Last Hardrock Outsider

STEELHEART - Ocelové srdce útočí na dálný východ (profil)

V roce 1990 byli STEELHEART na velmi krátký čas považováni za velký objev hair-metalové scény a jejich frontman Miljenko Matijevic určitě upoutal pozornost mnoha dívek a žen, neboť nešlo jen o vynikajícího pěvce a skladatele, jehož rozmáchlé songy se nesly na vlně milostné lyriky, tehdy u vlasovitých bandů velice oblíbené, ale Miljenko byl i charismatickým chlapíkem, jehož ostře řezaná tvář i odbarvená hříva zdobily plakáty v pokojíčcích mladých rockových fanynek napříč stratosférou od Spojených států amerických po Dálný východ. Evropa zůstala jaksi nedotčena, i když se kapela stala na jednu sezónu tou pravou kometou. STEELHEART totiž bleskově zabodovali zejména v zemi vycházejícího slunce a právě v Japonsku se na krátký čas těšili mnohem větší oblibě než kdekoliv jinde na světě.

 

 

Zpěvák s chorvatským původem Miljenko Matijevic založil ve městě Norwalk v americkém státě Connecticut kapelu RED ALERT a to již na počátku roku 1989 a díky svému úžasnému hlasovému vybavení a skladatelskému talentu se mu povedlo získat smlouvu s vydavatelstvím MCA ve velmi krátkém čase. To už se však kapela jmenovala STEELHEART a kolem Miljenka se nacházela čtveřice spoluhráčů, kterými byli kytaristé Chris Risola a Frank DiConstanzo, basák James Ward a bubeník Jack Wilkenson. Krátce před nahráváním debutu nahradil Wilkensona za bicími John Fowler. Bezejmenný debut vyšel v květnu 1990 a do půlroku vylétl mezi úspěšné počiny scény. V USA STEELHEART neminula zlatá certifikace, ale ty nejnadšenější ohlasy na jejich hudbu se nesly z oblastí východní Asie.

 

 

Materiál alba „Steelheart“ se z formálního pohledu prakticky nelišil od dobových pomp-metalových produkcí, nicméně určitá rozmáchlost a sladkobolný naturel skladeb poutal pozornost. Matijevic byl pěveckým zjevením nechávajícím konkurenci někde hodně daleko za sebou a dost často byl přirovnáván k takovým esům jako David Coverdale nebo, a to je velmi zajímavé, Michael Bolton. Jeho hlasový projev se pouštěl do těch nejnáročnějších partů a zvládal je jakoby nic, bez známek zadýchanosti. To nejlepší, co odhalil na kapele STEELHEART (lze je považovat za takovou lepší americkou obdobu našich KREYSON, přesněji řečeno spíše zlatého chlapce L.Křížka - ta inspirace proběhla zřejmě spíš v opačném gardu) právě jejich debut, stálo tudíž jednoznačně na výkonu frontmana, který se pohyboval v těch nejvyšších hlasových polohách jako titánský akrobat a absolutně nic si neulehčoval.


 

 

Debutová deska odhalila STEELHEART jako mistry rozmáchlých a nadupaných kompozic, mezi kterými dominovaly taková čísla jako „Can´t Stop Me Lovin´You“, „Everybody Loves Eileen“ nebo „Rock N´Roll (I Just Wanna)“. Jejich tvorba měla stadiónový náboj a působila za všech okolností velkolepě, což ostatně potvrzovaly mocné refrénové chorály „Love Ain´t Easy“, již výše zmíněná bomba „Can´t Stop Me Lovin´You“ nebo další pecka „Like Never Before“. Největšího úspěchu však docílily především mohutné balady, jmenovitě „I ´ll Never Let You Go“, která se v USA vyšvihla do první třicítky celonárodní singlové hitparády, a pak ještě „She´s Gone“, která se dočkala odezvy zejména na asijském trhu a dodnes platí za zřejmě nejznámější kus od této kapely. Zajímavé na tvorbě STEELHEART bylo, že skladbám nechyběla velkolepost a perfekce, která jim neumožňovala klesnout ve většině případů pod pětiminutovou hranici časomíry většiny písní. Asi nejrozmáchlejší položkou byla v tomto směru bluesové nostalgie „Sheila“, perfekcionalistický kousek s atmosférou nekonečných silnic uprostřed americké pustiny.


 

Druhá deska byla po úspěchu prvotiny samozřejmostí, takže se tentokrát nahrávalo v Los Angeles, pod dohledem ostříleného Toma Wermana. Přestože dvojka „Tangled In Reins“ z roku 1992 nezklamala, klima na americké scéně už bylo pár měsíců nastaveno na zcela jiné druhy hudebních produkcí a STEELHEART se velmi rychle dostali na černou listinu, a to spolu s dalšími desítkami ještě nedávno úspěšných hair-metalových kapel. Jestliže se debutu prodalo jen ve Spojených státech přes půlmilionu kusů, pak dvojka dosáhla pouze hranice stotisíc. Držákem se tak stal zejména asijský region.


 

„Tangled In Reins“ vyznívá ve své podstatě o něco civilněji než debutová deska, nevlastní onen zámecky nadpřirozený lesk a je svým způsobem blíže k ulici. Nicméně je jasné, že když máte v sestavě Matijevice, asi se nedá čekat žádný surový polotovar či dokonce punk. Vlastně jde opět o špičkové hardrockové album amerického střihu, jakých na počátku devadesátých let vycházela ještě stále spousta. Úspěchu se dočkala zejména balada „Mama Don´t You Cry“ a na hudební stanici MTV ve své době často běžel i klípek k pilotnímu singlu „Sticky Side Up“, což byla vlastně taková rozjívená rock´n ´rollová halekačka ve stylu SKID ROW, WARRANT a jiných. Zajímavostí zůstává, že back-vokály k druhé desce STEELHEART pomáhal nazpíval Jeff Scott Soto, v té době známý především z působení v bandu švédského kytarového čaroděje Yngwie Malmsteena.



Krátce po vydání druhé desky však pohádka této kapely začala pozvolna ztrácet kouzlo, za což samozřejmě mohlo nepřejícné jednání ze strany vydavatelství MCA, které se začalo zbavovat všech kapel spojených s nechvalně proslulou hair-metalovou scénou osmdesátých let. Tyto hysterické tendence z let 1992 a 1993 vyústily i ve vyhození STEELHEART a následně i jejich první rozpad. Přestože se Miljenko Matijevic neočekávaně přihlásil v roce 1996 s třetí deskou „Wait“, dost často branou spíše než album STEELHEART jako jeho sólový materiál, logicky stojící převážně na jeho hlase a komorních romantických skladbách, kde hudebník často využíval i piána, už nikdy se kapela nevyhoupla na totožný level popularity. Od roku 2008 už STEELHEART znovu působí v trochu stabilnějším pojetí a mají na svém kontě ještě další dvě řadové desky, které se drží jejich vznosného, romantického stylu s těžištěm na velkolepých baladách. Myslím, že bylo zajímavé si zde zejména jejich rannou tvorbu připomenout, neboť kapela nesporně patří mezi zářivé a vlastně dnes už zcela zapomenuté komety jedné dávnověké scény.

 


11.05.2019Diskuse (9)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Alda666
14.05.2019 20:22

WIN 7 + IE 11 = OLD SCHOOL = = = videa hrají absolutně v pohodě!

 

Fenris 13
13.05.2019 09:25

Win 10, Firefox, v pohodě :-) Debut STEELHEART je naprosto parádní, díky za další z řady super článků. Jo a to album Everybod´s Crazy od M.BOLTONA též doporučuji, titulní song je pecka.

 

Stray
11.05.2019 21:19

Ten debut je titánská deska, tam je všechno!!! Can´t Stop Me Lovin´You, u toho bych pohazoval ramenem a špulil babyface snad i kdyby mi bylo padesát. :-))))) Tak pozitivně ta hudba působí. Dneska si nezpívám nic jinýho.

 

Honza H.
11.05.2019 16:24

Debut Steelheart je pro mě zdaleka nejoblíbenější počin hair metalu. Je to neskutečná jízda. Nejde jen o Miljenkovy Plantovský výšky, ale ta kytarová práce včetně množství virtuózních,zároveň ale nikoliv samoúčelných sól. A ta rytmika ! Tam se pořád něco děje,to je na hodně a hodně poslechů, všechno usledovat.
Za mě jednoznačných 100%.

 

Stray
11.05.2019 14:46

U mě teď už taky dobrý, ráno šílenost. Ohledně softwaru, původní zásek se stal při přeinstalaci, která neproběhla u mne doma (nerozumím tomu, ale zaslechl jsem něco o bootování, asi se nějak ovlivnila funkce nějakého bootovacího connectoru), mám officiální W10 a přesto jsem to pak nesl už třikrát do servisu, protože mě nenajely. Nikdy nic v hardwaru nenašli, jen přeinstalovali w10, ale do dvou týdnů znovu problémy, chroustání v kompu - čekám tak do týdne, že to zas klekne a hodím to z balkonu. Já a IT technika, to je neslučitelná kombinace.:-) Jsem rád, že se mi povedlo nějak ty STEELHEART dotáhnout - klipy v těchto článcích se mě jeví jako osvěžení (názorná ukázka).

 

spajk
11.05.2019 14:35

Jedu taky na Win10 a nemám problém. Free verze Avastu, windowsácký firewall a žádné komplikace. Pochopitelně nelezu na rizikové stránky. K údržbě používám taky Ccleaner a ještě Superantispyware ve free edici.

 

spajk
11.05.2019 14:30

Já většinou ty klipy nepouštím, protože ty songy znám. Ale tady jdou perfektně. Prohlížím v Chrome.

 

Stray
11.05.2019 13:50

spajk: Díky. Napsal jsem to z čistého stolu bez předpřípravy dnes dopoledne mezi 9-11hod (ťukání textu z hlavy trvalo asi hodinu):-) skrze další velké komplikace s kompem, co už mě provází od začátku března. Kdo vymyslel windows10 je zmrd, u mého starého kompu jsem neměl problém 12 let, tenhle je po roce v prdeli, neprohnat do CCLeanerem, tak si můžu dneska tak akorát luštit křížovky. Ohledně zacílení na starou etapu STEELHEART, prostě mě přijde smysluplnější a z hlediska nabušenější dramaturgie článku vypíchnout na kariéře této kapely právě to zásadní, a ne pracně přežvykovat data z nových epoch, o které stejně nikdo nebude stát. ještě se chci zeptat - jak se Ti (Vám - ta otázka je na všechny) přehrávají ty klipy v článku??? V průběhu těch problémů (jejichž největší průser, hned za možností zapnout PC, bylo zjištění, že mi nejdou ukládat články) mě totiž jednu chvíli v Google Chromu videa nešly a v Mozille šly, ale po operaci CCleaner jsem to asi po krůčcích ustál.

 

spajk
11.05.2019 12:01

Pro mě je třeba první deska Steelheart o patro výš než diskografie Warrant a Skid Row dohromady. Ale to je otázka vkusu. Pojmul si to opět odpovědně a vypíchnul jen ty nejlepší desky. Díky za to. Paráda!
Od Boltona zkus desku Everybodys Crazy. Možná budeš překvapený....