WALTARI - Big Bang

80%

On psanej projev je blbej v tom, že se málokdy pozná, jestli si dotyčný dělá prdel, nebo jestli si jí dělá ze sebe nebo z někoho jiného :-), vše je možné. V tomhle by mě pomohla spíš doplňující kecací videa, ale je spousta důvodů proč s nima asi spíš nezačnu - ten hlavní je, že jsem línej starat se o technickou stránku další potencionální činnosti (jo takhle kdyby naběhl týpek s kamerkou natočil moje kecy a pak je sestříhal a upravil pro nějakej video vstup, pak jo, to bych do toho šel):-), ale točit se, kecat, a pak to ještě upravovat, na to nemám vůbec chuť, nemluvě o nepotřebě se někde vystavovat, dělal bych to jenom pro to, aby měl čtenář vůbec o mě nějakou představu.

Dovedl bych si představit seriál melo-deathu, kde by se jelo každý týden album od jiné z předních kapel, třeba např: DARK TRANQUILLITY - Damage Done, AT THE GATES - Slaughter Of Your Soul, IN FLAMES - Clayman,... ale vím, že mě osobně by to bavilo mnohem míň než AC/DC, a bylo by to z textu článků znát, prostě by tam ta zaujatostní energie nebyla, protože ta alba vlastně ani moc neposlouchám.

DarthArt: supa, o důvod vic se těšit na pátek. V rámci "povinné četby" jsem Space Avenue během posledních pár dnů v autě cestou do a z práce několikrát otočil a nepřestávám žasnout, jak vynikající a nadčasovou (hudebně i zvukově) věc Waltari v roce 97 nahráli.
Historie pravého norského blacku by byla určitě zajímavá, proč ne. Pokud by se k recenzím přidala i nějaká ta hutná a výživná omáčka v podobě příběhu pravého přátelství mezi Euronymousem a Vikernesem nebo dobrodružných výprav se sirkama za krásami norských dřevěných kostelů, bylo by to bezpochyby zajímavé počtení:-)

Stray: on AC blesk DC tady fakt napsal i někdo jiný? A já si myslel Bůhví, jak nejsem originální...
Pozor: nikdy bych si nedovolil z ejsíků dělat prdel. To, že je cíleně neposlouchám ještě neznamená, že k nim nechovám úctu a vřelý obdiv :-) Nakonec na jejich nejznámější pecky jsme zapařili a zaskákali na nejedné akci a těžko si představit jinou (hard) rockovou kapelu, která dokáže takhle s přehledem spojit a oslovit několik generací.
Odpověď ohledně pokusu o zmapování göteborské, nebo spíš v širším významu celé skandinávské melo-deathové scény jsem očekával, ale zkusit se to muselo. Není to snadné téma. Jen tak z hlavy mě napadá 20 zásadních alb, každé od jiné kapely. A to mezi nima ani nejsou tebou posměšně zmínění In Flames :-) Nakonec moji koně to už taky pěkných pár let nejsou (nejpozději od Reroute..).

Seventh: Sice mě dneska trochu štvete, protože tu už několikátý člověk v textu svého příspěvku uvedl za posměšně napsaným názvem AC blesk DC navíc smajlík. Mě je opravdu jedno, jestli někdo poslouchá NIGHTWISH nebo IN FLAMES, kazí si vkus sám, co mě ale štve jsou pošklebky. Vysvětlil jsi mě to, dobrá, v tomto tématu už se nebudu hrabat, ale zkus se smát na sjezdu čínského politbyra.:-)
Ohledně göteborského melo-deathu, fakt nejsou lidi, ne v tom smyslu, že by tu nebyl nikdo, kdo to poslouchá a orientuje se, ale ani tu není nikdo ochoten psát souvisle týden co týden, recenzi za recenzí, seriál o jedné kapele z tohoto relativně tvrdého ranku. Kluci ví, že psát o jedné kapele třeba deset týdnů za sebou je mnohem těžší, než si podle chuti přeskakovat mezi letopočty a různými historickými milníky. Támhle si zobnout, popoletět jako čmeláček na další květ, zas něco sosnout atd. to je opravdu nepochybně lehčí, nikdo tu nepodstoupí to martýrium, aby o nějaké takto tvrdé kapele psal souvisle několik týdnů, ať už je důvod máločasový (Pekárek), nezájmový (Stray), neznalostní (DarthArt) a nebo se na to dotyčný necítí psacími schopnostmi, kdy raději píše každý článek o jiné kapele než souvislou řadu článků o jedné (Horyna).
Já už jsem se zařekl, že zde slovo Metalopolis nevyslovím, ono je mi to téma vlastně jedno, v průběhu let jsem někdy přemýšlel o svém vztahu k nim, fakt nedokážu říct, především jsem se tam nikdy neměl dostat, nikdy jsem se tam neměl vyskytnout, byly dobrý momenty, pokud člověk fakt hledá, ale pak se to vždycky něčím skazilo, mě nevadí když by o mě někdo tvrdil, že jsem pisálek na hovno, ale vadí mě, když o mě na základě absolutní neznalosti tvrdí, navíc úplně cizím lidem, že stojím za hovno jako člověk, takže nebudeme si mazat med kolem huby, jakejkoliv náznak o nějakej smír, vyrovnanost, dobré gesto...to jsou prostě znouzectnosti. Zrovna dneska ráno se mě dostalo před ksicht dvouslovné heslo v nějakém netovém článku, zaujalo mne svou úderností, pak jsem četl něco o Kimově sestře (jako toho korejskýho tlustoprda), která je údajně ještě mnohem důraznější než její starší bratr, a tak se mě to celé dohromady zamíchalo a vykouzlilo úsměv, jak bys tedy Honzo charakterizoval svůj vztah k MP? ... TOTÁLNÍ VÁLKA!!!:-)

seventh: Založeno, bude prý venku v pátek, myslím, že zrovna Ty budeš spokojen :)
Ta deska mě ovládla jako Thulsa Soudce, neskutečný magnetismus.

Co se týče Jeteborgu, tak já sloužit nemůžu, tohle odvětví mě vždycky míjelo. Spíš jsem si hrál s myšlenkou zmapovat pár základních počinů z období "true norwegian black metal", samo pokud bychom se na tom shodli s šéfem. Plánování témat na recenze u nás funguje na základě společně sdílené intuice, co by mohlo být zajímavé pro čtenáře i pro web samotný. Všechno je otevřené. A hesla dne jsou dvě - 1) otevřenost, 2) uměřenost.

To jsou zase kecy, co? Po redakci článku už toho víc nezvládnu :)

DarthArt: hořím nedočkavostí, už aby to bylo. Přece jen - recenze z posledního týdne (třeba AC blesk DC ;-)) nejsou úplně moje krevní skupina ;-)
Což takhle do budoucna nějaký seriál recenzí i na něco ostřejšího, například skandinávského...? Třeba zásadní milníky göteborského melodického death metalu by potěšily.
Aby bylo jasno, nerýpu. Naopak jsem fakt strašně rád, že tenhle server existuje a na rozdíl od třeba takové naprosto mátožně a znuděně působící a poslední dobou fakt až zoufale nezajímavé metalopole autorsky žije a funguje.
Je fajn, že i v době hudebního sucha vycházejí tyhle pohledy zpátky. I když se mi často hudebně netrefují do vkusu, vždycky si je rád přečtu a občas se i nechám inspirovat. Na těch reckách je totiž strašně moc vidět, že autor píše o něčem, co ho prostě bavilo poslouchat. Což ve výsledku často znamená, že to pak i čtenáře bude bavit číst :-)

Tak jo - připojení nebylo rušeno, "Space Avenue" je nahrubo na papíře !!

čubírková: "The End Complete" je památný obal - měl jsem ho postupně na tričku, na mikině i na báglu.

ad Obaly alb: nejlepší dle mě jsou Obituary - The end complete a Dismeber - Like an ever flowing stream. Megadethí Youthnasia (výše zmiňovaná) je také velice gut.

Nejlepší obal je jednoznačně eponymní deska The Cure z roku 2004 :)