Ještě jeden smír podobný tomu se „zatvrzenci“ AMON AMARTH a už teď prohlásím letošní rok za sezónu úspěšného posluchačského pokání! Abyste mi dobře rozuměli, na pracovité Švédy se mi nikdy nedostávalo nálady a vůle k tomu, abych se snažil pochopit, či přijmout celý ten jejich vikingský candrbál. To však nemění nic na stavu, kdy jejich silný otisk na heavymetalovém kolbišti nemůže přehlédnout ani ten nejzdatnější ignorant. Vždyť když se něčím živíte téměř třicet let, tak to pravděpodobně neděláte zas tak špatně. A u hudebníků, kteří reprezentují podobný tvůrčí př Více

Můj vztah k této nahrávce je natolik vřelý, že se nerozpakuju „Spiritual Healing“ označit jako jediné deathmetalové album historie, při jehož poslechu mám sto chutí všechna ostatní důležitá deathmetalová alba sundat z police, naházet je do odpadkového koše a vysypat před barákem do popelnice. Tak výjimečnou věc pro mne dílo znamená. Je fakt, že se deska nachází kdesi na rozhraní mezi prastarou goreovou stylizací DEATH a jejich pozdějšími a mnohem techničtěji vyznívajícími díly, kde na místo hektolitrů krve z oživlých mrtvol narážíme spíše na Více

Jsou prostě koncerty, které člověk musí vidět. Jelikož dám v příštích dvaceti letech tak na 10% pokec s nějakým fanouškem DEIPHAGO, rád bych na něj udělal dojem tím, že jsem je onehdá přeci viděl. Pro jedny totální kult, pro druhé přinejlepším neposlouchatelný bordel. Pro mě brutální asijská verze něčeho, s čím začali(?) BEHERIT s BLASPHEMY a v čem pokračují ABOMINATOR a další, popřípadě na přístupnější bázi relativně populární ARCHGOAT. Všechny zmíněné spolky mám hodně rád, návštěva Farářovy sluje v Mladé Boleslavi, kde se exkluzivní vystoupení filipínsko-kos Více

Švédští CRAZY LIXX už jsou zkušenými matadory v oblasti novogeneračních hair-metalových reinkarnací současnosti. Kašlu na to, jak moc jsou dnes podobné kapely slavné, známé a veliké, ale v tomto případě se daří švédským boys vše stavět s vkusem a potřebnými nápady. Skladbám CRAZY LIXX dnes totiž nechybí kvalitní produkce a skvělý autorský vklad (obojí si může přičíst ke cti především šikovný frontman Danny Rexon), který z této pětice, především v posledních letech, činí jednu z nejpozoruhodnějších partiček vzedmuté vlny zájmu o zpěvnější hard ro Více

Všichni asi znáte takový ten marketingový tahák typu potraviny s příběhem, umožňující, samozřejmě s blahodárným dopadem na marži, pořádně napálit cenu. Ačkoliv se tedy začátek této recenze ponese v podobném stylu, o tak laciné zaujetí čtenáře mi nejde. Chci jen, aby na výsledný verdikt, ke kterému se snad postupně dopracuji, bylo možné nahlížet z co nejširší perspektivy. Umělci jako Jim Matheos si to jednoznačně zaslouží.S FATES WARNING jsem se seznámil v roce 1989 prostřednictvím „Perfect Symmetry“ s tím, že se jedná o takové podivné QUEENSRŸCHE. Nav Více

Tak nám RAMMSTEIN vydali desku. Po deseti letech. Z našeho seriálu na začátku letošního roku je asi patrné, že mám tuhle kapelu hodně rád, na nové album jsem se ale po pravdě řečeno moc netěšil, spíš se modlil, aby nedopadlo špatně. Už předchozí řadovka „Liebe ist für alle da“ ukazovala, že stoprocentní forma R+ je pryč, pořád to ale byla hudba na slušné úrovni. Následujících deset let ovšem vyvolalo hodně rozpaků – skupina byla za celou tu šíleně dlouhou dobu schopna nahrát a zveřejnit pouze zoufale průměrný singl „Mein Land“ a jednu novou věc na recy Více

Zřejmě nejdůležitější deathmetalové album historie, jehož hnilobný naturel vytyčil mantinely celé řadě následujících bestialit. DEATH se zde podařilo skloubit hlubinný zvuk reagujícího uranu s opravdu nakažlivou melodikou. Pro mne má však zkušenost s albem i silnou osobní rovinu, neboť právě „Leprosy“ bylo zcela prvním počinem tohoto stylového ranku, jehož kouzlu jsem zcela a naprosto propadl. Jde o zásadní nahrávku extrémního metalu konce let osmdesátých se zcela určujícím dopadem pro vývoj této hudby, čehož si cílevědomý Chuck Schuldiner už b Více

Bývalý kytarista od WHITESNAKE a DIO Doug Aldrich je nadále velmi aktivním hudebníkem na mnoha frontách. Kromě svého současného působení u velmi aktivních THE DEAD DAISIES se totiž věnuje i kapele, se kterou před dvaceti lety vešel do hardrockové první ligy. Američtí BURNING RAIN, po pravdě, fungují tak nějak občasně, ale to nic nemění na faktu, že se letos zásluhou italské stáje Frontiers Records dočkali svého čtvrtého řadového alba. Přičemž první dvě desky vyšly zhruba na přelomu milénia a třetí během jejich ročního comebacku v roce 2013. Zpěvákem Více

Milí filmoví fandové! Ve světě se točí spousta hororů, z nichž velká část je značně klišovitá, tezovitá, standardně odvyprávěna (např. populární produkční dítka Jamese Wana v současné době), prostě filmy, které mě moc neberou a převážně se u nich dost nudím. O něco lépe je na tom severská kinematografie, která nejednou dokáže překvapit, nemluvě o Francouzích, kteří díky jménům jako Alexandre Aja, nebo Pascal Laugier vládnou současným brutalitám filmového plátna, i když ten druhý jmenovaný má ty filmy tak „umělecky přešlechtěné“ a násilí t Více

„Hail Stan“ aneb je libo progres, a to hned heavy metalový? Američané PERIPHERY opravdu nezahálejí a s lehkostí jim vlastní nedávno představili svůj šestý dlouhohrající opus, jehož název je, s prominutím, tak debilně do oka bijící, až se nakonec stává nekorektně krásným a vlastně i naprosto výstižným pro nesvázaný tvůrčí apetit této formace. Během čtrnácti let na scéně si pětice z hlavního města Spojených Států vydobyla slušné renomé neúnavných experimentátorů s všemožnými substancemi nejen těžkých hudebních kovů. Aktuální kolekce složená z devíti dosti Více