Italská čtveřice MESSA nepatří zrovna k tradičním doom-metalovým kapelám a to ačkoliv je jejich hudbě vlastní určitá syrovost, s jakou před pár lety dokázaly zacházet snad jen americké kapely typu YOB či SUBROSA. Řekl bych rovněž, že kapele z Apeninského poloostrova je vlastní větší žánrový rozptyl a jistá dávka křehké muzikálnosti, jež jim umožňuje s lehkostí proplouvat (v případě žánrové konkurence trochu zatuhlým) metalovým terénem. Existuje několik indicií, které z MESSA činí unikátnější záležitost, než by se na první poslech mohlo zdát. Tou první je Více

Floridským veteránům OBITUARY se s jejich novinkou „Dying Of Everything“ konečně podařilo trefit do momentálních požadavků metalového trhu. Pokud tedy za ten metalový trh budeme považovat především velký počet po old-schoolové metalové muzice hladových pamětníků. Vůbec se nedivím Relapse Records, že se této kapele věnují, neboť OBITUARY vždy patřili k tělesům s velmi oddanými fanoušky, navíc zkušená deathmetalová stálice rozhodně v posledních letech nehýřila studiovými aktivitami. Všichni dobře ví, co od OBITUARY mohou dostat, což je nes Více

Když poslouchám debutovou desku dortmundských ANGEL DUST, v prvé řadě si uvědomím, jak moc se od poloviny osmdesátých let proměnil náhled na speed metal. V současnosti si pod tímto pojmem řada lidí představí nejspíše rychlý a vesměs velice zdobný, případně také na klávesových aranžích posazený metal s vysoko položeným vokálem, který se vykazuje zejména nápadně melodickými party. Dříve byla podstata tohoto žánru jiná, mnohem řevnivější, prostší a šla daleko přirozeněji k jádru věci. Snad ještě divočeji, než tomu bylo v případě velice povedené Více

Přestože metalová historie si bude již navždy se závěrem roku 1986 spojovat třetí řadovku „Reign In Blood“ od kalifornských zabijáků SLAYER, je nesporné, že v tom samém období vyšlo skvělých thrashových jízd hned několik (mimo jiné také „Pleasure To Kill“ od essenských KREATOR a právě „Darkness Descends“ od DARK ANGEL). Tato alba dokázala ve své době znatelně posouvat hranice tvrdosti a jsou považována ještě dnes za zlatý fond žánru, zažívajícího tehdy svůj neuvěřitelný boom. Když souběžně s nástupem Genea Hoglana za bicí artilerii Více

Existují kapely, které ihned po svém startu dosahují velkých úspěchů a pak ty, které mají poněkud pomalejší rozjezd a po dlouhou dobu vypilovávají svůj projev k stále větší přesvědčivosti. Němečtí RAGE patří samozřejmě až k těm druhým. V roce 1986 na své debutové desce „Reign Of Fear“ ještě stále zněli spíše jako předchozí Peavyho projekt AVENGER, se kterým tento nezdolný vytrvalec a workoholik krátce před tím realizoval svou jedinou řadovku „Prayers Of Steel“ u malé stáje Wishbone Records. Oba projekty k sobě měly stylově hodně blízko, takže v počá Více

Američtí CAVE IN jsou již dvě a půl dekády nedílnou součástí tamní alternativní kytarové scény. Jejich styl, umístěný někde na rozhraní post-hardcore, stoner/sludge a rocku s příchutí progrese, vybrušují stále k větší dokonalosti a ani moc je nezajímá, že platí spíše za nenápadné dříče scény, než aby sklízeli větší ohlas. Nová a více než hodinová albová nálož „Heavy Pendulum“ má všechny parametry výživné a eruptivní rockové práce, kde není nouze o mohutné valivé fáze, zemité riffy, psycho vyhrávky, ani o propracovaný groove, který sic Více

Světe div se, po Ozzym Osbourneovi dokázal Andrew Watt dotlačit k svěžímu a nanejvýš chytlavému rockovému albu rovněž Iggyho Popa. A to poskakující pětasedmdesátiletý leguán potřeboval hitovky jako sůl. Vždyť po všech šansonech a jazzových experimentech na něho leckdo z rockerů pozapomněl. Výjimkou v moři žalu byla před sedmi lety snad jen skvělá řadovka „Post Pop Depression“, na které se kromě starého barda podíleli i členové QUEENS OF THE STONE AGE a která sebou nesla odkaz dávné formy z časů nejslavnější řadovky „Lust For Life“.&nb Více

Frankfurtští zběsilci, kteří se mají dnes čile k světu a reprezentují znovu ten nejpravověrnější thrash germánské provenience, platili snad tři dekády za pouhou vzpomínku. Po pravdě, EXUMER nikdy neměli skladatelský potenciál a osobitou nadstavbu slavnějších německých souborů jako KREATOR či DESTRUCTION, přes obstojné řemeslo nikdy nepatřili zrovna k žánrové špičce. To podstatné, co po sobě zanechali z oné své krátké kapitoly z osmdesátých let, se v rámci dvou tehdy vypuštěných alb nachází jednoznačně na debutu „Possessed B Více

Je mě jasné, že většina lidí v naší zemi si pod jménem BRUTUS vybaví něco zcela jiného, než představuje hudba tohoto sympatického belgického tria, které na své třetí a dosud poslední řadové desce doslova vyučuje, jak může být rock prostý, funkční a přesto nesmírně atraktivní. Stačí k tomu pouze kytarista, basák a zpívající bubenice s nádherným tklivým hlasem, který dokáže songy mimořádně povýšit a to do sféry duchovního zážitku, a pak navrch samozřejmě spousta nápadů.Když se právě trojice Vlámů z města Leuven - jmenovitě Stefanie Mannaerts, St Více

Hardcoreová kapela z Filadelfie vydala v loňském roce své plnohodnotné debutové album „Diaspora Problems“ a to nenechalo řadu lidí chladnými. Sociální kritikou a angažovaností natlakovaná morda nakonec představuje tu nejtřaskavější směs pouliční tvrdé hudby, jaká v současnosti v USA zřejmě vznikla. Dynamické až zběsilé skladby oscilují na hranici snesitelnosti hardcore-punku a občasně do nich probleskují i motivy z hip-hopového ranku. Nejsou to však jen nějaké úhledně řazené skeče, u kterých by jste si řekli, že hudebníci tmavší pleti holt měli Více