Já jsem si tenkrát koupil kazetu Green Day naslepo, protože jsem měl chuť poslechnout si nějaký pořádný punk a někdo mi tu kapelu doporučil jako novou naději žánru. Problém byl v tom, že jsem si pod slovem punk představoval spíš věci jako The Exploited, G.B.H. nebo Poison Idea, takže se ta nebohá kazeta druhého dne nedožila. :-)

Já přijal Green Day a všechny ostatní spolky vzniklé v devadesátkách se značnou rezervou hraničící s nedůvěřivostí. Pár desek se povedlo,ale jako celek ta druhá punková vlna sklouzávala dost po povrchu a na efekt pro MTV. Bad Religion se jen s touto vlnou svezli, podobně jako Sonic Youth s grunge.

Zajímavej a jinej vývoj měli podle mě třeba GREEN DAY - ti se v těch devadesátkách jakoby strašně rychle vyčerpali a brzy po "Dookie" to už za moc nestálo, ale pak po letech vydali snad nejlepší album "American Idiot". Naopak typický příklad kapely, která se naprosto vyvařila jak ponožky, jsou "Offspring". "Smash" byla bomba a "Ixnay" ještě zdatně sekundovalo, ale pak se rozvařili do takový sračky, že bylo smutno pohledět. To poslední album nedokážu posoudit, slyšel jsem snad jednou z rychlíku, ale to už vyšlo stejně mimo jejich hlavní hrací čas. Ale ty "hity" typu "Original Prankster", to byl šílenej humus.

Jasně, ten počet dvou alb jsem )umyslně přestřelil, u některých kapel snesu čtyři a více alb, ale pokud bych je počítal, tak bych si možná se zdravejma rukama vystačil. První alba byly skvělý, ale potom se vyrojilo i mnoho jejich epigonů, kteří zněli hodně podobně (např.NOFX a Pennywise) a celý to šlo pro mě do kytek.

jirka: No, máš možná pravdu, i když u těch lepších kapel bych řekl spíš "jak má skupina víc než pět nebo šest desek". Jenže u BAD RELIGION to trvá už vlastně desítky let - furt to samý, furt to samý, furt to samý. A naproti tomu v první půlce kariéry byli nesmírně invenční, o to pak ten rozdíl víc kope...

V recenzi uvádíš - cituji " Pokud jste stejně jako já kdysi byli fanoušci BAD RELIGION a chcete mít základní přehled, desku si přehrajte, pravděpodobně vás ale zaujme jenom klipovka „Do The Paranoid Style“, která si docela zábavně hraje s nervózními rytmy a je výrazně lepší než zbytek kolekce. 2) Pokud jste kapelu neznali a „Age Of Unreason“ bude vaše první seznámení, možná vás celkový sound docela chytí, vězte ale, že před dávnými lety to bývalo nesrovnatelně lepší. 3) No a pokud jste fanatičtí příznivci BAD RELIGION, aktuální deska vám přijde zase dokonalá a kapela v životní formě … tak pak už vám evidentně není pomoci!"

Pokud ty jména kapel vyměním a dosadím 80% jinejch metalovejch, progresivních a jinejch podivnejch spolků, tak to bude souhlasit uplně stejně. Jak má skupina více jak dvě desky, zákonitě ke kopírce musí dojít :-))

Máš úplnou pravdu! Slovo "přiznávka" právě odletělo na smetiště dějin a střež se každý, aby ho nevypustil z huby !!! Sice by ho sežrala pekelná příšera, která je zobrazená na singlu "Jump In The Fire" !!!!!! (těch vykřičníků je šest)

Mě bylo to slovo od začátku nesympatický. :-) Představoval jsem si, že s ním operujou takový ti fajnšmekerští namyšlenci, co nad jejich vkus není. Nasrat jim na ty jazz-rockový přiznávky! :-)

A tady je to na YT úplně názorně - basování na kytaru s přiznávkami :)

https://www.youtube.com/watch?v=yUFPbtMJUVU


Takže se omlouvám za mystifikaci - kdysi mi jeden profi muzikant vykládal o nějakém kytaristovi, jak senzačně hraje, jak má ta jeho hudba nápady a zmiňoval ty přiznávky. A já to halt pochopil trochu jinak :)

Stray: Aha, tak hovno - teď jsem to proběhl na webu a jenom čumím! ta "přiznávka" je normálně výraz z hudební teorie, což jsem do teďka netušil a je to doprovod melodie - jakože na klavír mastíš jednou rukou melodii a druhou "přiznávkový doprovod". A já doteď myslel, že je tím míněno to, co jsem popisoval. No to čumím, člověk je starej fotr a ....

Tak opravuju: v oficiální hudební teorii je "přiznávka" to co učej na konzervatoři, v Darthartově teorii je to něco, co si nevědomky sám vymyslel před asi patnácti lety :) Ale takhle nakonec funguje evoluce :):)