla i řadovka Sorceress, které je někdy vyčítána ona přímočarost a menší hra s prog-rockovými postupy. Z mého pohledu jde o další krok k dokonalému song-writingu a dospělejší produkci. Skladba „Era“ patří k asi nejumělečtěji vyznívajícím kouskům, má v sobě hloubku i vášeň, zkrátka všechno potřebné pro to, aby OPETH udrželi svou vysoko nastavenou laťku v parametrech hodných opravdových mistrů.




OPETH – Will Of A Wisp (album Sorceress)



https://www.youtube.com/watch?v=Kfpnwk-DXrA


Tento folkově laděný akustický song z mého pohledu nemá chybu a potvrzuje, že síla hudby není ve složitostech, ale naopak v lehkosti a přirozenosti provedení. Někdy ty nejlepší věci stojí na úplně jednoduchých motivech. Jedna z nejlepších skladeb alba Sorceress (2016). Čistá nádhera.




OPETH – Ghost Of Perdition (Garden Of Titans: Live At Red Rocks)



https://www.youtube.com/watch?v=BAlDEcQMLio


Fenomenální koncert odehráli OPETH k podpoře desky Sorceress v americkém státě Colorado, jen zhruba deset kilometrů od hranice města Denver, kde leží památný amfiteátr  Red Rocks. Vystoupení vyšlo minulý rok v mnoha formátech, ať už zvukových nebo obrazových, a dostalo název „Garden Of Titans“. Doporučuji.



OPETH – Heart In Hand (album In Cauda Venenum)



https://www.youtube.com/watch?v=yAh7XQ0whvg


S předstihem několika měsíců vypuštěná první vlaštovka z nového alba „In Cauda Venenum“. Skladba, prostřednictvím které OPETH jednoznačně potvrzují svůj současný směr jdoucí naproti určité scéničnosti, nadpřirozené auře a jemnější práci s širším spektrem zvuků. Deska byla nazpívána ve dvou jazykových verzích a sice ve švédštině a angličtině, a přestože je kapelou mateřština prezentovaná jako hlavní lyrická verze tohoto alba, postupem těch několika týdnů od vydání jsem sám usoudil, že se mě optimálněji jeví poslech anglicky otextovaných songů.




OPETH – Mikael answers fan questions



https://www.youtube.com/watch?v=Oj5IrsHzeno


Velmi zajímavé video, kde Mikael Akerfeldt zodpověděl otázku jeho fanoušků a novinářů týkající se jeho muzikantského a zejména pěveckého vývoje. Proč už nikdy nepoužije hrubý vokál a už nikdy nebude skládat songy spřízněné s deathmetalovým zvukem. Osvětluje zde své pohnutky doprovázející vývoj jeho vlastní tvorby a své názory na rockovou hudbu jako takovou, včetně změn týkajících se právě tvorby OPETH.




Tři coverové bonusy:




OPETH - Remember Tomorrow (original IRON MAIDEN)



https://www.youtube.com/watch?v=E4KPTc7uKOc


První ze tří zde umístěných předělávek patří do repertoáru ranných IRON MAIDEN. Akerfeldt je velkým příznivcem této britské legendy. Skladba v originále vyšla v roce 1980 na jejich bezejmenné debutové desce a byla tudíž nazpívána ještě Paulem DiAnnem, Mikael Akerfeldt se velice rád hlásí k odkazu starých dobrých IRON MAIDEN a písničku vystřihl naprosto parádně.



OPETH – Soldier Of Fortune (original DEEP PURPLE)



https://www.youtube.com/watch?v=y2a6LyIYYok


Baladická klasika DEEP PURPLE z poloviny sedmdesátých let v podání švédských OPETH. Kapela se opravdu dokázala vyvarovat lacinosti a dalších výraznějších závad a to si myslím, že se, prostřednictvím nelehce napodobitelných Coverdaleových vokálních partů, pouštěl Akerfeldt docela na tenký led. Nejenom že svůj těžký úkol zvládl, ale dosáhl zde dokonce výsledku, který hodnotím na výbornou.



OPETH - Would? (original ALICE IN CHAINS)



https://www.youtube.com/watch?v=TefH4QuCVqA


A jak se říká - nejlepší na konec. Opravdu jste věděli, že OPETH před lety předělali jednu z úplně nejpozoruhodnějších skladeb nejen od ALICE IN CHAINS, ale celé grungeové horečky ranných devadesátých let vůbec? Poslech Seattlu v podání OPETH pro mne značí prakticky stejně silný zážitek, neboť švédská kapela prokázala svůj cit pro práci s aranžemi i potřebnou náladou. Velmi vkusné a civilní pojetí se vlastně k této hudbě hodí, jsem rád, že byly zachovány atributy rockového originálu, protože jakýkoliv metalový tlak by song dokázal neuvěřitelně zazdít.




13.10.2019Diskuse (4)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Trey
15.10.2019 16:25

Však nabudil, po produkci BWP (a vyzkoušení si vokalů v refrénu Bleak) se u Porcupine Tree postupně začalo objevovat čím dál víc metalových prvků, jenom to pak přestalo Wilsona bavit a Mikaela následně taky.

 

Pekárek
13.10.2019 23:08

Tuším, že se tak dle některých názorů mělo stát na In Absentia od Porcupine T.

 

Stray
13.10.2019 22:26

Naživo jsou OPETH naprosto super. Viděl jsem je asi třikrát, z toho dvakrát na Brutalu a jednou samostatně v Praze v Roxy na podzim 2014. Ano, s Wilsonem maj hodně společného, je zajímavé, že Wilsona můžu jen v určité poloze, která se asi nejvíc blíží té jeho poslední řadovce, kdežto Mikaela vlastně můžu na čemkoliv od roku 1999. Styl na Pale Communion a Sorceress považuji za ideální a jsem rád, že zanevřel na growl hlas. Možná by neškodilo, kdyby Mikael nějak ovlivnil/ nabudil Wilsonovu tvorbu k větší bouřlivosti, stejně tak jako se to dělo v opačném sledu, tedy že se Wilsonovým vlivem Akerfeldt zklidnil.

 

spajk
13.10.2019 19:57

Super. Zrovna jsem si říkal, že bych mrknul na nějaký jejich koncert. Jestli jim to taky hraje naživo tak pěkně jako z desek.
Mně se hodně líbí a mám ve sbírce komorní projekt STORM CORROSION (2011), kde spojil svoje síly ze Stevenem Wilsonem. Možná že tady se v Mikaelovi zažehla touha dělat jiné desky. Každopádně mají s Wilsonem hodně společného, což je slyšet i na nové desce.