Dalším hodně význačným jménem někdejší kalifornské hardrockové scény z osmdesátých a devadesátých let jsou bezesporu smolaři z GREAT WHITE, velmi talentovaná a lze říci jednu dobu i velmi úspěšná kapela, jejíž úvodní krůčky spadají až kamsi na konec sedmdesátých let, kdy se kytarista Mark Kendall seznámil se zpěvákem Jackem Russellem, a rozhodli se založit hardrockovou kapelu, které zpočátku často měnili názvy, takže v oné době začínající mladý soubor působí pod názvy jako HIGHWAY, LIVEWIRE nebo dokonce WIRES a to v klubech Města andě Více

Po dlouhých dvanácti letech ticha jsme se v roce 2004 konečně dočkali albového znovuzrození této švédské legendy. Jejich návrat však zpočátku nastoloval mnoho otázek a budil nepodložené rozpaky. Nakonec vše dopadlo na výbornou a návrat EUROPE platí dodnes mezi ty nejsmysluplnější a muzikantsky nejpoctivější v hardrockovém ranku. Kdo by si zpočátku pomyslel, jak sympaticky bude neměnná sestava kvintetu působit a že bude celá ta léta vytrvale zásobit své příznivce každé tři roky kolekcí nových hardrockových skladeb, opatřených bluesovými základy i aktuál Více

Od roku 1986 platili EUROPE za naprosté superhvězdy hudebního mainstreamu a nevyhýbal se jich onen pověstný humbuk, který byl s podobným úspěchem spjatý. Pamatuji si matně, že na konci osmdesátých let snad nevyšlo jediné číslo časopisu pro teenagery, ve kterém by chyběla fotka této vlasaté usmívající se kapely. Jenže dostat se na vrchol je jedna věc a udržet se na něm, platí za věc zcela jinou, dost možná o hodně složitější, a tak kvintet z dnešního pohledu vnímá tento čas jako uvěznění v osidlech záludného show byznysu, kdy byli muzikanti prak Více

Sepsat profil kapely, která mne kdysi dávno v dětství (jako úplně první) přivedla k rockové hudbě, protože svým největším hitem tnula i do řad něčím podobným nedotčených, byla od začátku jasná věc, na kterou jsem se hodně těšil. S odstupem času je zřejmé, že odkaz těchto Švédů stojí za víc, než jen mohlo někomu připadat při sledování všech těch hitparádových pozlátek, která rozehrála svou omamnou hru v průběhu  pro ně nebývale úspěšných osmdesátých let. Zde je tedy příběh. Na předměstí Stockholmu, v Upplands Väsby, byly na sklonku sedmdesátých let Více

V jedné z encyklopedií britského metalového časopisu Kerrang se píše o LIZZY BORDEN jako o velmi zanícené partičce z Kalifornie, zrozené z heavymetalově hektické první poloviny osmdesátých let, vedené jakýmsi ostřapcovaným šaškem, užívajícím všemožné hororové propriety k umocnění dekadentního dojmu jejich show. Krví prosáklá kapela, jež si své jméno vypůjčila z americké historie, konkrétně od ústřední postavy jedné známé kriminální kauzy z konce devatenáctého století, naskočila v polovině osmdesátých let na tehdy oblíbenou vlnu hair-met Více

Když se krátce po své bezejmenné debutové desce v roce 1983 rozpadla kalifornská metalová kapela STEELER (neplést s německou kapelou totožného jména z druhé poloviny osmdesátých let, ze které vzešel kytarista Axel Rudi Pell), rozhodl se zpěvák Ron Keel okamžitě zahájit existenci vlastní kapely, v názvu navíc zaštítěné svým netradičním příjmením. Z amerických STEELER tehdy mnohé zaujal zejména mladý švédský kytarista Yngwie J.Malmsteen, jehož rozhodnutí rozjet rovněž vlastní sólovou dráhu posléze způsobilo jejich rozchod. Ron Keel coby poměrně zají Více

Navzdory skutečnosti, že W.A.S.P. po roce 2000 poměrně často měnili vydavatele svých nahrávek, působili velmi stabilním a koncertně aktivním dojmem, což potvrzují nespočetná vystoupení, které kapela v této době absolvovala na našem území, což v devadesátých letech a dříve nebylo vůbec pravidlem, protože až do roku 2005 se žádný koncert těchto legendárních metalových Američanů na našem území neuskutečnil. Mezi roky 2001- 2009 navíc Blackie najel na velmi pravidelný režim nahrávání řadových alb a přestože již měla kapela svůj styl dávno vypil Více

S nástupem nových temných amerických formací jako NINE INCH NAILS, TOOL, KORN nebo MARILYN MANSON, které za Atlantikem svým dekadentním přístupem rozvířily stojaté vody tvrdé hudby poloviny devadesátých let, usoudil i Blackie Lawless, že by bylo konečně záhodno vystrčit hlavu na světlo s novými sděleními. Na začátku roku 1997 přeci jen uběhlo již skoro pět let, co stál naposled v rámci W.A.S.P. na pódiu. Zmíněné nové hvězdy zámořské scény, které mu učarovaly jak svou originální tvorbou, tak i vizuálním provedením svých koncertů, v  Více

Na sklonku osmdesátých let si W.A.S.P. udržují stále pozice čelních představitelů kalifornské heavymetalové vlny, byť již nejsou zas až tolik v centru pozornosti, neboť se mezi tím vyrojila celá řada komerčně úspěšných, méně kontroverzních a naopak společensky více přijatelných vlasovitých bandů, které spolehlivě zastaly úlohu nositelů praporce celé scény – šlo o kapely jako BON JOVI, POISON, CINDERELLA nebo SKID ROW. Blackie Lawless v té době usuzuje, že bude potřeba konečně jít směrem serióznějšího muzikantství, a tak se nejen zvuk, ale i o Více

Charismatický Blackie Lawless patří ještě dnes mezi nejvýraznější zjevy oné heavymetalové scény z Kalifornie, která slavila největší úspěchy v průběhu osmdesátých let. Jako velmi ambiciózní člověk, muzikant, který už jako dvacetiletý toužil stůj co stůj se na pódiích prosadit, byl v sedmdesátých letech nucen stát se na pár let hudebním světoběžníkem, a tak na velmi krátkou dobu působil u jedné z pozdních sestav newyorských zhýralců NEW YORK DOLLS, aby posléze v Kalifornii stál u zrodu kultovní formace LONDON, posl Více