Last Hardrock Outsider

MORGOTH - Ungod

Po devatenácti letech od posledního řadového alba „Feel Sorry For The Fanatic“ se v těchto dnech hlásí o slovo tito němečtí veteráni, kteří před čtvrtstoletím vstoupili na scénu jako mladí věrozvěstové old schoolového death metalu, aby krátce na to neodhadli situaci a začali experimentovat s prvky vycházejícími z industrialu, případně z metalové alternativy, MORGOTH. Kapela, jejíž odchod ze scény byl tehdy způsobem zmíněnými proměnami vlastní tvorby a dle mého byl i předčasný, nicméně stalo se, přičemž k návratu na scénu došlo až v roce 2011, zhruba čtrnáct let poté. Návrat proběhl u příležitosti koncertního připomenutí dvacátého výročí jejich slavné deathové etapy, která byla zakončena jejich zřejmě nejúspěšnější deskou „Cursed“, nicméně oslavenci se na evropských pódiích jaksi zabydleli a nakonec z toho bylo několikaleté koncertování všude možně. Vrcholem těchto štací bylo zjevně tažení v předprogramu britských BOLT THROWER vloni na podzim. Když mělo dojít konečně na nahrávání albového následovníka, všechny fanoušky zmrazila zpráva o vyhazovu zpěváka Marca Greweho na konci roku 2014. MORGOTH sice okolnosti jeho nuceného vypakování nikde nespecifikovali, ale každý zasvěcený dobře věděl, že náhrada se bude hledat těžko, zvlášť když Marcův hlas patřil v oboru k nejcharismatičtějším. Náhradou se nakonec stal Karsten Jäger, hrubiánský growler od DISBELIEF, a nutno podotknout, že se své úlohy zhostil naprosto perfektně a dalo by se říci, že Marca hlasově nakonec plně nahradil, byť k tomu bylo zapotřebí neudělat nic menšího, než se doslova vtělit do způsobu vokální prezentace svého předchůdce. Karsten tedy udělal vše pro to, aby si německá deathmetalová legenda zachovala jednotný ráz se svou starší tvorbou. Comebackové album bylo tedy velmi očekáváno.



Po poslechu novinky „Ungod“ mám z nových skladeb podobný pocit, jaký jsem měl z materiálu, kterým se na podzim přihlásili navrátivší floridští smrťáci z OBITUARY. Skladby jsou oproti dávné deathmetalové minulosti jednoduší ve svých strukturách, přímočaré a nepříliš nabubřelé, spíše se zde pracuje s bigbítovějším rázem tvrdé metalové hudby, než aby se kapela snažila o nějaké epické či jinak nadpřirozené uchopení díla. „Ungod“ je vlastně takovou pomyslnou spojnicí mezi deathmetalovou polohou slavného alba „Cursed“ a jeho experimentálně laděným, drsně thrashovitým, následovníkem „Odium“. Novinka se však překvapivě kloní spíše na stranu druhého díla. Skladby působí pročištěněji, než tomu bylo za starých časů a to ať už se jedná o masivnost vyznění, způsob odbubnování nebo pokud jde o změny v rámci struktury skladeb. Stejně jako tomu bylo u OBITUARY, mám pocit, že se novinka u fanoušků uchytí, byť osobně v žádném případě nezastávám názor, že se starým věcem vyrovnává. Z mého pohledu novým skladbám cosi osobitějšího schází, byť jsou schopné dostat se rychle pod kůži. Mají totiž ráz spíše takových strohých čtyřminutových vypalovaček, než rozvážných a atmosférou záhrobí nasáklých čísel. Kytarový tandem Sebastian Swart a Harald Busse však drží taktovku kapely pevně v rukách, oba jsou jako vždy perfektní v řezavých riffech i v sólových pasážích, skladbám nechybí patřičný odpich, což se právě s tlučounem Marcem Reignem za zády tak nějak samozřejmě očekává. Karsten Jäger nasazuje doslova zabijácký chraplák, kterým se trefil do projevu svého předchůdce (i když mezi fanoušky zaznívají přirovnání jako Martin Van Drunen) právě z období někde mezi „Cursed“ a „Odium“. Myslím, že hodně lidí bude spokojeno, byť je mi jasné, že se muselo na díla z devadesátek této kapele navazovat velmi těžko.


06.04.2015Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz