Last Hardrock Outsider

KANSAS - The Absence Of Presence

Je obdivuhodné, že ani tak služebně „stará“ kapela, jakou KANSAS bezesporu jsou, ještě nepověsila své řemeslo na hřebík a stále přináší nemalému zástupu svých fanoušků další důkaz své nehynoucí životaschopnosti. A přesto, že z oněch původních KANSAS jsou dnes v souboru už jen kytarista Rich Williams a bubeník Phil Ehart, kouzlo a charisma jejich hudby dokáže z reproduktorů pronikat v téměř nezměněné formě už hezkých pár let. Zbytek sestavy tvoří stejní lidé, kteří se s kapelou představili už na jejich minulém „comebacku“, po šestnácti letech studiové pauzy předloženém díle „The Prelude Implicit“. Znovu tedy máme tu možnost pozorovat, přesněji řečeno poslouchat, mimořádný talent zpěváka Ronnie Platta, který tak bravurně nahradil tolik oblíbenou ikonu Steva Walshe, druhou kytaru opět drží člověk s ohromným skladatelským potenciálem Zak Rizvi a basu i housle dlouholetí spolupracovníci Billy Greer, respektive David Ragsdale. Jedna změna se přeci udála a tou je výměna na klávesovém postu, za odejitého Dave Maniona přichází světoběžník Tom Brislin.



Hned úvodní titulní song v délce osmi minut, je krásným příkladem téměř dokonalé aranžérské činnosti dnešních KANSAS. Atributy a přednosti této písně se dají aplikovat na veškerý materiál nové nahrávky. Jednotlivé kompozice jsou vystavěné s velkým přehledem a dostatečnou nápaditostí, aby nenudily. Jejich kmenová stavba je dobře strukturovaná, čímž dokážou obsáhnout všechny poznávací znaky kapely, které posluchač při poslechu jejich muziky potřebuje slyšet. Hodně vepředu hraje David Ragsdale a svými houslovými melodiemi dodává písním na svěžesti a pestrosti. Tom Brislin do kapely výborně zapadl a žádná výrazná změna, či propad kreativity spojený s jeho osobou není na pořadu dne. Frontman Ronnie Platt do diváků nezapomíná znovu pumpovat životaschopnou energii a jeho vokální linky jsou ozdobou nynější tvorby KANSAS. Na důkladné rozpitvávání jednotlivých skladeb je u nového nosiče vždy hodně brzy. Po necelém měsíci přehrávání podobnou činnost nedělám rád, jelikož jakýkoliv odstup má recenzent mizivý a nějaká objektivnost, která je i tak zcela subjektivní, jde úplně stranou. 


Přesto musím krom dokonalého openera zmínit i na poměry KANSAS nezvykle progresivní instrumentální vichřici „Propulsion 1“, která je z Brislinova pera a zůstává značně osvěžujícím prvkem, umístěným uprostřed nahrávky. Nezapomenu ani na velice dojemnou baladu „Memories Down The Line“, ze které smutek a sentiment prostřednictvím odzbrojující klavírní linky a Ronnieho zpěvu patřičně vyvěrá na povrch. Zhruba v půlce písně přijde kaskádovitá melodie, kterou v jedné linii hrají kytara spolu s houslemi a celé to představení působí dokonale plastickým dojmem. Jednou z nejcharismatičtějších položek, znatelně se hlásící k odkazu starých KANSAS, je patřičně uvolněný a přemýšlivý předposlední kus „Never“, jehož sugestivní atmosféra má tendenci chytnout a nepustit. A nakonec ještě jeden z Brislinových příspěvků. Je jím poslední píseň „The Song The River Sang“, kterou klávesista sám nazpíval a která je takovým milým a rozhodně nečekaným zakončením nové desky. Jeho lehkonohá klavírní technika a svěží vokál vtiskly spolu s houslovou linkou písni příjemný romantický nádech, který vám svým charakterem možná připomene osmdesátá léta hvězdných TOTO.


Prostřednictvím „The Absence Of Presence“ vytvořila kapela KANSAS další důstojný milník své dlouholeté kariéry. Možná není tak skladatelsky výrazný jako jeho předchůdce „The Prelude Implicit“, ale co se týče kvalitativního stupně, stojí letošní KANSAS znovu jen těsně pod jeho vrcholkem. A i když se na první pohled může zdát zvláštní, že naprostou většinu nového materiálu skládá Zak Rizvi, který s růstem a vývojem kapely nemá prakticky žádná pojítka, jeho vtělení se do role tahouna pro přípravu nového materiálu je vskutku dech beroucí. Především díky jeho citu pro věc a znalosti dávných poměrů skladatelského rukopisu Livgrenových KANSAS, mohl znovu vzniknout materiál, který bude spjat s minulostí souboru na jedné vyrovnané kompoziční linii. Duch legendy tedy znovu ožívá a ochranná známka drží pevně na svém místě i v roce 2020.


12.08.2020Diskuse (18)Horyna
marekdt@seznam.cz

 

jirka7200
18.08.2020 09:23

Stray:taky nic obsahu CD nevyčítám, poslední dobou tu přibývá stále více různorodějších spolků, i když původně jsem ho měl tak nějak zaškatulkovanej někde mezi MF a MP.

 

Stray
18.08.2020 05:17

Kdyby mě šlo výhradně o návštěvnost, tak tu nikdy nebudu psát články jako třeba profil nějaké glam-metalové kapely, která měla svůj vrchol v roce 1987. Takže, i když mě osobně statistiky a jejich proměny cv průběhu času zajímaj, určitě tomu zájmu nepřizpůsobuju charakter a obsah psané látky.

 

jirka7200
17.08.2020 23:55

Stray : Každý na Zeměkouli má své poslání. Já vložit recenzi a jak a kdo si ji přečte, či kolik komentářů pod ní přibude, nemohu nijak ovlivnit, není to mým úkolem a nijak to nezkoumám. Pokud bych to řešil, tak by se mohlo stát, že bych si začal podvědomně vybírat desky, o kterých tuším, že by zabraly. Takto volím naprosto svobodně.

Nemám Matfyz a mozkovou kapacitu na to, abych ještě řešil denní návštěvnosti webu a kolikrát se tam kdo přihlašuje a podle toho přesouval své pole působnosti. Já osobně nemám problém přispět kamkoliv, pokud bude zájem.

 

Stray
17.08.2020 13:51

Kolik vás tam na PB vůbec přispívá? A kolik zhruba ty článkové příspěvky komentuje? Máte denní návštěvnost asi 900, což je víc než my, ale to asi nejsou ojedinělé vstupy?

 

jirka7200
17.08.2020 13:33

My z PB působíme na stránkách se zastaralým vzhledem, protože nám to tak vlastně vyhovuje, sami jsme zastaralí a zdevastovaní. Na nový režim bychom si těžko zvykali a supermoderní vizuál CD ruku v ruce se zvýšeným pracovním nasazením a naprosto vyššími nároky na tvorbu by pro nás byl zdrcující. Někteří by se možná nechali ukecat do pozice na volné noze, až uhodí podzimní mrazíky.

 

Stray
15.08.2020 11:27

Vždyť je úplně jedno, který web je různorodější apod., důležité je, že to všechny baví, ne?

Jirka7200: A nechce se vám z těch zastarale působících stránek přejít sem víc?

 

Pekárek
14.08.2020 22:02

V dnešní době je třeba ocenit každý web o kytarové muzice, tj. nás i je:). Progboard je v pohodě, je tam hodně zajímavých informací a postřehů od řady fandů a znalců. Je zbytečné se navzájem nějak vymezovat.

 

jirka7200
14.08.2020 20:44

O naprosto vyšší úrovni vzhledu webu, kvalitě článků, redaktorů a diskuzí na úrovni ani v sebemenším nepochybuji. Jen jsem trochu korigoval Hivrisův argument o jednostrannosti Progboardu.

 

J.Rose
14.08.2020 20:28

Tady je to na vyšší úrovni a prakticky všichni zdejší redaktoři (pokud mohu tento termín použít) mají už něco odepsáno. Předpokládám že je to i tím, jak vysoké nároky má Stray na "své" lidi.

Dalším zdejším bonusem jsou diskuze na úrovni, kterých se může účastnit každý.

Psal to někde tuším "DarthArt" a sice že PB je takové hudební CSFD a já souhlasím.

Miluju filmy ale nejsem žádný recenzant, tak mám na CSFD účet a v klídku si tam komentuji a hodnotím filmy, jen tak pro sebe. To samé platí pro PB. Vždy jsem měl potřebu udělat řekněme rozbor alespoň 2 alb od NIN a PB mi v tomto ohledu vyhověl.

Tím že se třeba na CSFD může vyjadřovat de facto každý, tak se tam logicky nachází i spousta pochybných individuí, kteří ani neví o čem píší a že to panečku je občas počtení. To je to riziko které zde na CD nemá místo.

Jsem rád že existují weby kde se můžu i bez potřebného "vzdělání" vyjádřit a něco ze sebe dostat, ale nesrovnával bych nesrovnatelné.

 

Hivris
14.08.2020 19:58

jirka7200: v pohodě, netvrdím, že je nějakej web horší nebo lepší, ale jak vyhovuje mně. Původně jsem psal odpověď na několik odstavců, ale pak mi došlo, že v tý první větě jsem řekl všechno:-). Tady se prostě líp orientuju, recenze mi víc baví a mezi hudbou, která je mi blízká, si vyzobávám ty chuťovky, který neznám a podle chuti se jim pak věnuju nebo nevěnuju dál.
A otázku rozsahu nebo jednostrannosti opravdu subjektivně vnímám jinak:-). Asi na mě uvalí sedmadvacítka drsný sankce;-)