Last Hardrock Outsider

SEBASTIAN BACH - Give ´Em Hell

Někdejší frontman hair-metalových SKID ROW už nějaký ten rok funguje na sólové dráze a jeho poslední alba svědčila o dobré pohodě, což novinka „Give´Em Hell“ rovněž stvrzuje. Kanadský nespoutanec před více než dvaceti lety poutal nemalou pozornost fanynek, nejen díky svému atraktivnímu zjevu, ale rovněž díky svému neobyčejnému pěveckému projevu, kterým vlastně tvorbu jeho někdejší kapely, se kterou na přelomu osmdesátých a devadesátých let prodal několik milionů nosičů, hlasově táhnul. Po období stagnace (1996-2006), kdy svůj čas vyplňoval nejen účinkováním v nejrůznějších amerických muzikálech, ale rovněž působením v nechvalně proslulých reality show nechvalně proslulých (dnes už rádoby hudebních) televizních stanic, se v roce 2007 vrátil zdařilým albem „Angel Down“, aby o čtyři roky později laťku ještě navýšil díky skvělé nahrávce „Kicking And Screaming“, se kterou mu tenkrát pomáhal mladý kytarový talent Nick Sterling. S ním se však (dle očekávání) Sebastian Bach po realizaci této povedené nahrávky ve zlém rozešel (spory ohledně podílu ve společném autorství skladeb), a tak k letošní novince byli přizváni zkušení harcovníci z branže. 


Novinka prakticky na předchozí dílo navazuje (jeho průraznosti však zcela nedosahuje), stejně tak jako navazuje na dávná, jím nazpívaná alba SKID ROW. Jde znovu o moderní hard rockové (popřípadě heavy metalové) album amerického střihu, nad kterým opět (stejně jako u předchozí desky) bděl osvědčený producent -  Bob Marlette. Současná sestava muzikantů (jak jsem výše zmínil) obsahuje nejednu známou tvář – Duff MacKagan (baskytara), Devin Bronson (kytara), Bobby Jarzombek (bicí) a to je zde ke slyšení ještě pár hostů zvučných jmen (Steve Stevens, Johny 5).


 

Materiál by naprosto v klidu mohl platit i za albového následovníka úplně posledního díla, které Bach nazpíval s jeho kumpány ze SKID ROW, tedy za následovníka nepříliš dobře přijaté, ale ne úplně špatné nahrávky „Subhuman Race“ z pětadevadesátého. Skladby stále svědčí o skvělé hlasové formě, kterou si ďábelský kopající/vřeštící extrovert po celou dobu své kariéry udržuje. Velmi power sound nových songů svědčí o dobré orientaci producenta v současném zvukovém teritoriu. Přestože nahrávka ctí tradice třicet let starého amerického Hard´N´Heavy, má do nějaké zastaralosti daleko, právě naopak, v mnoha momentech je velmi tvrdá, opatřená moderními riffy a prvotřídní a současně znějící instrumentací. Jsou zde jak nahuštěné dravé vypalovačky jako „Disengaged“, „Dominator“ nebo hned úvodní dvojice skladeb „Hell Inside My Head“ a „Harmony“, stejně tak ponuré věci, koketující s prvky post-grunge – „All My Friends Are Dead“ nebo „Push Away“ (patří k tomu nejpovedenějšímu). Nechybí ani povinné balady jako „Had Enough“ nebo „Rock ´N ´Roll Is A Vicious Game“, ostatně ty uměl Sebastian Bach vždy prezentovat s nutným zaujetím. Poctivá nahrávka, která přesně reprezentuje jméno tohoto zuřivce. 


23.04.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz