Boomer Space

OKOVANÁ TURISTIKA - Gdaňsk: Věky ošlehaná perla Baltu

Surfuju si takhle po našich stránkách a narazím na jednu hodně starou diskusi. Pod článkem k debutovému albu DANZIG tam lamentuju, jak bych rád udělal reportáž Okované turistiky z polského Gdaňsku, jehož německý název zní právě Danzig. Na Strayovu otázku, proč to neudělám, odpovídám, že bych tam napřed musel zajet, že je to ale kurevsky daleko. No a dneska, při tomhle retrospektivním čtení, mohu konečně vše napravit, neboť jsem tam před časem už vlastně byl! Glenna Danziga jsem tam sice nenašel a vlastně ani nevím, jestli má jeho jméno skutečně něco společného s Gdaňskem – zpěvák se k tomu odmítl vyjádřit, protože prý jde o rodinné záležitosti, které nehodlá rozebírat na veřejnosti. Pobyt u Baltu byl ale i tak nesmírně zajímavý a říkám si, že by pár postřehů mohlo zaujmout i vás....


Téma první – Historie



Historie je v Gdaňsku prostě všude! Milovníci památek a starých časů si tu chrochtají blahy doslova na každém rohu, město bylo sice za války rozmláceno na hadry, dneska už je ale opraveno a gdaňské historické centrum patří mezi nejhezčí v Evropě. Aby ale byl zážitek z procházky dokonalý, je dobré vyhnout se davům – vyrazit do ulic třeba brzy ráno, kdy turisté vyspávají a místní míří do zaměstnání. Nádherné stavby z oranžových cihel, všudypřítomně dějiny, historický přístav – to všechno člověka doslova pohltí a působí až magickým dojmem. Vyplatí se také vylézt na některou vyhlídkovou věž, odkud má člověk rozhled všemi směry – pod nohama historický labyrint, v dáli nekonečné roviny kolem řeky Visly a druhým směrem loděnice s gigantickými jeřáby. A tam se také vyplatí zamířit!


Téma druhé – Loděnice



Když se řekne „gdaňská loděnice“, naskočí znalcům historie pojem „Solidarita“. Občanské hnutí, které mělo lví podíl na tom, že se v Polsku a vlastně v celé střední Evropě zhroutila komunistická diktatura. Na místě, kde se přelomové události odehrávaly, dnes najdeme zajímavou stavbu – pomník ve tvaru tří obrovských kotev, které visí nad zemí jako obžaloba režimu, který nechal střílet do lidí. Zvláště za soumraku nebo v noci s umělým osvětlením je pohled na pomník skutečně silný zážitek! Hned vedle pak začíná veřejně přístupná část loděnice – dneska mimo provoz, v podstatě trosky starého areálu, kde rezavějí obrovské haly a zbytky strojů. Okolo pak trčí ramena nákladních jeřábů, které jsou v Gdaňsku vidět téměř odevšad. Na jeden z jeřábů se dá dokonce vylézt jako na vyhlídkovou věž, jenže to znamená šplhat desítky metrů po prudkých schůdkách visících v prostoru – děkuju pěkně!



Větší část areálu je v podstatě velká pláň, tu a tam osazená nějakým moderním uměním nebo lavičkou, odkud se dají pozorovat lodě. O kus dál stojí pro změnu tovární blok předělaný na zábavní areál – v bývalých halách fungují bary, v uličce venku sezení na pyramidách z dřevěných palet, večer to tu může být super. Ale vraťme se na velkou volnou plochu v loděnici – v tomhle prostoru se totiž odehrálo několik památných open air koncertů. Například 26. srpna 2005 vystoupení Jeana-Michela Jarreho pro 110 000 návštěvníků, které pak vyšlo na cédéčku, i když jen v Polsku. Ještě slavnější byl přesně o rok později koncert Davida Gilmoura v závěru jeho turné k sólovému albu „On An Island“. V gdaňské loděnici tehdy prezentoval celou zmíněnou desku a přidal několik kousků z repertoáru PINK FLOYD, zejména kultovní „A Great Day For Freedom“ – symbolicky právě v místě boje proti diktatuře. S Gilmourem byl na pódiu i klávesista Richard Wright a koncert vyšel o dva roky později na CD a DVD pod názvem „Live In Gdańsk“ ,toho se ale Wright o pouhý jeden týden nedožil.


Téma třetí – Válka



Gdaňsk bude zajímat i všechny, kdo se zabývají dějinami druhé světové války. Tady to 1. září 1939 všechno začalo, když Němci zaútočili na polské jednotky na poloostrově Westerplatte. Tohle místo je dnes upraveno jako muzeum pod širým nebem, dají se tu prohlédnout zbytky vojenských objektů, obří pomník nebo venkovní panelové výstavy. Člověk ale opět musí počítat s davy turistů. Výrazně klidnější je to asi o dva kilometry blíže k městu, u historické pevnosti, která v minulých staletích hlídala ústí řeky Visly do moře. Tady – nerušen stánky s občerstvením a kýčovitými suvenýry – se člověk dotkne historie mnohem víc. Zájemci o válečné dějiny se mohou vydat také do supermoderního muzea druhé světové války v centru města (bacha na dlouhé fronty !!) nebo zhruba 30 kilometrů za Gdaňsk do městečka Sztutowo, kde se nacházel jeden z nejhorších nacistických koncentračních táborů Stutthof. Místo je samozřejmě velmi pochmurné, trochu bizarní kontrast k němu ale tvoří skupinky turistů v plážovém oblečení, kteří to sem mají zhruba dva kilometry od moře. To je věc, kterou na jiných pietních místech válečným obětem asi neuvidíte.


Téma čtvrté – Behemoth



I plánovaná procházka městem někdy dokáže pěkně překvapit. Mně se to stalo při výletu z Gdaňska do sousedního lázeňského města Sopoty. Jdu si takhle skrz panelákové sídliště, koukám na názvy ulic a najednou mi to dojde … tuhle adresu znám! Z bookletů BEHEMOTH! No jo, vlastně, vždyť odtud je Nergal! A tak koukám na celkem nezajímavý panelák, kde se ale dost možná zrodily pecky z raných alb BEHEMOTH, možná dokonce i ze slavné „Sataniky“. Dobrý! On tady v Gdaňsku vlastně Adam Darski alias Nergal zanechává stopu i dnes – na předměstí zvaném Wrzeszcz provozuje vlastní holičství a o kus dál, v už zmíněných Sopotech, otevřel dokonce hudební klub. Zajímavá evoluce pro kdysi zapřísáhlého black metalistu pokresleného warpaintem a vyzbrojeného halapartnou :)


Když se bavíme o starých BEHEMOTH, možná vás napadne, jestli by se v Gdaňsku dala nasát atmosféra blackových nahrávek typu „From The Pagan Vastlands“ nebo „Bewitching The Pomerania“. No v zastavěném městě asi těžko a venkov kolem Gdaňsku skoro neznám, dobré je ale třeba místní archeologické muzeum. Expozice má sice stařičké, ale vitríny plné kultovních předmětů, rekonstrukcí předvěkých vesnic a pradávného umění by mohly navodit docela slušné představy. Třeba o dobách, kdy se sem k Baltu vydal český patron sv. Vojtěch, aby zdejší lid přeonačil na křesťanství, místní s ním ale dost nemilosrdně zatočili. Dnes jsou však lidi v Pomoří moc fajn a návštěvu táhle vynikající části Evropy můžu vřele doporučit!


03.10.2020Diskuse (4)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

down
05.10.2020 09:50

Byli jsme letos v létě. Pivovarů je tam víc ...Poláci do toho asi jdou stejně jako my, dokonce se to pivo i dá pít. Větší pivovar, ale celkem dobré pivo je Amber (kousek od Gdanska), v Gdansku jsem narazil na PG4 a Piwna. V Sopotech je taky nějaký, má to být restaurace. Bohužel jsem ssebou tahal i ženské, těm se mnou bohužel došla trpělivost :) takže jsem ho nenašel. Na Helu je stánek s prima výběrem piv :)
Jináč jsme prošli asi podobná místa jak Darth + tedy poloostrov Hel a jeho obranné stanoviště a bunkry. Byli jsme na Lebě na Polské poušti, taky tam jsou staré vojenské objekty.
Není nic lepšího, než si dát večer u pláže rybu a k tomu pivko za 15Zl. Přímo v Gdansku jsem narazil na stánek s Vratislavickým pivem a hned vedle mi paní namazala na půlmetrový krajíc centimetrovou vrstvu škvarkové pomazánky. Kdo je fanda do (nejen)vojenské historie, tak si bude chrochtat blahem a i na té pláži se dá chvilku vydržet. Lidi super, akorát chodí jak berani a o jejich řidičských schopnostech se dá s úspěchem pochybovat, zvášť kruháče jsou pro ně asi neřešitelný problém.

 

Endyamon
04.10.2020 09:39

Pekný článok. V Gdaňsku je aj lokálný pivovar s výbroným pivom (žiaľ na názov si nespomeniem).
Ak niekto plánuje navštíviť Gdaňsk, odporúčam spojiť to s návštevou križiackeho hradu Malbork, ktorý nie je tak ďaleko a stojí určite za to.

 

Hivris
04.10.2020 09:05

Díky za zajímavý článek i tip na výlet. Já na rozdíl od spajka mám turistiku rád, byť spíš v přírodě a bez lidí. Poznávání cizích měst a nasávání tamní atmosféry se ale taky nebráním. A pokud je tam navíc přístav, není co řešit. Škoda, že ze mě čas a nelítostná příroda udělaly skinheada, určitě bych nakouknul i do vyhlášeného Nergalova barber shopu:).

 

spajk
04.10.2020 08:35

Danzig se jmenuje podle polského města? To bude asi jen nějaká shoda náhod, ne?
Nikde jsem o tom nenašel sebemenší zmínku. Jestli jo, tak beru obě jeho alba, co mám a hážu je do koše :-)
A ted vážně. Nesnáším turistiku! Když mám někam jet, nedej bože jít pěšky, jsem nepříčetný. Úplně nejhorší je to blemcání se po památkách z jednoho konce města na druhý. Naposledy jsme takhle byli v Kroměříži a já myslel, že umřu.
Naopak třeba prohlídky hradů a zámků s průvodcem, ty mě bavějí nejvíc. Čím delší, tím lepší.
Toto Darthovo povídání mě z nějakého neznámého důvodu dost bavilo. Možná jsem se jen dobře vyspal a je to jeden z prvních článků, co po ránu přečetl.
Spousta lidí má Polsko zaškatulkováno jako nějaký podřadný stát, kam se jezdí ze zájezdem nakupovat nebo se tu vyrábí ten levný a nekvalitní nábytek, ale známý tam byl loni na dovolené a říkal, že lepší dovolenou nezažil. Strašně příjemní lidé a moře taky pěkné. A to není žádný pecivál, ale významný weltman a zcestovalý muž, který se tím živí formou besídek pro školy.