Mám to podobné, nejposlouchanější. Čekal jsem, že se oposlouchají, zatím se tak nestalo.

Nakonec jsem tuhle desku z těch z roku 2022 točil snad nejvíc 10/10 a koncert v Kasárnách Karlín skvělej.

trey: Já bych pro jistotu zformátoval disk. Vono to tam furt někde je...

stáhnuta - poslechnuto - smazáno = nuda šeď sračka

Victoria skvělý song..

Ja som si este pri speve obcas spomenul na irske devy Sinead a Dolores, a hudobne mi obcas naskocili Frontier(s) - There will be no miracles here. Kazdopadne sa to vyborne pocuva, vdaka za tip.

a ještě jsem rychle mrknul nějaké live videa na YT a teda klobouk dolů, holka je i moc slušný bubeník

18.3. se chystám

Tak na první dobrou je to slušné, zvuk fajn, vokál hodně emotivní, má to spád a jiskru

Pekárek: To je švanda, při včerejším večerním poslechu jsem si na Anneke vzpomněl...

Jako, nejde o zásadní počin:-), ale prostě taková prudce poslouchatelná a emočně přesvědčivá věc.

teda vy to vychvalujete jako když za totáče škodovka jednou za 15 let přišla s novým modelem

takže si to zítra taky pustím a pro jistotu si poznamenám i termín koncertu

Pekárek: Díky.

Vlado: Kasárna Karlín, budu tam.

Měl jsem možnost jich vidět 3x live. Stefanie to dává i na živo celkem s přehledem :) Jinak 18.3. koncertují v Praze. A po téhle desce si jich nenechám ujet :)

Za mě perfektní recka na moc fajn desku. Takoví hardcoreoví Thé Gathering:-). Hodně se mi líbí zvuk, resp celá produkce. Nevím ovšem, jestli se dost a rychle neoposlouchají. No a zpěv živě, jeho kvalita, to bude otázka. Teď ale fakt pecka.:-) Úpravu hodnocení směrem vzhůru kvituji.:-)

Stray: to mě právě bralo na Kylese od doby příchodu Laury Pleasants. A tady to občas probleskne, jakoby ten tvrdej a řvavej hardcore drželi na uzdě a jen občas to pustili ven. Ale ten tlak tam ve všech skladbách pod povrchem je. A na Evropany neskutečnej drajv.

Kelly: Díky. Poslouchá se to skvěle. byl jsem furt tak nějak 70-80%, teď jsem změnil % na vyšší číslo z těch dvou, to snad v den zveřejnění recky ještě jde, ne?:-) mě se na tom líbí, že nelpěj na pravidlech hardcore a alternativy, dovedu si tu kapelu představit vlastně i jako docela mainstream.

Stray: teda fakt dobrý úlovek. V těch tvrdých pasážích mi to evokuje až Kylesu ale jako celek nesmírně zajímavá a dobře plynoucí deska. Na kost ohlodaná syrová muzika s luxusním zpěvem. Důkaz, že i z hardcoru se dá posunout dál ale málokomu se to povede.

No ono je to hlavně pro mne snažší, poslechnout novou hudbu a bez jakéhokoliv většího informačního a zkušenostního backgroundu popsat, jak na mne ta dotyčná nová nahrávka působí, kdežto u letitých věcí se to snažím propracovávat, zasazovat tam kontext doby vzniku nahrávky, kontext mé zkušenosti, případně další vývoj, zkrátka a dobře, na to aby se člověk dokopal k recenzi EXUMER - Possessed By Fire nebo DARK ANGEL - Darkness Descends musí být fakt vyladěnej a musí vědět, že během toho psaní ho nikdo nebude rušit, kdežto belgické BRUTUS si člověk třikrát, čtyřikrát poslechne a pak, když je na to dost schopnej a zručnej, tak to tam nastřílí během přestávek večerního hokeje, sorry jako.:-)

No jo, recenzi na Turnstile si pamatuju a vyloženě podporuju prohlubovat tuhle tradici. A zrovna ty Kardashev jsou taky fajn, teda... :-)

Seriály jsou tu fakt super. Třeba ten o Iron Maiden mě bavil velice, i když kapela nepatří ani zdaleka mezi mé hlavní oblíbence a pak Neurosis od kolegy. Jinak já jsem ve stavu, kdy chci nový kapely, protože dvacátá deska Cannibal Corpse nebo patnáctá Kreator mě prostě už nic moc neříká. I když třeba Never Let Me Go od Placebo jsem po poměrně dlouhý odluce zkusil díky tobě a hle, jsou v mé první desítce desek za tenhle rok. Tak jsem si to teď trošku vyvrátil. ;-)

Vlastně už minulý rok jsem si projížděl výroční žebříčky zahraničních médií o tvrdé hudběa vytipovával a proklepával věci, jaké bych si měl zaznamenat (tehdy třeba TURNSTILE...), letos jde o těchto minimálně pět (CHAT PILE, ZEAL a ARDOR, BAD OMENS, SOUL GLO a BRUTUS), tohle bude patřit od nyní k tradicím přelomu roku, vždy si doplním co jsem z novějších jmen zanedbal, i letos jsem samozřejmě spoustu věcí, v těch médiích dobře hodnocených, musel neodsouhlasit a nevěnovat se tomu, neb mě ty extrémy fakt neba (jeden příklad za všechny KARDASHEV, taková hudba prostě není pro MI).

Jinak mě před dvěma týdny zaujala hláška jednoho čtenáře - "Crazy diamond se v světě současných nahrávek stále častěji pohybuje jako rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille, ale jakmile se web vydá chodbami času do své doby, tak je to vždy super a vzpomínkové seriály jsou parádní." - kdy si člověk říká, zdali jsou ty recenze na novou hudbu tak "afraid", protože to naše retro je až moc "parádní", takže jinak jsou v poho, nebo jestli jsme fakt mimo. Já prostě nechci striktně retro-web.