Last Hardrock Outsider

AFTERSHOCKS - Aftershocks

Přiznám se, že mě docela překvapilo, do čeho se česká bigbítová legenda, kterou Michael Kocáb bezpochyby je, na stará kolena pustila. Nový hudební projekt AFTERSHOCKS měl totiž od samotného vzniku v českých vodách na růžích ustláno. A se složením Kocáb, Proudfoot, Donati, Sheehan jsem tuto návnadu spolkl s navijákem i já. Rozhodně bych se totiž nepovažoval za příznivce pana Kocába. Zběžně znám hudbu kapely PRAŽSKÝ VÝBĚR a velmi dobře znám jenom jejich album „Straka v hrsti“, ale z celé téhle party jsem vždy uznával zejména Michala Pavlíčka, jehož tvorbu sleduji neustále. Za takřka elitním složením stojí samozřejmě australský kytarový virtuóz Glenn Proudfoot, ale pokud mají takové veličiny zájem spolupracovat s Kocábem, pak to určitě stojí za poslech.


Ono to s tou spolupráci zase tak horké nebylo, Kocáb a Proudfoot spolu složili materiál v Praze, bylo na co navazovat, když se znají už z dob trucpodniku PRAŽSKÝ VÝBĚR 2 a poté tyto demoverze rozeslali po světě, aby k nim dopracovali svoje části mistři svých nástrojů Donati a Sheehan. Podle toho také vypadá celkové vyznění, které zní neskutečně sterilně. Dal bych ruku do ohně, že kdyby se pánové sešli ve zkušebně, tak vznikne značně odlišný materiál, kde se nebudou jednotlivé nástroje prát o pozornost. Ambice udělat mezinárodně uznávaný projekt tu jsou, Kocáb poprvé v životě zpívá anglicky, směřování je spíše prog-metalové a samotná jména jsou dostatečnou reklamou, což dostatečně dokládá otřesný obal desky, který jistě zabral grafikovi méně než pět minut. Kocábův zpěv je v pohodě jen do té chvíle, než si uvědomíte, že kromě refrénu nebo určitého hlavního motivu je mu velmi špatně rozumět. Na druhou stranu zažil jsem už daleko horší případy zpívané angličtiny. Výrazově je Kocábův hlas dobře poslouchatelný, může to znít zvláštně, ale v některých polohách se nabízí srovnání s Ozzy Osbournem.



Celé album by se dalo přirovnat k očekávání filmu, kdy zhlédnete trailer, který je od začátku do konce nadupaný skvělými momenty a pak když se dostanete k celku, tak zjistíte, že to nejlepší bylo právě v traileru a samotný film jako celek nemá už absolutně co nabídnout. Celá deska by se dala charakterizovat jako věc, která má nějaké dobré momenty. První vypuštěný singl „Anna Drops“ je asi to nejlepší, co lze na CD, čítající jedenáct položek, najít. Jenže to se týká pouze singl verze, která zároveň posloužila k tvorbě videoklipu. Verze na albu obsahuje nesmyslné elektronické doplňky, které spolehlivě zničí plynulost celé skladby. A takto je to se vším. Téměř každá píseň obsahuje retardér v podobě Kocábových kláves a jiných elektronických doplňků. Naprosto odpudivě dopadla druhá položka a zároveň druhý singl „Praying“. Klávesy, co zní jako z osmdesátých let českého bigbítu, snad může ocenit pouze posluchačská skupina, které tento projekt vůbec nebyl cílen. Než přejdu k tomu lepšímu, tak bych ještě zmínil snahu o definitivní odrazení všech potencionálních poslechových zájemců v podobě songu „Brothers“, který tvoří z více než poloviny jakýsi rap té nejhorší úrovně a krásně tak zabíjí ty poslední zbytky atmosféry. Glenn Proudfoot, jakožto světově znějící kytarista, dokáže přijít s dobrými nápady nebo je alespoň schopný zabalit písně do poslouchatelného kabátu a tak třeba úvodní „Aftershock“, „Warning“ již zmíněná „Anna Drops“ a „Death Row“, to jsou skladby, které mají šmrnc, a tímto směrem by se měl celý debut ubírat. Zcela bez náhody je tato čtveřice nejméně znásilněná Kocábovými pokusy o vylepšení.


V některém z propagačních rozhovorů prohlásil Michael Kocáb, že by před koncertováním upřednostnil ještě jedno album a Glenn Proudfoot zase dodal, že pokud by tato hudba oslovila například Japonsko, tak by tam hned jel. Ano, Japonci mají rádi různé zběsilosti, ale osobně si myslím, že AFTERSHOCKS nemají ve světě moc co říct a navíc nepřišli s materiálem, se kterým by se mohli hrdě prezentovat. Určitý potenciál tu je, ale za sebe říkám, že pokud by měl další zářez dopadnout lépe, tak pouze s podmínkou, že se všichni členové sejdou v jednom nahrávacím studiu a Michael Kocáb se definitivně zbaví kláves a dalších berliček. 


09.09.2014Diskuse (3)Kropis
kropacekmichal@gmail.com

 

Karel25.12.2014 16:17

Recenze je ke Kocábovi milosrdná, to CD stojí za prd. A to nejen obsahově, ale i "technicky", má ryze kontejnerový zvuk.

 

Kropis
16.09.2014 12:01

Recenze vyšla po půl roce od vydání desky, myslím si, že vše co píšu, mám poctivě naposlouchané a nic skvělého na tomto počinu nevidím. Ostatně vše jsem přeci dost jasně vysvětlil v recenzi.

 

Honza
15.09.2014 23:58

To si se posral ne? Párkrát si to ještě poslechni, je to skvělá deska...