Neshody uvnitř kultovního garažového dua THE BLACK KEYS způsobily, že se projekt zdráhal pět let přistoupit k tvorbě nového materiálu. Cosi se říkalo i o definitivním konci bandu, který patří v rámci přímočaré kytarového hudby ve Spojených státech amerických posledních dvou dekád vůbec k nejoblíbenějším. Dan Auerbach a Patrick Carney se však dokázali usmířit a pokračují s deskou „Let´s Rock“. Ta vznikala v průběhu podzimu roku 2018 a prvního měsíce roku 2019 ve studiích v Nashvillu a produkce se duo z Ohia tentokrát ujalo samo na vlastní pěst, jeji Více

Vždycky, když se mi dostane do rukou nějaké nové album BAD RELIGION, napadne mě stejná otázka – proč to ti nešťastníci proboha ještě dělají? Proč každé tři až čtyři roky vydávají desku, která je úplně stejná jako ta předchozí? Vždyť to přece musí dát spoustu práce – sestavit skladby (záměrně píšu „sestavit“ a nikoli „složit“), nazkoušet je, sehnat prachy na vydání, pak sedět ve studiu, dělat rozhovory … a to všechno kvůli tomu, aby se zrodilo album, které světu nepřinese zhola nic nového!Abyste se nemýlili – před dvaceti lety jsem byl velký fanoušek BAD RELI Více

Ofrňovat se neuspokojivě nad touhle kapelou může opravdu jen vůl! Tvrdit v případě sanfranciských nestorů TESTAMENT cosi o nepůvodnosti a o stálém opakování koncepce jejich thrash metalu je holý nesmysl, dle mého hraničící až s drzostí. Něco podobného může vypustit leda člověk, který hudbu této kapely nemá moc rád, nelahodí mu. Není totiž v tomhle žánru už dlouhá léta nic lepšího. Adoroval jsem tyhle Amíky už v časech, kdy se ještě hodně dlouho nejednalo o značkový all-stars projekt, ale šlo o partu dvacetiletých kluků ze zátoky a regu Více

Na nové desce WALTARI je znát, že hoši uplynulých pět let neseděli jen tak s rukama v klíně. Naopak, řečeno slovy klasika, makali, aby nás překvapili osobitou kolekcí obsahující všemožné odstíny (nejen) rockové hudby. Napříč žánry rozkročené a do detailů propracované album opět potvrzuje schopnost Finů spojit nespojitelné a použít nečekané s tím, že tentokrát jsou to místy opravdové audio orgie. Název „Global Rock“ je dle mého zbytečně skromný. Deska je crossover jako řemen. Předem považuji za vhodné upozornit čtenáře, kteří mají W Více

Na úvod trochu personalistiky. Jinak bych přeci nemohl dospět k definitivnímu závěru, že mi kytarista Hamish Glencross v MY DYING BRIDE stále chybí. Jakže to dotyčný říkal v jednom z rozhovorů před vydáním víc než zdařilé desky „A Map of All Our Failures“? „Andy [Craighan] a já jsme měli velmi silnou vizi, věděli jsme, co chceme dělat. Hudbu jsme začali skládat již před dvěma lety. V našich domácích studiích se vše nahrálo již ve velmi pokročilém demo formátu. Prvotní nápady jsme rozvíjeli stále více, skladby přibývaly, až se z nich daly vybírat ty nejlepší“ Více

Veteráni grunge si tentokrát dali s novými písněmi na čas, a tak deska „Gigaton“ vychází po nejdelší pauze v historii seattleských rockerů, konkrétně sedm let od jejich předchozího počinu „Lightning Bolt“. Jejich subtilně posazený a civilní zvuk již dávno nepřipomíná časy rozervanosti, ani éru alternativně rockové revoluce devadesátých let a kapela se tak po celou dobu snaží působit s nadhledem, poplatně svým zkušenostem a tudíž co nejpřirozeněji. Nejinak tomu je letos, v případě materiálu, který nakonec produkoval Josh Evans. Když v průběhu le Více

Kdyby byla vokálně-prožitková i skladatelská stránka u Johanny Sadonis stejně neopakovatelná a dokonalá jako ta vizuální, prolétli bychom spolu během poslechu jejích skladeb pravděpodobně galaxií do maxismyslového všehomíra hard rocku a heavy metalu. Uhranutí, nazí a nepřipravení. Bohužel, neděje se tak a zůstává u prohlížení hezkých fotografií charismatické blondýny, která je údajně jednou z nejznámějších metalových promotérek u našich západních sousedů. Po hudební stránce se nám od LUCIFER opět dostane pouze solidní rockové desky, Více

Stalo se, co se dalo předpokládat a pozorným neuniklo. MYRKUR svou tvorbu výrazně naklonila směrem skandinávského folklóru a na místo klasicky rockových nástrojů doprovází její hlas celá řada pro tvrdou hudbu těch méně tradičních. Zainteresovanost Amalie Brunn do podobného muzicírování tedy na novince kulminuje a deska je tak plná zvláštní vyklidněné atmosféry a exotických zvuků. Poté co zpěvačka slavila velký úspěch s druhou řadovou deskou „Mareridt“, kde naznačila své vokální, skladatelské a stylistické možnosti, ze své tvorby v těchto dnech praktick Více

Termín space rock se objevil už v sedmdesátých letech jako označení pro delší, psychedelické skladby, které měly jako textové téma vesmír, klasicky třeba PINK FLOYD. Později tento název začali užívat ale i stoner rockové kapely jako MONSTER MAGNET anebo progresivní umělci typu MUSE a dnes pod tímto označením operují spirituálně zaměřené, zpravidla undergroundové party. Vše víceméně může být, nicméně pokud bych měl ukázat na konkrétní současnou kapelu, která mi onen termín pokrývá nejlépe, byli by to Poláci SPACESLUG, resp. jejich loňská deska „Re Více

Z kapel, jejichž comeback mě doopravdy zajímal, se vrátili poslední a hned v kompletní sestavě. Další, namátkou SABBAT (UK) nebo DARK ANGEL, se plnohodnotně už asi nepřipomenou. PSYCHOTIC WALTZ byli vždy jedineční a ve své době také progresivní. Tehdy, kolem roku 1990, jsem byl v šoku, nemohl jsem se nabažit toho, co se mi tehdy jevilo být progresí non plus ultra a zpětně jeví hlavně jako zdařilá fúze vypjatého amerického power metalu se sedmdesátkovým art rockem a jazz rockem. Díky nevšedním dispozicím všech zúčastněných si dále připočtěte nezanedbatelnou poc Více