Ačkoliv mám zvláště americký deathmetalový old-school z počátku devadesátých let vcelku v oblibě, musím se přiznat, že se nedokážu vcítit do mysli posluchače, pro něhož je smrtelný kov již čtvrtstoletí hlavním žánrem. Ostatně právě CANNIBAL CORPSE jsem nikdy příliš nesledoval, což ovšem neznamená, že bych je úplně ignoroval. Jednoduše řečeno, znám jejich historii, jejich pozici na scéně, období prvních šokujících obalů ještě z časů kdy u nich chroptěl Chris Barnes, i pozdější transformaci do stabilní, avšak již nijak objevné mašiny z&nbs Více

Bono už dávno není ten hektický bourák, za jakého byl považován v průběhu devadesátých let, takže si klidně může snobácká kritika v časopise Rolling Stone udílet každému novému albu U2 plnopočtové vysvědčení, o skutečné podobě nahrávky to totiž neřekne zhola nic. Kdo ví, ve spolupráci s kým jsou ony vysoké známky vystaveny? Každému jen trochu soudnému posluchači je naprosto jasné, že jsou dnes tito slavní Irové skladatelsky dávno za zenitem. Zdá se však, že Bono je dnes za zenitem i v jiných aktivitách, takže zatímco svět Více

Nadaný hudebník, multiinstrumentalista a workoholik Richie Kotzen se po třech letech připomíná se svou sólovou kariérou a vydává zajímavě pojaté best of, sloužící zároveň jako zkrácení čekací doby na novou sólovku „Cannibals“ a také další desku od THE WINERY DOGS, které vyjdou obě příští rok. Když si připočítáte turné po celém světě, je až obdivuhodné kolik toho tento charismatických rocker zvládne. Aby si situaci v žádném případě neulehčil, nové výběrové 2CD a DVD obsahuje kromě vybraných hitů, také dva zbrusu nové songy a spoustu staršího materi Více

Neznám moc hudebníků, kteří by za svou dlouhou kariéru nevydali ani jedno špatné nebo dokonce průměrné album. Tom Petty je na scéně téměř čtyřicet let a každá jeho hudební činnost má vysokou uměleckou hodnotu, záměrně říkám hudební činnost, protože americký rocker si občas odskočil k sólové kariéře, psal pro jiné muzikanty nebo se podílel na hvězdném projektu TRAVELING WILBURYS a vždy to byla trefa do černého. Samozřejmě není každá deska klenot a zásadní zářez do hudební historie, tak jako je tomu v případě „Fool Moon Fever“ nebo „Damn Th Více

Sice je mi jasné, že druhá řadovka od severomoravské kapely APATHEIA vyšla již před nějakými třemi lety, nicméně jsem jí objevil prostřednictvím brněnského vydavatelství X-production až nyní. Musím se však přiznat, že jsem vlastně čekal od základu úplně něco jiného. Poslechově komplikovaný metalový progres se vlastně vůbec nekonal. Vlastně jsem překvapeně zjistil, že se přede mnou vyloupla nahrávka úplně jiného ražení. Svěží, odlehčená, plná mnoha inspirací u britské kytarové scény, která se po většinu své délky dobře poslouchala a nabídla za Více

Víte, co mne baví nejvíc na těch dnešních IN FLAMES? Že z vysoka serou na názory zhrzených metlošů vyžadujících od nich patnáct let starý mustr plný bleskových kytarových kejklí a uřvaného Fridénova projevu z období alb jako třeba „Colony“. Osobně si totiž myslím, že potencionální návrat k vlastním kořenům by Švédy nejenom že nikam neposunul po stránce komerční, ale určitě by je totálně zazdil i po stránce umělecké. Mám za to, že zrovna v jejich případě by byl návrat k melodickému thrash/deathu úplně tou nejhorší cestou. Kdykol Více

Přiznám se, že mě docela překvapilo, do čeho se česká bigbítová legenda, kterou Michael Kocáb bezpochyby je, na stará kolena pustila. Nový hudební projekt AFTERSHOCKS měl totiž od samotného vzniku v českých vodách na růžích ustláno. A se složením Kocáb, Proudfoot, Donati, Sheehan jsem tuto návnadu spolkl s navijákem i já. Rozhodně bych se totiž nepovažoval za příznivce pana Kocába. Zběžně znám hudbu kapely PRAŽSKÝ VÝBĚR a velmi dobře znám jenom jejich album „Straka v hrsti“, ale z celé téhle party jsem vždy uznával zejména Michala Pavlíčka, jehož Více

Americké uskupení GODSMACK pro mě vždy bylo kolektivem průměrných muzikantů s neskutečně nadaným zpěvákem a frontmanem Sully Ernou. Rozhodně nechci shazovat výkony jednotlivých členů, svoje nástroje ovládají bravurně, ale faktem zůstává, že mistr Erna je všechny zastiňuje a právě na něm stojí a padá úspěšnost každé další jejich vydané řadovky. Z toho také plyne, že vyloženě zlomové album jsem od nich nikdy nedostal, prostě to nějakým způsobem nejde. Momentálně za sebou mají tito Američané pět studiových zářezů a z poměrně nezajímavého d Více

Kytarový střelec John 5, vlastním jménem John Lowery, zažívá asi nejlepší období ve své, už docela dlouhé, kariéře. Občas je zajímavé všímat si životních propletenců různých umělců. Právě u Johna mě zaujalo velmi dobré přátelství s bývalým bubeníkem MEGADETH Chuckem Behlerem, se kterým se přestěhovali z Michiganu v roce 1987 do Los Angeles, aby si splnili svůj hudební sen. Od té doby uplynula spousta let a John se účastnil spousty hudebních projektů, z nichž některé byly velmi úspěšné a dopomohly mu k určitému prosazení se do vyšších hudebn Více

Podle zřejmě nejčastějšího recenzentského rčení od jednoho týpka z jednoho dnes již nepříliš agilního hudebního portálu by se zde slušelo napsat, že švédští neo-thrashoví obrozenci z THE HAUNTED dávají jasně na srozuměnou, kdo že dnes stále udává směr celé (dnes již skoro dvacet let staré) hudební vlně, které domovem je skandinávské přístavní město Gothenburg. Nicméně můj názor na rozpoložení sil v dané scéně, jak se lze velmi snadno dovtípit, je tak trochu jiný. A právě THE HAUNTED považuji za nejméně zajímavé uskupení ze všech líd Více