Last Hardrock Outsider

PERSEUS - Mor

Přestože jsem až dosud neslyšel žádnou z desek, na které se nachází hlas olomouckého rockera Miroslava Spilky, již dle ukázek z třetího alba „Mor“ jeho aktuální kapely PERSEUS mě bylo jasné, že tady nepůjde o banální záležitost. Ať už jsem si dříve neuvědomoval jeho více než dvacetileté účinkování v kapele CALIBOS a nebo jsem nesledoval první dvě řadovky právě dnešní kapely PERSEUS, musím potvrdit, že se letos této pompézní družině povedlo vysochat opravdu kvalitní porci melodického power-metalu. Osobně si myslím, že se u nás v ranku tvrdé hudby příliš zajímavých a originálních melodiků nenachází, a tak mě opravdu těší střet s jejich aktuálně znějícím, vrstevnatým metalem, kterému neschází v mnoha aspektech řemeslná kvalita.


Album „Mor“ má v sobě hodně poctivé muzikantské práce a živočišnosti. Ačkoliv jde o materiál dmýchaný pompézními aranžemi, zůstává plně uvěřitelný. Přestože svým temně romantickým a osudovým naturelem přímo vzývá ducha ponurých epoch historie lidstva, cítím za ním totiž velkou porci naděje. Album, které vzniklo v nevlídných časech pandemie covid, působí ve všech ohledech jako volný koncept s přesahem v podobě kvalitních textů. Songy se špičkovou instrumentací, definující střet power/speed metalu se symfo-cinematickým prostředím, úspěšně balancují na hraně kýče, ale obsahová složka jim nedovolí, navzdory jejich okázalé až fantaskní formě, padnout. 


Jakoby člověk sledoval karneval napříč věky lidských útrap a vycházel z něj obohacenější a nad věcí. Na albu se pořád něco děje, i pomalu se rozjíždějící skladby nezůstávají u striktně baladického pojetí, ale je jim vlastní postupná gradace a šťavnatá vrstevnatost. Kytarové laufy sprintují vítězně vstříc světlu a naději, zatímco jsou poháněny údernou rytmikou a hromadou živelné energie. Libozvučné sólové spletence se utkávají se zdobnými výjezdy kláves, kolikrát simulujících noblesní zvuk barokního spinetu. Tyhle složky by i tak měly sloužit coby základy pro vznik povedeného melody-metalového materiálu, ovšem tou hlavní zbraní, která výsledek ovlivňuje nejzřetelněji, je však právě níže posazený zpěv Miroslava Spilky, jenž nepostrádá niterné nalazení a osobitost. Sice máte chvíli pocit, jakoby za mikrofonem u italských RHAPSODY OF FIRE zakotvil kmet s hlasem Petra Hapky, ale zároveň uznáte, že je to vlastně dobré a jeho přítomnost odděluje novinku PERSEUS od banálních moravských kvapíků s uječeným zpěvákem v popředí.



Nebylo by však povedené desky bez skladeb obsahujících silné motivy a melodie, ty jsou vedeny víceméně neprvoplánově, což jim nebrání příjemce po delší dobu magnetizovat. Deska „Mor“ vlastní přesah v tom, že nehraje na první signální, čemuž dopomáhají právě i kvalitní obrazotvorné texty. Těší mě střet s takto dobře udělanou nahrávkou z ranku melodického, rychlého a pompézního metalu, kde není nouze o nebesko-pekelné souboje mezi kytaristy a klávesákem, ani o vokální linky vdechující songům duchovnější podstatu, protože je mě jasné, že v České republice moc reprezentativních a osobitých alb v tomto ranku nevychází. 


Netvrdím, že je deska vyloženě bez slabších míst, nějakému tomu sklouznutí k bujarému patosu se člověk logicky nevyhne, ovšem pokud ze seznamu vyrovnaných skladeb vzpomenu třeba nabušené symfo-power jízdy jako „Zbabělý tanec“ nebo „Jáma a kyvadlo“, jednoznačný singlový hit „Zůstat a stát“, který by se mohl uchytit snad i na rockových rádiích a neměl by tudíž zapadnout, či vrstevnaté a pozvolněji gradující eposy typu „V prachu hvězd“ a „Poslední soud“, znázorňující zde umělečtější podstatu díla, vychází mě z toho velice solidní a po zvukové stránce dotažený metalový materiál, který koresponduje s dobou svého vzniku.


07.05.2022Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz