Z podhoubí početné metalové základny v oblasti průmyslového Vestfálska vzešla i pětičlenná formace LIVING DEATH, která se v osmdesátých letech vepsala do paměti fans celou řadou zajímavostí. Kapela existovala zhruba dekádu a za tuto dobu měla na svém kontě pět řadových alb, nikdy však neměla to štěstí, aby zakotvila na stálo u silného vydavatele a svou kariéru dlouhodobě rozvíjela, a tak je dodnes za jejich nejstabilnější období považovaná druhá polovina osmdesátých let, kdy to LIVING DEATH po několika nezdařilých pokusech podepsali s malým vydavatelstvím Aaa Více

To bylo zase jednou v tiskovinách velkohubých hlášek o tom, že kalifornští DEATH ANGEL vydávají svoji nejlepší a nejthrashovější desku, která kapelu po všech těch letech snažení charakterizuje komplexně a bez hluchých míst a navíc přidává ohromnou porci tvrdosti a melodiky. A ono je to vlastně úplně naopak. Nenechte se vysmát, tohle je totiž ta nejprvoplánovější a nejlacinějším honička banalit v žánru thrash, jaké se kdy Kaliforňané za svou kariéru dopustili, jakou si od vydavatele nechali předepsat a jakou jsem od nich kdy slyšel. Třetí album pod dozore Více

Vlastně je docela zajímavé sledovat rozdílnost popularity (a také názorů na hudbu) italských dark metalistů z LACUNA COIL v různých částech světa. Kapela z Milána již mnoho let vrhá všechny síly za Atlantický oceán, čemuž rovněž přizpůsobuje i svou produkci. Od symfoničtějšího dark metalu jejich počátků se formace postupem let přesunula k nu-metalovému groovu a své ne příliš nápadité výrazivo a skladby tak akorát chytlavé, nicméně zaměnitelné, obohacuje dvojicí zpěváků (Andrea Ferro a Cristina Scabbia), valivými kytarovými stěnami a Více

Arizonští klasikové FLOTSAM AND JETSAM patří mezi podceňované dělníky americké metalové scény již od poloviny osmdesátých let, kdy nastartovali svou nepřerušenou třicetiletou dráhu zběsilým thrashovým kvapíkem. Vpadli tenkrát do dění s Jasonem Newstedem u baskytary, který se v oněch počátcích podílel na skladatelském procesu jejich prvních dvou kultovních alb „Doomsday For Deceiver“ a „No Place For Disgrace“, která dodnes zůstala, co se tedy úspěšnosti týče, nepřekonána. Od té doby jsou však už trochu jinou kapelou, a byť se občasně k o Více

Dost možná není dnes v ranku tvrdého přímočarého metalu a hardcoru ideálnější kapely pro jedince bouchající se v prsa skrze postoje poctivosti a nezlomné angažovanosti do sociálně zaměřených témat. HATEBREED znovu dokazují, jak zdravě nastartovaným bandem jsou, což jim už mnoho let vynáší plusové body, zejména co se týče koncertů. Na těch to ostatně pod pódiem i na něm vždy vřelo a nejinak tomu bude i letos, protože tahle bortička předsudků a konzervatizmu své postoje dokáže zapracovat do skladeb pěkně zpříma a nekompromisně, tedy tak, že mají Více

Když jsem začal poslouchat novinku od švédských GRAND MAGUS, měl jsem za sebou již četbu rozhovoru s JB Christoferssonem, kde desku označuje jako nebývale zatěžkaný a hutný materiál, který je plný silných motivů a velkých riffů. Nic proti, vlastně o ní můžu říct to samé a nebudu si připadat blbě, protože určitě neklesá pod laťku nastavenou několika předchozími díly, dost možná jde o lepší materiál než tomu bylo v případě „Triumph And Power“, jenže já mám z této kapely, vždy když přijde s novým albem, pocit tak trochu neje Více

Dva roky po předchozí nadějné placce „Trails And Passes“ přicházejí švédští GREENLEAF s další sadou stoner-rocku a hutného metalu inspirovaného vlivy sedmdesátých let a zejména pak hudbou BLACK SABBATH. Jakkoliv jsem předchozí počin této party z Borlänge hodnotil pozitivně, musím nyní připustit, že do aktuálního alba se dostávám o poznání komplikovaněji, nicméně je zřejmé, že si zhýralci, vedení od počátku své šestnáctileté existence kytaristou Tommi Holappou, udržují svůj typický rukopis a nepopírají roli velkých rockových tradicionalistů, kt Více

Stalo se něco neskutečného, konečně se někomu podařilo opatřit thrashmetalové album podobnou mírou progresu, instrumentální brilance a výrazové barvitosti, jako se to povedlo před dvěma dekádami Chucku Schuldinerovi v případě death metalu a sice s alby jako „Individual Through Patterns“ a „Symbolic“ od jeho skvostných DEATH.  Tuhle více než sedmdesátiminutovou porci promakané a inteligentní metalové hudby by nebylo schopno rozebrat ani hejno Bořitelů víceúrovňových světů. Mimo-planetární výprava za odhalením neznámých dálav ohromuje v Více

Co říci k novému albu německých DESTRUCTION a být co nejvíce přesný? Určitě to nelze shrnout šmahem. Hodně totiž záleží na tom, nikoliv jestli je dotyčný fanouškem zmíněného žánru, ale na tom, kdy se konkrétně k této kapele dostal. Pokud jste měli to štěstí a posloucháte je od osmdesátých let, tudíž znáte období jejich nespoutaných, ovšem i instrumentálně nápaditých, počinů, nepředstírané dravosti a entusiasmu a také naprosto originálního zvuku, vy všichni budete z nového alba „Under Attack“ dle mého spíše zklamaní. Ne že by kapela Více

Metalová královna z dob hudební nadvlády MTV Lita Ford se již poněkolikáté snaží navázat na svou někdejší úspěšnou kariéru a to prostřednictvím již třetí post-comebackové desky „Time Capsule“. Svůj komerční vrchol má však zpívající kytaristka hodně dávno za sebou, konkrétně tedy zhruba osmadvacet let. Tenkrát v roce 1988 uspěla se svou třetí sólovou deskou nazvanou jednoduše „Lita“. Kdo by však od ní dnes ještě čekal podobný návrat plný hitových singlů a nezapomenutelných šlágrů či dokonce duetů s Ozzym? Vždyť téměř šedesátiletá hudebnice, která se mezi ro Více