OKOVANÁ TURISTIKA - Když Mistrova inspirace nachází se v Nové Pace: Suchardův dům a mediální kresby

Víte co je nejlepší na psaní pro Crazy Diamond? Že si člověk neustále rozšiřuje obzory a cvičí schopnosti. Ono to totiž není tak, že napsat článek znamená sednout si k počítači, něco zbůhdarma naflákat do wordu a za dvacet minut je hotovo – je to naopak dost tvrdá a zodpovědná práce. Aby člověk mohl stvořit smysluplný text, musí mít sakra načteno a naposloucháno – před psaním recenze na novinkové album to třeba chce aspoň v rychlosti projet předchozí nahrávky dané kapely a samotnou desku poslouchat tak dlouho, až člověku úplně vleze do uší. Před článkem o nějakém archivním albu je navíc nutno prolézt stohy různých fanzinů a časáků a tahat z nich informace dávno zapadlé prachem. No a chcete-li dělat povídání, kde budete kombinovat muziku s turistikou, musíte ta místa mít i osobně nachozená a nafocená. Ona to ve všech těch případech samozřejmě není žádná oběť – spíš možnost vrátit se ke staré hudbě nebo vyrazit někam na výlet. Jako třeba minulý týden – v neděli ráno jsem odevzdal text o Rock For People a Hradci Králové, kde se objevuje jméno Stanislav Sucharda a v souvislosti s ním skladba „Suchardův dům (v Nové Pace)“ ze slavného alba „Jilemnický okultista“ – a o tři hodiny později už jsem stál osobně před „Sucharďákem“ a sbíral materiály pro tenhle článek. Prohlídka muzea, degustace novopackého piva, spousta nových zážitků – a to všechno díky Crazy Diamond. :-)

Suchardův dům v Nové Pace

Zřejmě každého fanouška MASTER´S HAMMER už asi napadla otázka, proč metalová kapela, stylizující se do mystiky a okultismu, nahrála skladbu o jakémsi baráku v malém provinčním městě, kde je dneska muzeum. Odpověď je prostá – autor skladby Franta Štorm je jak známo výtvarník a právě Nová Paka byla dlouhou dobu neuvěřitelnou líhní různých umělců, především sochařů a malířů. Většina z nich navíc patřila do slavného rodu Suchardů – nejstarší Sucharda se kumštu začal věnovat už někdy na sklonku 18. století, největší tvůrčí výbuch ale famílie prodělala zhruba o sto let později – tehdy začalo tvořit hned několik sourozenců Suchardů. Nejznámější z nich je určitě Stanislav Sucharda, veleslavný sochař a medailér, který stojí za obřím pomníkem Františka Palackého v Praze, jeho sochařská díla najdeme na budově pražského hlavního nádraží, v Národním divadle i Národním muzeu, věnoval se i nám blízkým tématům prastarých dějin, balad a pověstí. Jeho bratr Vojtěch Sucharda je pak známý třeba díky práci na dostavbě chrámu svatého Víta nebo jako autor současných figur apoštolů na Staroměstském orloji. Výtvarnicí byla i jejich sestra a snad všechno další příbuzenstvo.

Kousek od náměstí v Nové Pace měli Suchardové ateliér a v letech 1895-96 vedle něj vyrostl i velký dům. Umělci si oba objekty upravili po svém – fasády vyzdobili sgrafity a různými vtipnými texty, které domy pokrývají ze všech stran jako balicí papír. Jde o různá lidová moudra cílící na dobré lidské vlastnosti a vlastenectví, jako příklad můžeme uvést motta „Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás zbyla!“ nebo „Nade všechno bohatství, nade všechny statky, nám vždy budiž nejdražší mluva rodné matky!“ Tenhle zvláštní dům asi hodně zaujal Frantu Štorma, protože právě z hesel na fasádě sestavil text skladby „Suchardův dům (v Nové Pace)“. Obyvatelé města tehdy před sto lety asi museli zírat s otevřenou pusou, co jim to roste kousek od náměstí, a na jejich námitky, že něco takového patří spíš do Prahy nebo do Paříže, Suchardové vtipně odpověděli dalším nápisem na fasádě: „Komu se nelíbí stavení za peníze mé, ať si vystaví jiné, za peníze své!“ I tenhle „bonmot“ pak najdeme na „Jilemnickém okultistovi“.

Mediální kresby

Nadpis této kapitolky by vám opět mohl něco připomenout ... jasně, jde o název další skladby MASTER´S HAMMER, tentokrát skvělé závěrečné instrumentálky na demoverzi „Okultisty“ z února 1992. A proč ji spojujeme se Suchardovým domem? Protože v něm sídlí novopacké muzeum, které má stálou expozici spiritismu a mediálních kreseb. Nenajdeme ji přímo v „Sucharďáku“, nýbrž v novější budově hned přes ulici a jde o soubor obrázků, které měly vzniknout pod rukama „médií“ ve stavu tranzu. Opravdu zajímavé – už někdy na začátku 20. století místní spiritisté tvořili abstraktní obrazy zachycující fantaskní světy, tvary a motivy, o kterých jejich autoři ve své době nemohli mít ani ponětí. Prý to byli lidé, kteří ve stavu plného vědomí vůbec neměli výtvarné nadání a v době, kdy tvořili, jejich ruce měly vést bytosti dlící mimo tento prostor a čas.

Že je tahle zvláštní expozice instalována právě v Nové Pace, samozřejmě není náhoda. Právě tady v Podkrkonoší se totiž někdy na přelomu 19. a 20. století mimořádně rozbujela vlna spiritismu. Tenhle nábožensko-filozofický směr, založený na víře v posmrtný život, střídání životních cyklů (reinkarnací) a komunikaci s „druhou stranou“, byl v prvních desetiletích 20. století v severních Čechách mimořádně populární, až tak, že zde mohlo fungovat celé spiritistické nakladatelství a vydávat řadu knížek nebo dokonce časopis „Posel záhrobní“. Za vydavatelstvím stál popularizátor spiritismu Karel Sezemský, různé jeho tiskoviny najdeme také v novopackém muzeu, kde mají předmětů na toto téma pěknou sbírku. Mimochodem, na oněch vystavených mediálních kresbách najdete spoustu různých fantastických stvoření, která mi připomínají potvory ze Štormových kreseb, například z obalu desky „Formulae“. Takže je možné, že Franta čerpal inspiraci i tady v Nové Pace.

Malé město, velké osobnosti

Těch rodáků, kteří měli co dělat s uměním, je v Pace ještě mnohem víc. Třeba Bohumil Kafka, který je mimo jiné autorem obří jezdecké sochy Jana Žižky na pražském Vítkově, se narodil hned naproti Suchardovic ateliéru. O kousek dál svět poprvé spatřil pro změnu Jan Machytka, další výrazný umělec, který ale zemřel ve 43 letech, když předtím bojoval s psychickým onemocněním. A do třetice – z Paky pocházel i Josef Tulka, kterého známe ze stavby Národního divadla. Na malé městečko ztracené mezi kopci skutečně požehnaná soupiska umělců...

Ve městě toho ale samozřejmě lze najít ještě spoustu jiného – ze všech atraktivit bych nabídl krásnou budovu spořitelny na náměstí, klášterní kostel se zastřešeným přístupovým schodištěm nebo třeba pomník obětem první světové války v městském parku, kde je vyobrazen padlý legionář tak realisticky, až mrazí. Úplnou raritou tady v Podkrkonoší pak je dřevěný karpatský kostelíček, který byl do Paky přivezen odkudsi z Podkarpatské Rusi. A na závěr pozdrav z říše gastronomie – ve městě funguje pivovar, který vaří dobrý pěnivý mok. Odpočinek nad půllitrem po procházce říší okultistů a výtvarníků určitě bodne! 

24.07.2018	Diskuse (7)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz