Když před šesti lety Trent Reznor světu sdělil, že svou novou hudbu už nebude distribuovat v podobě fyzických nosičů prostřednictvím hudebního vydavatelství, ale výhradně v datové podobě přes internet, musím se přiznat, že mne tenkrát opravdu nenadchnul. Osobně jsem tyto moderní vymoženosti nikdy nepřijal za své, takže by mne s podobným sdělením nasral snad každý muzikant, na jehož novou hudbu se těším. Tehdy byla poslední deskou NINE INCH NAILS velmi podařená „Year Zero“, kterou si kapela trochu napravila reputaci po nepří Více

DARK TRANQUILLITY jsou pro mne příkladem velmi pilné kapely, na kterou se však postupem doby neprávem zapomíná. Navzdory upadajícímu zájmu metalových médií se nacházejí i po dvaceti letech ve výtečném rozpoložení a svým fans pravidelně servírují kvalitní alba. Ačkoliv styl, se kterým vešli kdysi ve známost, již dávno neplatí za něco nového a senzačního. Pořád si zkrátka udržují vysokou kvalitu a jejich nová (méně sledovaná) alba si vůbec nic nezadají s těmi starými, kdy na ně byla, díky boomu göthenburgské metalové školy z poloviny Více

Zrodu šestého alba amerických rockerů KINGS OF LEON předcházelo naprosté přehřátí a zkrat hudebního mechanismu, který více než dekádu sklízel nemalé celosvětové ovace. Díky tři roky starému, předčasnému odchodu z dallaského pódia a následnému zrušení zbytku koncertní šňůry, se dokonce vznášel otazník nad budoucností této rodinné formace. Trojice bratrů Followillů a jejich bratranec Matthew Followill však našla ztracený elán a tak mohla úspěšná sága minulý rok napsat další epizodu nesoucí název „Mechanical Bull“. Pánové si především ujasnili své mimohu Více

Skandinávci, konkrétně tedy zejména sebevědomím překypující Švédové, měli vždy patent nejen na metalovou tvorbu, ale rovněž i na kvalitní porci řízného garážového rock´n´rollu, který se zde ujal již v průběhu žánrově různorodých devadesátých let. S touto poměrně mladou dirty rockovou kapelou, která si zvolila vcelku přímočarý (ne však vůbec špatný) název SISTER, a která vyznává mně dosti povědomou hudební řeč, si však stále nejsem úplně jistý. Hlavně tedy s tím, zdali se dočkáme v průběhu jejich budoucí hudební pouti něčeho nadp Více

Floridská power metalová stálice ICED EARTH zřejmě po desetiletém období tápání chytila druhý dech. Sice mají tito siláci stále daleko do formy svých nejlepších řadovek z devadesátých let, ale pořád mi nový materiál přijde o něco lepší než ten, kterým se kapela vykazovala nedávno, kupříkladu v době, kdy se do jejich řad koncem minulé dekády vrátil  pln nadějí jejich staronový zpěvák Matt Barlow. Dnes už víme, jak to všechno dopadlo. Pár let už je všechno úplně jinak. Je však dobré vědět, že to co u Schafferovských přetrvalo je zápal po dalš Více

Belgičtí DAGGERS jsou jako zástupci surového metalového undergroundu v této době patrně ve svém živlu. Hranice mezi „koníčkáři“ a těmi viditelnějšími, kteří nesou na trh skutečnou kvalitu, podchycenou oficiálním hudebním průmyslem, se jaksi v posledních letech čím dál více stíraj. Ne však  na tomto místě, u mého psacího stolu. Jejich hudba stojí kdesi na blátivé hranici mezi neurvalým evropským hardcorem (s trochou nadsázky lze říci, že jsou jedněmi z potencionálních následovníků REFUSED, i když spíše jen členy jedné z větví, která vyrašila z jejich Více

Kanada je určitě jednou z nejzajímavějších destinací na mapě světové hudební scény. Místní klima značně podněcuje muzikantskou osvícenost a kapel se svérázným rukopisem se v zemi javorového listu rodí skutečně dostatek. Tímto nechci říci, že všechno na co kanadský muzikant sáhne skončí neslýchanou senzací, ale na druhou stranu mám problém vzpomenout si na jednu vyloženě průšvihovou výjimku(pokud tedy nepočítám Justina Biebera), která by potvrdila ono výše vyslovené pravidlo. Na konci loňského roku vyrukovali se svojí čtvrtou řadovkou i progresivní metal Více

Dokud mi na mozku sedí prapodivný černý brouk a zájem o podobný druh metalové hudby stále trvá, nevidím důvod v nastoleném nepokračovat a učinit ve vší přirozenosti z právě uplynulého týdne na těchto stránkách jakýsi „Týden black metalu“. Dvojice Jihoameričanů sídlících již patnáct let na západě Spojených států, konkrétně tedy v Seattlu, vydala na podzim již svou šestou řadovku. Jejich poměrně tradiční severský black metal prezentovaný na novince „Obscure Verses For The Multiverse“ má všechny předpoklady zaujmout příznivce tohoto žánru a zařadi Více

Vlastně musím přiznat, že si zrovna teď vyloženě užívám svoje black metalu hodně nakloněné období. Díky čemuž by se dalo doplnit, že jsem v sobě znovu probudil nemalý zájem a nadšení pro metalovou hudbu obecně. Nemyslím takové to setrvalé nadšení posledních let, ale nadšení ještě o něco větší. Snad jen pětiletka z přelomu osmdesátých a devadesátých let (1988-1993), kdy jsem se o metalovou hudbu začal zajímat, zůstane v tomto ohledu navždy nepřekonána. Jak jinak to tedy nazvat, když už si člověk (tímto dříve nezasažený) zpětně shání alba tř Více

V souvislosti s projekty jako ADRENALINE MOB sám velmi nerad užívám přívlastku „supergroup“, byť je jasné, že kapelu tvoří několik muzikantů, kteří se již v minulosti na scéně objevili a sice v řadách poměrně úspěšných kapel. Album „Men Of Honour“ je teprve druhou řadovkou tohoto projektu, jinak vedeného především vokalistou prog-metalových SYMPHONY X Russellem Allenem. Jejich hudba je však od jeho hlavního působiště velmi vzdálena. Nečekejte žádné kytarové kejkle ani hradby kláves, nečekejte nic co by budilo dojem podobně umělecky vystavěné Více