Svět se poslední dobou hodně zrychluje a čas se žene kupředu ve zběsilém thrashovém rytmu. Legendární alba slaví kulatá výročí jako na běžícím pásu a s kapelami je to stejné. Tedy i z nedávné mladé naděje s názvem ANGELUS APATRIDA se během mžiku stala veteránská skvadra mající na krku dvacet křížků. Jasně, doba aktivního fungování skupiny nemusí nutně svědčit o jejích kvalitách, ale na druhou stranu zas poukazuje na určitou míru odhodlanosti a uměleckého zápalu. U zmíněných španělských hombres je třeba k těmto muzikálním ctnostem přičíst ještě n Více

Poslední den roku 1978 se stal prvním zlomovým bodem v příběhu kapely IRON MAIDEN. Během čtyřiadvacetihodinového maratónu byly totiž 31.prosince ve studiu Spaceward v anglickém Cambridge zaznamenány čtyři první reprezentativní skladby, které později spustily lavinu zájmu o nový směr spojující v sobě pouliční syrovost (typickou do té doby spíše pro punk) s rychlostí, divokostí a schopnými hráčskými výkony charakterizovanými bohatou melodikou kytarových vyhrávek. Skladby „Prowler“, Více

Přestože hudební styl nazývaný grunge učinil naprosté většině zaoceánské hudební produkce osmdesátých a začátku devadesátých let dokonalou stopku v jejich dosavadní činnosti, z dlouhodobého pohledu byl nesmírně očistným nástrojem, jež zafungoval jako katalyzátor a pročeřil dosavadní scénu neskutečným způsobem. Glam-rockové a streetové kapely vyhasly jako prudce zadušený plamen obrovské svíce. Některé skončily takřka přes noc, jiné paběrkovaly ještě pár let na okraji zájmu, aby se postupně i ony nenápadně vytratily ze scény. LILLIAN AXE jimž je te Více

V jednom z rozhovorů, které poskytl Michael Schenker v roce 2019, dotyčný uvedl: „Metal jsem si zamiloval, když jsem uslyšel LED ZEPPELIN a BLACK SABBATH; stal se pak mým malířským plátnem. Nehraji ovšem to samé, co hráli oni. Dávám dohromady svou vlastní malbu. Nejde o jazz ani pop, ale o metal.“ Skoro by se dalo říci, že management Nuclear Blast naučil německou kytarovou legendu pěkně zpívat, jinak řečeno držet firemní linii. Jenže hra tohoto nestora (hard)rockové kytary jedinečný metal skutečně obnáší, jakkoli jsou v ní stále cítit bluesrockové kořeny a v Více

Pokud chceme vypátrat úplné kořeny britských PINK FLOYD, musíme se vydat do dvou různých měst. Nejprve do středoanglického Cambridge, kde na jediné ulici navštěvovali střední školy hned tři budoucí Floydi – Roger Barrett, Roger Waters a David Gilmour. Mohlo by se proto zdát, že právě tady se skupina dala dohromady, není to ale pravda – zatím šlo jen o trochu netypické mladíky, kteří nasávali dobový rokenrol a blues, osahávali si hudební nástroje a získávali s nimi první zkušenosti. Mnohem důležitější věci se odehrály o něco později v Londýně, Více

Corey Taylor vrhá do placu svou debutovou sólovou desku, která se opírá především o rockově tradiční kytarový sound a svým charakterem nemá tudíž moc společného s nabombeným metalem jeho veleúspěšné kapely SLIPKNOT a vlastně je svým pojetím vzdálena i nahrávkám jeho druhého dlouholetého projektu, STONE SOUR. Věřím, že realizace díla je i tak pro mnohé Coreyho fans událostí. I já byl docela zvědav, jak si zpěvák z ranku mnohem tvrdší hudby poradí s různorodější škálou ne až tak natlakovaných songů. Pod produkčním dozorem samotného Taylora Více

Tak tohle je příjemné překvapení. Od novinky female bandu NERVOSA jsem očekával všechno možné, jenom ne perfektní sehranost a vzájemnou muzikantskou chemii. Metalové divy se totiž během loňského roku mezi s sebou nepohodly a z původní trojčlenky zůstala pouze osamocená kytaristka Prika Amaral. Rekrutovat nové spoluhráčky opět jen z domácí Brazílie úplně nevyšlo, protože prostě nejsou lidi. Náborový leták se tedy rozletěl do všech koutů světa a nezůstal bez odezvy. Zanedlouho byla nová dívčí parta na světě, i když jen na papíře a přes monitory Více

Hned zkraje roku tu máme jeden debut jako hrom. Stojí za ním Alesh AD, skladatel, multiinstrumentalista a kreativní článek brněnské legendy ROOT. Na téma, jak připravit opravdu temné, originální a zároveň melodické album jsem si proto popovídal právě s ním. Zapomeňte na nasládlou řeckou mystiku, skandinávský ABBA-dark pop, německý gothic/latex apod., RAVENOIR to vzali s rozmyslem od podlahy a současně dodali spoustu emocí. Prostřednictvím svého díla tak posílají všem zájemcům o kvalitní metal autentický srdeční pozdrav z temných sfér, ve kterých čn Více

Ačkoliv švédský kvartet svou zastydlou image vybízí spíše k pousmání, po hudební stránce nejde vůbec o špatný band, natož pak o nějaké samoúčelné a pozérské „temno“. Máme co do činění se severským gothic-metalem hraným bez příkras a kýčovitého balastu. S kapelou mám ostatně již zkušenosti od minulé a docela nadějné desky „Down Below“ a myslím, že novinková kolekce „Where The Gloom Becomes Sound“ posouvá zvuk TRIBULATION ještě o nějaký kousek dál, konkrétně od strojového metalového drhnutí k rockové svobodě a rozervanosti, takže celý materiál Více

Mít na kontě deset alb, to už je panečku slušná suma. Zvlášť když cesta k nim byla lemovaná opakovanými rozchody a změnami v sestavě. ASPHYX to skrze svou existenci dotáhli až do fáze, kdy se na soupisce nenachází ani jeden zakládající člen. Osobně s tím žádný problém nemám, novodobá existence kapely od reunionu z roku 2007 vykazuje naopak mnohem větší vitalitu, než tomu bylo dřív. Hlavním dříčem kapely je samozřejmě pořád nestárnoucí matador Martin Van Drunen, společně s ním táhne káru ještě kytarista Paul Baayens. Se vší úctou k rytmické sekci, současní ASPH Více