A mě se to líbí! I když je pravda, že kultovní kapelu z Los Angeles, zvlášť po spojení dvou vůdčích person, může leckdo nařknout z absolutně nulové snahy o nějaký, byť jen sebemenší vývoj. L.A.GUNS jsou jednou z třeskutě zásadních kapel ze Sunset stripu. Parta co definovala kalifornskou scénu druhé poloviny osmdesátých let spolu s GUNS N´ROSES, a tak dnes asi nikdo, prakticky po třiceti letech od zlaté éry, neočekává něco jiného než řízný sleazy rock. Toho je na nové desce požehnaně. Materiál „The Devil You Know“ je již druhým albem po comebacku dvou pil Více

Podobný projekt si tedy nechám líbit. Když se pod zcela novou značkou znovu sejde kytarista George Lynch se svými někdejšími dvěma spoluhráči od DOKKEN, konkrétně památnou rytmickou dvojicí Jeff Pilson (baskytara) a Mick Brown (bicí), a za mikrofon se ještě ke všemu postaví Robert Mason, který se, přes současné působení u WARRANT, v minulosti vykazoval především zajímavou vokální prací pro další Lynchův band LYNCH MOB, jehož byl právě tento zpěvák dvakrát účasten, takže je slyšet z desek „Lynch Mob“ (1992) a „REvolution“ (2003), jedná Více

Razance spojení MISERY INDEX doposud nepodlehla moderním eufemistickým trendům a je až s podivem, že si tento název jistého ekonomického indikátoru ještě nevysloužil vylepšený kabátek z rádoby humanitárnější konfekce. Do reality dnešních dnů se přímo nabízejí novější střihy, třeba Prosperity Aim Barriers nebo Fortune Insufficiency Ratio. Delší slovní spojení (okecávání) v kladnějším gardu holt budí dojem větší sounáležitosti a znepokojující vůně prostě už není ten smrad, co tu býval, že ano? MISERY INDEX jsou také samozřejmě baltimorskou death Více

Další z distančních „foto session“ skupin vzniklých pod křídly Frontiers records. Serafino Perugino profituje z nynějších technických možností stále více, a dává tudíž dohromady jednu lákavou sestavu za druhou. Jakkoliv jsou velká jména jistým příslibem, muzika občas zůstává jaksi ve druhém sledu. Chybí-li tedy aktuální materiál, klidně se o něj u Frontiers postará někdo jako Alessandro Del Vecchio, Magnus Karlsson, Matt Sinner, Eric Mårtensson a další protřelí borci se šuplíky plnými těch správných šablon. Proč ne, občas se na s Více

Počínaje dnem svého založení začala tahle supergroup psát opravdu velký příběh, ačkoliv amerických kapel složených z výtečných muzikantů, majících za sebou mezi svým dvacátým a třicátým rokem života už opravdu hodně zkušeností, v historii této hudby již existovaly spousty a nic opravdu nebylo jisté ani v případě této čtveřice. Název si kapela zvolila podle své oblíbené skladby „Mr.Big“ od britských blues-rockerů z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kapely FREE. Tato píseň se ostatně v repertoáru čtv Více

Post-metal jako žánr má vrchol popularity už bezesporu za sebou. Doba, kdy CULT OF LUNA a ISIS platili za nejoriginálnější kapely na metalové scéně, je skoro patnáct let pryč, nicméně kvalitní žánrové nahrávky stále vycházejí. Konkrétně třeba alba kapel jako MORNE, BELOW THE SUN, KONGH, SUMAC, OBSCURE SPHINX, AMENRA určitě zato stojí (a třeba poslední INTRONAUT byla vyloženě pecka), meziročně jich už ale tolik není. Občas se však nějaké urodí a jedním takovým aktuálním šťavnatým plodem této scény je deska s názvem They Came with Sunlight od Více

Islandští náladotvůrci SÓLSTAFIR si na našem území získávají stále početnější fanouškovskou základnu, čemuž mohou vděčit nejenom dlouholetému působení na evropské scéně, častému koncertování či svému exotickému původu, který se mnohdy i v detailech váže k jejich Ostrovu nekonečné zimy, divoké přírody a gejzírů, ale také nepochybně zvláštnímu, avšak sympatickému stylovému zařazení vlastní hudby, která není zrovna obvyklá. O jejich produkci nelze zas až tak přesně říci, kam nakonec spadá, protože na jejich vystoupení přichází, jak počet Více

„Už jsi slyšel novou desku od kalifornských TESLA…?“ psal mi mailem před časem pravidelný čtenář těchto stránek spajk a k mému překvapení vše pak doplnil dovětkem - „…je to hrozná sračka“. Nějak jsem si to neuměl srovnat v hlavě. Že by tak zkušená, skladatelsky výrazná parta nahrála někdy desku s visačkou „sračka“? Nechtěl jsem tomu věřit a říkal jsem si, pokud je to pravda, tak už je asi možné všechno. Před třiceti lety si taky nikdo nedovedl představit, že by kapely jako METALLICA nebo SLAYER někdy nahrály nic moc desku. Přistupoval Více

Pokud bych měl švédské melodiky IN FLAMES za něco pochválit, nejvíc bych ocenil asi fakt, že nás netrápí dalším návratem do starých dobrých časů. Jsem za to rád. Upřímně, kolik lidí dnes poslouchá klasiky ze studia Fredmann a není to vlastně jedno? V jejich případě už stejně není žádný návrat možný. Dávno hrají pro jinou cílovou skupinu (a to výrazně větší), proto už je ani moc nesleduji. Kdykoliv jsem se ovšem během uplynulých deseti let s jejich hudbou střetl, narazil jsem na neoddiskutovatelnou kvalitu, kterou jim může řada konkuren Více

Sanfranciská rock´n´rollová úderka JETBOY vznikla už v roce 1983. Docela dlouhá doba na to, že celá řada z vás o té kapele nikdy v životě neslyšela. A přitom jejich portfolio není zrovna nezajímavé. V době vlasovité sleazy-rockové horečky osmdesátých let se tito plebejci snažili nestát stranou, ale úplné prosazení se v rámci scény jim zkrátka nevyšlo. Opravdu nic překvapivého, vzhledem k toxické životosprávě některých členů. Co do talentu a originality také zrovna nezářili a tak to s nimi manažeři nahrávacích společnos Více